TerraBeat – zemětřesení a sopky

Tair, Jebel at

sopka – Stratovolcano, Yemen, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde
Yemen, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
244 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce
2008
Poloha
15,550°, 41,830°

Džabal at-Tajr (arabsky „Ptačí hora“) je malý neobydlený sopečný ostrov v jižní části Rudého moře, mezi Jemenem a Eritreou. Je to vrchol čedičové sopky, která se zvedá z hloubky asi 1 200 m. Po 124 letech klidu vybuchla 30. září 2007 a zničila jemenskou vojenskou stanici na ostrově. [1, 3, 2]

Jak vypadá

Ostrov má oválný tvar a je asi 3 km široký; anglická Wikipedie uvádí délku 4,3 km a plochu kolem 11,5 km². Nejvyšší bod leží 244 m nad mořem. Podle GVP jde o nejsevernější známou sopku v Rudém moři, která byla činná v holocénu (posledních asi 11 700 letech). [1, 3]

Většinu ostrova pokrývají mladé lávové proudy typu pahoehoe, tedy s hladkým, provazovitým povrchem. Vytekly z příkrého centrálního kráteru Jebel Duchan, přelily se přes kruhový útes, který moře vymlelo do starší sopky, a za ním vytvořily plochou pobřežní rovinu. [1]

Na severozápadním a jižním pobřeží stojí sypané kužely ze sopečných úlomků. Na vrcholu jsou dva nerozrušené struskové kužely, ze kterých unikají sopečné plyny (fumaroly). Od vrcholu se paprsčitě rozbíhají trhliny a z některých z nich v minulosti vytékala láva. [1]

Jak vznikl

Sopka leží v příkopové propadlině Rudého moře, kde se od sebe vzdalují Africká a Arabská litosférická deska. Mezi nimi vystupuje magma a vzniká tenká oceánská kůra. Sopka je čedičová – čedič vzniká z řídké lávy chudé na křemík. [1, 3]

Erupce

Výbuchy jsou z ostrova hlášeny v 18. a 19. století; katalog GVP vede erupce kolem roku 1750 a v letech 1833, 1863 a 1883, všechny menší (VEI 2). Pak sopka 124 let mlčela a považovala se za vyhaslou. [1, 4]

Erupce začala 30. září 2007 večer. Podle zpráv citovaných Wikipedií vyhazovala lávu a popel stovky metrů vysoko a nejméně jeden lávový proud stekl do moře. Během dvou týdnů před ní zaznamenaly přístroje v okolí několik slabých zemětřesení o síle 2 až 3,6. [3]

Na ostrově měl Jemen od roku 1996 malou vojenskou základnu se dvěma strážními věžemi. Většinu vojáků stihli krátce před erupcí evakuovat, několik se jich ale pohřešovalo a z moře byla vytažena těla obětí. Při pátrání pomáhaly lodě NATO a dva přeživší vytáhly z vody po více než 20 hodinách. [3, 2]

Podle GVP trvala erupce s přestávkami do června 2008 a dostala stupeň VEI 3 (s otazníkem). V prosinci 2007 se činnost zesílila a rybáři byli varováni, aby se oblasti vyhýbali. [1, 3]

Co o něm dnes víme

Na ostrově nebyly žádné seismometry ani jiné přístroje, takže většinu poznatků o erupci přinesly družice. Doktorand Wenbin Xu z univerzity KAUST v Saúdské Arábii a jeho spoluautor popsali v roce 2014 v časopise Bulletin of Volcanology erupci podle radarových a optických snímků z družic. [2]

Z radarových měření (InSAR, tedy porovnávání radarových snímků, které odhalí pohyb povrchu o centimetry) určili tvar žíly magmatu, která erupci živila. Žíla mířila na severovýchod, kolmo k ose Rudého moře. Podle autorů to naznačuje, že napětí v hornině uvnitř sopky se řídí jinak než napětí v celé oblasti a mění se v čase. [2]

Studie také odhadla plochu a objem nové lávy a sledovala, jak se proudy během erupce šířily a jak se pohybovaly ještě po ní. [2]

Fakta

Vojenská základna
jemenská, 1996–2007
Zemětřesení před erupcí 2007
magnituda 2 až 3,6
Plocha ostrova
asi 11,5 km²

Slovníček

pahoehoe
havajské označení pro tekutou lávu, která po ztuhnutí tvoří hladký nebo provazovitě zvrásněný povrch
struskový kužel
malá kuželovitá sopka nasypaná z pórovitých kousků ztuhlé lávy (strusky) vyhozených při erupci
fumarola
otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
holocén
nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové
VEI
index sopečné explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 (klidné vylévání lávy) do 8 (největší známé erupce)
InSAR
radarová interferometrie – porovnání radarových snímků z družic pořízených v různém čase, které ukáže, o kolik se povrch zvedl nebo poklesl
žíla (dajk)
deskovitá trhlina v hornině vyplněná magmatem, kterým se magma dostává k povrchu

Zdroje

  1. Jebel at Tair, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Wenbin's Tair volcano paper published (o článku Xu, W., Jónsson, S.: The 2007–8 volcanic eruption on Jebel at Tair island (Red Sea) observed by satellite radar and optical images. Bulletin of Volcanology 76, 795 (2014), doi:10.1007/s00445-014-0795-9), KAUST – Crustal Deformation and InSAR Group (2014)
  3. Jabal al-Tair Island, Wikipedia
  4. Džabal at-Tajr, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.