Dallol

sopka – Explosion crater(s), Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Explosion crater(s)
Nadmořská výška: -48 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Intermediate crust (15-25 km)
Poslední známá erupce: 2011
Poloha: 14,242°, 40,300°

Dallol je skupina výbuchových kráterů v Danakilské propadlině na severovýchodě Etiopie, 48 m pod hladinou moře – jde o nejníže položené známé sopečné průduchy na souši. Proslavily ho pestrobarevné horké prameny, jejichž voda patří k nejkyselejším na Zemi, a spor vědců o to, zda v ní může přežít nějaký život. ^{[1, 5, 2]}

Jak vznikl

Danakilská propadlina leží v oblasti Afar, kde se od sebe rozestupují tři litosférické desky – núbijská, somálská a arabská. Země se tu pomalu trhá a vzniká tu zárodek budoucího oceánského dna. ^[3]

Dno propadliny tvoří Solná planina (Assale), mohutná vrstva solí, které tu zůstaly po odpaření mořské vody. Podle Wikipedie sem v minulosti opakovaně pronikalo Rudé moře, naposledy se od něj propadlina oddělila asi před 30 000 lety. ^{[3, 5]}

Pod Dallolem vystoupilo čedičové magma do starých solných vrstev a vyklenulo je do podoby solného dómu. Setkání horkého magmatu se solemi tu dalo vzniknout soustavě horkých, přesolených pramenů. ^{[2, 5]}

Jak vypadá

Samotná hora Dallol je nízká vyvýšenina asi 3 × 1,5 km, která se zvedá jen kolem 60 m nad okolní solnou pláň. Uprostřed má kruhovou sníženinu, nejspíš propadlý kráter. Na jihozápadních svazích voda vymlela ze soli kaňony, sloupy a bloky. ^[5]

Prameny vytvářejí jezírka a terasy zbarvené bíle, zeleně, žlutě, oranžově, červeně i fialově. Barvy se mění během několika dnů, jak se jednotlivé prameny zapínají a vypínají. Starší vyhaslé prameny jsou tmavě hnědé. ^{[5, 1]}

Na rozdíl od barevných pramenů v Yellowstonu, kde barvy dělají mikroorganismy, vznikají barvy v Dallolu bez účasti života: železo rozpuštěné ve vodě se pomalu slučuje se vzdušným kyslíkem a vysráží se jako drobné železité minerály na vrstvách soli. ^{[2, 5]}

Erupce

Po celé Solné planině severně od pohoří Erta Ale jsou rozesety freatické krátery – vzniklé výbuchy páry, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu. Nejmladší z nich, Dallol, vznikl při erupci v roce 1926; podle Wikipedie má kráter z té doby průměr asi 30 m. ^{[1, 5]}

Další freatický výbuch byl pozorován 4. ledna 2011. Katalog GVP mu přiřazuje stupeň 0 na stupnici VEI, erupci z roku 1926 stupeň 1 – obě tedy byly velmi malé. ^[1]

Podle Wikipedie se v říjnu 2004 mělká zásoba magmatu pod Dallolem částečně vyprázdnila a magma proniklo podzemím jižním směrem pod rift. ^[5]

Voda na hranici života

Studie z roku 2019 změřila v pramenech teplotu 108 °C, vodu přesycenou kuchyňskou solí, bez kyslíku a s pH od 0,1 až po −1,7. Voda obsahuje až 150 g železa na litr. Takovému místu se říká polyextrémní, protože je extrémní v několika ohledech najednou. ^[2]

V květnu 2019 oznámil tým vedený F. Gómezem, že v minerálních usazeninách pramenů našel drobounké struktury, které určil jako mikroorganismy z řádu Nanohaloarchaea. Podle autorů by tu tedy život mohl přežívat, což je zajímavé i pro úvahy o životě na raném Marsu. ^[3]

V říjnu 2019 publikoval tým J. Belilly a P. Lópezové-Garcíové opačný závěr. V okolí Dallolu sice našel velmi pestré společenstvo drobných archeí (jednobuněčných organismů), ale určil dvě hranice, za kterými život nenašel: velmi kyselou a zároveň přesolenou vodu a solanky bohaté na hořčík a vápník. Upozornil také, že drobné minerální kuličky mohou buňky jen napodobovat. ^{[4, 5]}

Už studie z počátku roku 2019 soudila, že i kdyby v pramenech nějaký život byl, při vzniku tamních minerálů nehraje hlavní roli. Dallol proto slouží jako přírodní laboratoř, kde se studuje, jak se železité minerály tvořily na rané Zemi a možná i na Marsu. ^[2]

Fakta

Teplota pramenů: až 108 °C
Kyselost vody: pH 0,1 až −1,7
Železo ve vodě: až 150 g/l
Kráter z roku 1926: průměr asi 30 m

Slovníček

freatická erupce: výbuch páry, který nastane, když se podzemní voda prudce ohřeje od magmatu; vyhazuje hlavně úlomky starých hornin, ne čerstvou lávu
rift: místo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá a vzniká v ní protáhlá propadlina
pH: míra kyselosti; neutrální voda má pH 7, čím menší číslo, tím kyselejší, a pod nulou jde o mimořádně silné kyseliny
polyextrémní prostředí: místo, které je pro život nepříznivé několika způsoby najednou, například horkem, kyselostí i slaností
archea: jednobuněčné organismy podobné bakteriím, ale tvořící samostatnou větev života; mnohé snášejí extrémní podmínky
solný dóm: vyklenutí vrstev soli směrem vzhůru; u Dallolu je nadzvedlo magma, které proniklo pod ně

Zdroje

Dallol, Smithsonian Global Volcanism Program
Kotopoulou, E., Delgado Huertas, A., García-Ruiz, J. M. a kol.: A Polyextreme Hydrothermal System Controlled by Iron: The Case of Dallol at the Afar Triangle. ACS Earth and Space Chemistry 3 (2019), doi:10.1021/acsearthspacechem.8b00141 (abstrakt), ACS Earth and Space Chemistry (2019)
Gómez, F., Cavalazzi, B., Rodríguez, N. a kol.: Ultra-small microorganisms in the polyextreme conditions of the Dallol volcano, Northern Afar, Ethiopia. Scientific Reports 9 (2019), doi:10.1038/s41598-019-44440-8 (abstrakt), Scientific Reports (2019)
Belilla, J., Moreira, D., Jardillier, L. a kol.: Hyperdiverse archaea near life limits at the polyextreme geothermal Dallol area. Nature Ecology & Evolution 3 (2019), doi:10.1038/s41559-019-1005-0 (abstrakt), Nature Ecology & Evolution (2019)
Dallol (hydrothermal system), Wikipedia

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.