Kazbek

sopka – Stratovolcano, Georgia, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde

Georgia, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

5 004 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

750 př. n. l.

Poloha

42,697°, 44,518°

Kazbek je zaledněná sopka vysoká přes 5 000 m na Velkém Kavkaze v Gruzii, těsně u hranice s Ruskem. Je druhým nejvyšším sopečným vrcholem Kavkazu po Elbrusu. Naposledy vybuchla asi před 2 750 lety; smrtící pohromy tu však v posledních desetiletích způsobily zřícené ledovce. ^{[1, 5, 6, 2]}

Jak vypadá

Kazbek je stratovulkán – kužel navrstvený z lávy a sopečného popela. Tyčí se přímo nad městečkem Stepancminda (dříve Kazbegi) a je nejvýraznější horou celé oblasti. Výška se ve zdrojích liší: GVP uvádí 5 004 m, anglická Wikipedie 5 054 m. ^{[1, 5, 6]}

Svahy pokrývají ledovce o celkové ploše asi 135 km², mezi nimi Devdaraki a Gergeti. Na jednom z ledovců pramení řeka Těrek. Gruzínsky se hora jmenuje Mkinvarcveri; místní jí podle české Wikipedie kvůli zalednění říkají Mkinvari (ledovec či ledová hora). ^{[5, 6]}

Erupce

Dlouhé lávové proudy stékaly údolími na svazích sopky. Vrcholový kužel i nejmladší proudy vznikly až po poslední době ledové. Nejmladší proud andezitové až dacitové lávy (husté lávy bohaté na křemík) byl radiouhlíkovou metodou datován asi před 6 000 lety. ^[1]

Katalog GVP podle práce Guščenka z roku 1979 uvádí ještě erupci kolem let 800–700 př. n. l., určenou podle vrstev sopečného popela. Od té doby sopka nevybuchla. Česká Wikipedie ji označuje za vyhaslou, anglická za spící. ^{[1, 6, 5]}

Co o něm dnes víme

Kazbek je nejvyšší z celé skupiny mladých sopek v okolí. Geologové v roce 1999 určili stáří jejich lávy draslík-argonovou metodou (podle rozpadu radioaktivního draslíku). Nejvíc sopečné činnosti tu podle nich bylo před 150 000 až 300 000 lety, některé sopky ale mohly soptit i v posledních 10 000 až 15 000 letech, a proto je autoři považují za potenciálně nebezpečné. ^{[3, 5]}

Mladé erupce v okolí zkoumají vědci i novými metodami. Studie z roku 2019 určila stáří lávového proudu malé sopky Tkaršeti v oblasti Kazbeku podle zmagnetování horniny – láva při chladnutí „zaznamená“ tehdejší magnetické pole Země. Vyšlo zhruba 4740–4650 nebo 4427–4188 př. n. l., tedy asi o 200 až 700 let dříve než podle radiouhlíkového data z roku 1973. ^[4]

Ledovcové katastrofy

Dne 20. září 2002 se na severní straně masivu Kazbeku v ruské Severní Osetii utrhl svah a strhl s sebou téměř celý ledovec Kolka. Lavina ledu a kamení o objemu asi 100 milionů m³ se řítila asi 20 km údolím Genaldon a pokračovala ještě asi 15 km jako bahnotok. Zahynulo asi 140 lidí. ^[2]

Mezi oběťmi byl i ruský herec a režisér Sergej Bodrov mladší se svým filmovým štábem. Podle studie z roku 2005 byla lavina tak pohyblivá hlavně proto, že se na jejím dně třením tál led a voda pod velkým tlakem ji nadnášela. ^{[7, 2]}

Dne 20. srpna 2014 se zřítila část ledovce Devdaraki na severovýchodním svahu. Podle Wikipedie zahynulo sedm lidí, sesuv přehradil řeku Těrek v soutěsce Darial a zaplavil Gruzínskou vojenskou silnici. ^[5]

Historie

Podle gruzínských pověstí byl ke Kazbeku připoután Amirani – gruzínská obdoba řeckého Prométhea – za to, že lidem přinesl oheň. Ve výšce asi 4 000 m je jeskyně Betlemi (Betlém), která sloužila jako pravoslavná poustevna. ^[5]

Oficiálně zaznamenaný první výstup na vrchol vykonali v roce 1868 členové britského Alpského klubu Douglas Freshfield, A. W. Moore a C. Tucker s vůdcem Françoisem Devouassoudem a místními horaly. Místní tradice připisuje prvenství už Josifu Buzurtanovovi koncem 18. století. ^[5]

Fakta

Poslední erupce

asi 750 př. n. l.

Plocha ledovců

asi 135 km²

Lavina z ledovce Kolka

20. 9. 2002, asi 140 obětí

První zaznamenaný výstup

1868

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navrstvená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

andezit, dacit

sopečné horniny se středním až vysokým obsahem křemíku; jejich láva je hustá

radiouhlíková metoda

určení stáří zbytků rostlin a živočichů podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C

draslík-argonová metoda

určení stáří hornin podle toho, kolik radioaktivního draslíku se v nich už rozpadlo na argon

paleomagnetické datování

určení stáří lávy podle směru zmagnetování, které hornina získá při chladnutí od tehdejšího magnetického pole Země

Zdroje

1. Kazbek, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Huggel, C., Zgraggen-Oswald, S., Haeberli, W., Kääb, A., Polkvoj, A., Galushkin, I., Evans, S. G.: The 2002 rock/ice avalanche at Kolka/Karmadon, Russian Caucasus: assessment of extraordinary avalanche formation and mobility, and application of QuickBird satellite imagery. Natural Hazards and Earth System Sciences 5 (2005), 173–187, doi:10.5194/nhess-5-173-2005 (abstrakt), Natural Hazards and Earth System Sciences (2005)
3. Chernyshev, I. V., Arakelyants, M. M., Lebedev, V. A., Bubnov, S. N., Gol'tsman, Yu. V.: K-Ar geochronology of new volcanic centers eruptions in the Kazbek region of the Great Caucasus. Russian Journal of Earth Sciences 1(6) (1999), 485–492, doi:10.2205/1999ES000024 (abstrakt), Russian Journal of Earth Sciences (1999)
4. Vashakidze, G., Goguitchaichvili, A., García-Redondo, N. a kol.: Magnetic dating of the Holocene monogenetic Tkarsheti volcano in the Kazbeki region (Great Caucasus). Earth, Planets and Space 71 (2019), 133, doi:10.1186/s40623-019-1109-4 (abstrakt), Earth, Planets and Space (2019)
5. Mount Kazbek, Wikipedia
6. Kazbek, Wikipedie
7. Kolka–Karmadon rock ice slide, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.