TerraBeat – zemětřesení a sopky

Ma Alalta

sopka – Stratovolcano, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde
Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 745 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poloha
13,013°, 40,185°

Ma Alalta, známá také jako Pierre Pruvost, je velká vrstevnatá sopka v etiopském Afaru, na úpatí strmého zlomového svahu Etiopské vysočiny. Na jejích svazích jsou mladé lávové proudy a dómy z obsidiánu a z jednoho dómu dodnes unikají plyny. Podle výzkumu z roku 2021 je oblast stále aktivním úsekem riftu, kde se kůra roztahuje a proniká do ní magma. [1, 2]

Jak vypadá

Ma Alalta leží daleko na západ od Danakilské propadliny, mezi dvěma velkými hrástěmi – kry starých hornin, které se při rozpínání kůry vyzdvihly nad okolí. Uprostřed komplexu stojí stratovulkán z trachytu a ryolitu, na jehož vrcholu jsou dvě do sebe vnořené oválné kaldery o rozměrech 8 × 5 km a 5 × 2,5 km. [1]

Kolem sopky, hlavně na severovýchod a jihovýchod, se rozkládají ignimbrity – horniny ze žhavých mračen popela a pemzy. Mohly vzniknout při erupci, po které se propadla větší z kalder. Na severozápadním, jihovýchodním a východním svahu jsou mladé čedičové lávové proudy, na jižním svahu dómy a proudy z pantelleritového obsidiánu, sopečného skla. Z jednoho z dómů stále vycházejí sopečné plyny. [1]

Výška sopky se ve zdrojích liší: GVP uvádí 1 745 m, anglická Wikipedie zmiňuje i údaj 1 815 m. Žádná erupce v historické době zaznamenána není. [1, 3]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2021 spojila geologické mapování, rozbory hornin a záznamy zemětřesení. Podle ní začala činnost sopečného pole Ma Alalta lávovými proudy a mohutnými erupcemi ignimbritů z centrální sopky, které vytvořily kalderu. [2]

Novější erupce se přesunuly do řady průduchů seřazených ve směru severoseverozápad–jihojihovýchod: vznikla pole čedičové lávy, struskové kužely a dómy bohaté na obsidián. Tato řada dlouhá asi 35 km tvoří tzv. magmatický segment – úsek riftu, kde se kůra roztahuje a do trhlin proniká magma. Ve stejném pásu zachytily dvě místní seismické sítě (2005–2009 a 2011–2013) zemětřesení seřazená stejným směrem. [2]

Z minerálů v horninách autoři odvodili, že pod stratovulkánem býval mělký magmatický krb s magmatem bohatým na křemík asi 5 km pod povrchem. Mladé čediče se podle nich živily z nejméně tří pater zásobníků v hloubce 9 až 24 km. Závěr studie: rozpínání kůry se nemusí soustředit jen do osy riftu, ale může se silně posunout až k jeho okraji, o kterém se předpokládalo, že je postupně opouštěn. [2]

Fakta

Jiný název
Pierre Pruvost
Kaldery na vrcholu
8 × 5 km a 5 × 2,5 km
Magmatický segment
asi 35 km dlouhý (2021)
Mělký magmatický krb
asi 5 km pod povrchem

Slovníček

stratovulkán (vrstevnatá sopka)
sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
hrást
kra zemské kůry vyzdvižená mezi zlomy nad okolní terén
kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
trachyt, ryolit
světlé sopečné horniny; ryolit je velmi bohatý na křemík, trachyt na sodík a draslík; jejich láva je hustá a mohou vznikat při výbušných erupcích
ignimbrit
hornina ze ztuhlého pyroklastického proudu – žhavé směsi popela, pemzy a plynů, která se valí po zemi
obsidián
sopečné sklo, které vznikne, když láva bohatá na křemík ztuhne tak rychle, že nestačí vykrystalizovat
pantellerit
druh ryolitu s velkým obsahem sodíku a železa, pojmenovaný podle italského ostrova Pantelleria
rift, magmatický segment
rift je pás, kde se zemská kůra roztahuje a praská; magmatický segment je jeho úsek, kde do trhlin proniká magma a vznikají sopky
struskový kužel
malý kopec z kousků pórovité lávy (strusky) nakupených kolem průduchu

Zdroje

  1. Ma Alalta, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Tortelli, G., Gioncada, A., Pagli, C., Rosi, M., De Dosso, L., Keir, D.: Evidence of active magmatic rifting at the Ma'Alalta volcanic field (Afar, Ethiopia). Bulletin of Volcanology 83 (2021), článek 38, doi:10.1007/s00445-021-01461-4 (abstrakt přes Crossref), Bulletin of Volcanology (2021)
  3. Ma Alalta, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.