Gada Ale

sopka – Stratovolcano, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde

Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

287 m

Tektonické prostředí

Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)

Poloha

13,975°, 40,408°

Gada Ale (také Kebrit Ale) je nízká sopka na severním konci pohoří Erta Ale v etiopské Danakilské propadlině, jejíž dno leží pod úrovní moře. Erupce tu nikdo nezaznamenal, ale stále tu unikají sopečné plyny a v kráteru je malé jezírko horkého bahna. V 90. letech 20. století zachytily družice, jak okolí sopky klesá. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Sopka se zvedá jen do výšky 287 m nad mořem z dna propadliny, která sama leží pod úrovní moře. Je postavená ze střídajících se vrstev lávových proudů a hyaloklastitů – hornin, které vzniknou, když se láva rychle ochladí ve vodě a rozpadne na sklovité úlomky. Kráter má podle české Wikipedie průměr asi 350 m a hloubku asi 100 m. ^{[1, 4]}

Na jihovýchodním svahu je trhlina, podél níž vyrostly kužely z lávových cákanců a struskový kužel. Z něj vytekly lávové proudy až k jezeru Bakili. Ve stejném směru, západně od jezera, stojí pravidelný tufový prstenec Catherine a další tufové prstence jsou na východním břehu jezera. ^[1]

Na západ od sopky leží solný dóm široký asi 2 km. Podzemní sůl, která je lehčí než okolní horniny, tu stoupá vzhůru (solný diapir) a zvedla lávové proudy až o 100 m. Podle GVP s tímto zdvihem souvisí i stavba samotné Gada Ale. ^[1]

Co o něm dnes víme

Na sopce dodnes pokračuje činnost fumarol (výronů horkých plynů) a v kráteru je jezírko horkého bahna. Stejně jako ostatní sopky pohoří Erta Ale ji práce Barberiho a Vareta z roku 1970 řadí do holocénu, tedy posledních asi 11 700 let, přesto žádná erupce není známa. ^{[1, 4]}

Studie Amelunga a kolegů z roku 2000 porovnala radarové snímky z družic ERS a zjistila, že mezi červnem 1993 a květnem 1996 pokleslo území u Gada Ale až o 12 cm. Místo leží v nejnižší části Danakilské propadliny, asi 126 m pod hladinou moře. Autoři pokles vysvětlili odčerpáním magmatu z většího podzemního zásobníku spolu s poklesem podél zlomů; erupce na povrchu se přitom nekonala. ^[2]

Šlo o jedinou zjištěnou deformaci terénu v celém asi 80 km dlouhém pohoří Erta Ale mezi červnem 1993 a říjnem 1997. Studie La Rosy a kolegů z roku 2025 uvádí Gada Ale mezi šesti sopečnými centry této části riftu, spolu s Dallolem, Alu-Dalafillou, Bora Ale, Hayli Gubbi a Erta Ale. ^{[2, 3]}

Fakta

Jiné jméno

Kebrit Ale

Pokles terénu

až 12 cm (1993–1996, radarová měření)

Kráter

průměr asi 350 m, hloubka asi 100 m

Slovníček

hyaloklastit

hornina ze sklovitých úlomků, které vzniknou, když se láva prudce ochladí ve vodě

tufový prstenec

nízký val ze sopečného popela kolem širokého kráteru, vzniklý výbuchy při styku magmatu s vodou

solný diapir

těleso soli, které díky menší hustotě pomalu stoupá vzhůru skrz nadložní horniny a zvedá je

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

radarová interferometrie (InSAR)

metoda, která z opakovaných radarových snímků z družice změří, o kolik se povrch Země zvedl nebo klesl, s přesností na centimetry

Zdroje

1. Gada Ale, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Amelung, F., Oppenheimer, C., Segall, P., Zebker, H.: Ground deformation near Gada 'Ale Volcano, Afar, observed by radar interferometry. Geophysical Research Letters 27 (2000), doi:10.1029/2000GL008497 (abstrakt), Geophysical Research Letters (2000)
3. La Rosa, A., Pagli, C., Keir, D. a kol.: Segmented dike intrusion linked to multi-level magma storage during and before the 2025 eruption at Erta Ale (East Africa). Frontiers in Earth Science 13 (2025), doi:10.3389/feart.2025.1719687, Frontiers in Earth Science (2025)
4. Gada Ale, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.