Hayli Gubbi

sopka – Shield, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde

Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Shield

Nadmořská výška

493 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)

Poslední známá erupce

2025

Poloha

13,511°, 40,716°

Hayli Gubbi je nízká štítová sopka v etiopské poušti Afar, nejjižnější článek pohoří Erta Ale. Až do roku 2025 o ní nebyla žádná zpráva o erupci; 23. listopadu 2025 pak nečekaně mohutně vybuchla: sloup popela a plynů vystoupal do 13–15 km a mrak se šířil nad Rudým mořem k Arabskému poloostrovu a později až nad severní Indii a Čínu. ^{[1, 2, 3]}

Jak vypadá

Sopka je štítová – široká a plochá, navršená z proudů řídké čedičové lávy – a vrchol má jen asi 500 m nad mořem. Napříč vrcholem vede příkopová propadlina (graben) vzniklá pohyby zemské kůry. Před rokem 2025 v ní stál struskový kužel široký 380 m s kráterem, ze kterého unikaly plyny. ^[1]

Od vrcholu se táhne řada trhlin a lávových polí: 6 km na severozápad až k jižní kaldeře sousední sopky Erta Ale a na jihojihovýchod k další malé štítové sopce. Odtud pokračují trhliny a lávové pole přes rovinu Afrera až do vzdálenosti 25 km od vrcholu. ^[1]

Erupce

Až do roku 2025 nebyla u Hayli Gubbi žádná erupce zaznamenána. Lávové proudy na jihovýchodě ale přikrývají jezerní usazeniny staré asi 8 200 let, takže sopka musela soptit někdy během posledních 8 000 let. Vzhledem připomínají velmi mladé proudy ze sousední Erta Ale. ^{[1, 5]}

Dne 15. července 2025 se magma ze severní kaldery sopky Erta Ale protlačilo kůrou na jih. V jižní kaldeře Erta Ale a na jejích jižních svazích se otevřely trhliny s lávou a další trhliny byly činné jen asi 2 km od kráteru Hayli Gubbi. Od konce července pak Hayli Gubbi uvolňovala oxid siřičitý, v kráteru se objevila bílá oblaka a půda se podle týmu COMET zvedla o několik centimetrů. ^{[1, 2]}

Dne 23. listopadu 2025 přišel velký výbuch. Podle NASA začal kolem 11:30 místního času (8:30 světového času), sloup popela a plynů dosáhl asi 15 km (Copernicus uvádí 13–15 km) a do vzduchu se dostalo asi 0,2 milionu tun (220 000 t) oxidu siřičitého. Mrak se podle Copernicu šířil nad Rudým mořem k Arabskému poloostrovu; podle NASA ho vítr nesl k severovýchodu až nad severní Indii a Čínu. Do 25. listopadu výbuch utichl. ^{[2, 3]}

Výbuch podle GVP rozrušil dosavadní vrcholový kužel a vyhloubil vedle starého kráteru druhý velký kráter široký asi 200 m a ještě třetí, menší. NASA to popisuje jako zvětšení dosavadního kráteru a vznik dvou nových kráterů jihovýchodně od něj. Svahy i okolní krajinu pokryl tmavý popel. Katalog GVP erupci hodnotí stupněm 4 indexu sopečné explozivity (VEI). ^{[1, 2, 3]}

Lidé kolem

Okolí sopky je téměř liduprázdné: podle odhadů GVP žije do 10 km od ní asi 80 lidí a do 30 km kolem 4 300. ^[1]

Popel v listopadu 2025 zasypal okolní vesnice. Místní správce Mohammed Seid řekl agentuře AP, že lidé ani zvířata nezahynuli, zvířata ale kvůli popelu neměla co jíst. Podle NASA měli obyvatelé afarských vesnic potíže s dýcháním a popel znečistil trávu i vodu pro dobytek. ^{[4, 2]}

Mrak popela narušil leteckou dopravu. Den po výbuchu byly zrušeny desítky letů, hlavně v oblasti indického vzdušného prostoru. Podle údajů německé agentury DLR, které cituje Newsweek, dorazil oblak nad Indii 25. listopadu a dal se zachytit až do 1. prosince. ^{[4, 2]}

Co o něm dnes víme

Odlehlou sopku sledují hlavně družice. Po erupci Erta Ale v červenci 2025 vědci sledovali pohyb magmatu pod povrchem pomocí radarových snímků (InSAR). Podle Juliet Biggsové, spoluředitelky britského střediska COMET, kterou cituje NASA, tento přísun magmatu nejspíš probudil i Hayli Gubbi. ^[2]

Proměnu vrcholu zachytily družice Sentinel-2 evropského programu Copernicus 23. a 25. listopadu 2025 a americká Landsat 9 24. listopadu. Snímky ukazují nový kráter a popel na starších lávových proudech. ^{[3, 2]}

Kdy sopka vybuchla předtím, zůstává nejasné. Média v roce 2025 psala, že nemá „žádné potvrzené erupce za posledních 10 000 až 12 000 let“, a německá agentura DLR o první známé erupci od konce poslední doby ledové. To ale nesedí s katalogem GVP: lávové proudy na jihovýchodě přikrývají usazeniny staré asi 8 200 let, takže sopka vybuchla i během posledních 8 000 let. Totéž uvádí NASA a dodává, že podle některých odborníků mohla poslední erupce proběhnout i před několika staletími. ^{[4, 2, 1]}

Zdroje se rozcházejí i v čase začátku výbuchu 23. listopadu: NASA uvádí asi 11:30 místního času, tedy 8:30 světového času, časopis Newsweek píše o 8:30 místního času. ^{[2, 4]}

Fakta

První zaznamenaná erupce

23. listopadu 2025, VEI 4

Výška sloupce popela

asi 15 km (2025)

Oxid siřičitý

asi 220 000 t (2025)

Oběti

žádné hlášené (2025)

Slovníček

štítová sopka

široká plochá sopka s mírnými svahy, vzniklá z mnoha proudů řídké lávy

graben (příkopová propadlina)

pruh země, který poklesl mezi dvěma rovnoběžnými zlomy, když se kůra roztahuje

struskový kužel

malý kopec z pórovitých úlomků lávy (strusky), které se nahromadí kolem sopečného otvoru

kaldera

velká propadlina na vrcholu sopky, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobou magmatu

VEI (index sopečné explozivity)

stupnice síly výbuchu od 0 do 8 podle množství vyvrženého materiálu; každý stupeň znamená asi desetkrát víc

InSAR

družicové radarové měření, které porovnáním snímků odhalí, o kolik se terén zvedl nebo klesl, i o centimetry

oxid siřičitý

dusivý sopečný plyn; družice ho dobře vidí, a proto podle něj sledují, kam mrak z erupce putuje

Zdroje

1. Hayli Gubbi, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Hayli Gubbi's Explosive First Impression, NASA Earth Observatory (2025)
3. New morphology of Hayli Gubbi volcano, EU Agency for the Space Programme (Copernicus Image of the Day) (2025)
4. El-Fekki, A.: Stunning NASA photos capture historic volcano eruption, Newsweek (2025)
5. Hayli Gubbi, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.