Mallahle

sopka – Stratovolcano, Ethiopia-Eritrea, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde

Ethiopia-Eritrea, Eastern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 875 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)

Poloha

13,270°, 41,650°

Mallahle je stratovulkán s velkou kalderou na hranici Etiopie a Eritreje, v oblasti Afar na jižním konci Danakilských Alp. Těsně sousedí se sopkou Nabro, která v roce 2011 poprvé v zaznamenané historii vybuchla. Zda Mallahle soptil v posledních tisíciletích, není jisté. ^{[1, 3, 2]}

Jak vypadá

Mallahle je prostřední ze tří velkých sopek, které stojí v řadě od jihozápadu k severovýchodu: Asavyo, Mallahle a Nabro. Spolu s menší sopkou Sork Ale tvoří sopečný komplex Bidu. Podle anglické Wikipedie je Mallahle nejvyšší horou oblasti Afdera v Etiopii. ^{[1, 3]}

Vrchol sopky usekla kaldera se strmými stěnami. Její šířku GVP uvádí jednou 6 km, v popisku snímku z raketoplánu 8 km. Samotná sopka je postavena z ryolitových lávových proudů a pyroklastik (úlomků vyvržených výbuchy), svahy ale pokrývají mladší čedičové proudy. ^[1]

Na severozápadním svahu leží mladě vypadající proudy obsidiánu, černého sopečného skla, a starší obsidiánové proudy jsou i na severním dně kaldery. Nejvíc malých kuželů z vyvržené lávy a strusky je na západní straně sopky. ^[1]

Erupce

Kolem sopek Mallahle a Nabro pokrývají krajinu rozsáhlé vrstvy ignimbritu – horniny ze žhavých pyroklastických proudů. Vznikly při velkých výbušných erupcích, při kterých se obě sopky propadly. Vědci Wiart a Oppenheimer v roce 2005 podle satelitních dat popsali tři velké ignimbrity a dva z nich, východní a jihovýchodní, přisoudili sopce Mallahle. ^{[1, 2]}

Historická erupce Mallahle známá není a GVP řadí doklady holocenní (poledové) činnosti mezi nejisté. ^[1]

Co o něm dnes víme

Když v roce 2011 vybuchla sousední Nabro, popel z erupce zasypal i Mallahle. Při erupci zaznamenaly seismometry otřesy také pod Mallahle, což podle studie z roku 2017 otevírá možnost, že jsou obě sopky pod zemí propojené. ^[2]

Erupce Nabro v roce 2011 vypustila do atmosféry jedno z největších množství síry od výbuchu Pinatuba v roce 1991. Šlo o vůbec první zaznamenanou erupci Nabro. ^[2]

Fakta

Sopečný komplex

Bidu (s Nabro, Asavyo a Sork Ale)

Kaldera

6 km (podle popisku GVP 8 km)

Jiná jména

Mallali, Aruku

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka, navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev sopečného popela a úlomků

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

ryolit

sopečná hornina velmi bohatá na křemík; její láva je hustá a erupce bývají výbušné

pyroklastika

úlomky hornin, popel a pemza vyvržené sopečnými výbuchy

obsidián

černé sopečné sklo, které vznikne velmi rychlým ztuhnutím lávy bohaté na křemík

ignimbrit

hornina z usazenin pyroklastického proudu – žhavé laviny popela, pemzy a plynů

holocén

současné geologické období, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové

Zdroje

1. Mallahle, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Donovan, A., Blundy, J., Oppenheimer, C., Buisman, I.: The 2011 eruption of Nabro volcano, Eritrea: perspectives on magmatic processes from melt inclusions. Contributions to Mineralogy and Petrology 173 (2018), článek 1 (online 2017), doi:10.1007/s00410-017-1425-2, Contributions to Mineralogy and Petrology (2018)
3. Mallahle, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.