Nemrut Dagi

sopka – Stratovolcano, Turkiye, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde

Turkiye, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

2 948 m

Tektonické prostředí

Intraplate / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1650

Poloha

38,654°, 42,229°

Nemrut Dağı na západním břehu jezera Van ve východním Turecku je sopka s velkou kalderou, ve které leží jezera, horké prameny a fumaroly. Je jedinou sopkou ve skupině kolem jezera Van, která soptila v historické době – naposledy v 15. až 17. století. Podle studie z roku 2012 je ze sopek východní Anatolie nejnebezpečnější pro své okolí. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Vrchol sopky tvoří kaldera – velká propadlina, která vznikla po mohutných erupcích. GVP uvádí její rozměry 9 × 5 km, studie z roku 2012 asi 8,5 × 7 km. Západní část kaldery zaplňuje jezero Nemrut, které hrází z druhé strany mladší lávové proudy a kopule. ^{[1, 2]}

Jezero Nemrut je sladkovodní a hluboké přes 100 m. Údaje se liší: česká Wikipedie uvádí 155 m, anglická průměrnou hloubku asi 140 m a největší asi 176 m. Menší jezero Ilıgöl na severu kaldery napájejí horké prameny, takže je teplé; česká Wikipedie uvádí u pramenů teplotu vody až 80 °C, anglická v létě až asi 60 °C. ^{[6, 5]}

Nejmladší činnost se soustředila podél trhliny, která protíná východní část dna kaldery ve směru severoseverozápad a pokračuje i za severní okraj kaldery. Na dně kaldery podél ní vyrostly téměř dva tucty struskových kuželů a lávových kopulí. Z kopulí v kaldeře dříve vytékaly i lávové proudy z obsidiánu – černého sopečného skla. ^[1]

Jak vznikl

Východní Anatolie se zvedla do podoby náhorní plošiny, protože do ní od středního miocénu tlačí Arabská deska. Podél trhlin, které se otevíraly ve směru sever–jih, vystupovalo magma a vyrostly tu velké sopky jako Nemrut, Süphan, Tendürek a Ararat (Ağrı). Nemrut z nich leží nejzápadněji. ^{[3, 1]}

Sopka začala soptit asi před milionem let. Kaldera vznikla při výbušných erupcích, které vyvrhly mohutné vrstvy žhavých pyroklastických proudů (ignimbritů). Hlavní ignimbrit Nemrut má objem asi 32,6 km³, menší ignimbrit Kantaşi asi 3,8 km³. ^[2]

Podle anglické Wikipedie zahradil asi před 250 000 lety přes 60 km dlouhý lávový proud z Nemrutu odtok z pánve Van a tím vzniklo jezero Van, největší alkalické bezodtoké jezero světa. ^[5]

Erupce

Vrstvy sopečného popela v usazeninách jezera Van zaznamenávají mnoho erupcí Nemrutu v holocénu, tedy za posledních asi 11 700 let. Katalog GVP z nich datuje přes dvacet podle počítání ročních vrstev usazenin. ^[1]

V historické době je zaznamenána erupce roku 1441, kdy se na severním svahu otevřela puklina. Vytékaly z ní současně dva velmi odlišné druhy lávy – tekutý čedič a hustý ryolit. Další erupce jsou známy z let před 1597 a z roku 1650. ^{[1, 2, 5]}

Která erupce byla poslední, se zdroje rozcházejí. GVP vede jako poslední potvrzenou erupci říjen 1650 a zprávu o erupci 13. dubna 1692 jen jako nejistou. Studie z roku 2012 naopak uvádí poslední erupce v letech 1441, 1597 a 1692. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Vrt mezinárodního projektu ICDP PaleoVan do dna jezera Van prošel 220 m usazenin. Obsahuje asi 500 vrstev tefry starých až asi 600 000 let. Pocházejí hlavně ze dvou sousedních sopek, Nemrutu a Süphanu. Podle souhrnu z roku 2016 se na Nemrutu opakovaly pyroklastické proudy spojené s poklesem kaldery zhruba každých 30 000 až 40 000 let. ^[4]

Dnešní činnost sopky tvoří horké prameny a fumaroly v kaldeře a slabá sopečná zemětřesení. V letech 2003 až 2005 je zaznamenávaly tři seismometry rozmístěné kolem kaldery; vznikala hlavně v hloubce 4 až 5 km. Podle leteckých magnetických měření by ve stejné hloubce mohl ležet magmatický krb. ^{[2, 3]}

Studie z roku 2024 porovnala změny napětí v kůře s hloubkou zemětřesení pod kalderou. Autoři došli k závěru, že slabé otřesy pravděpodobně způsobuje rozpínání magmatického krbu pod sopkou. Odlišit sopečná zemětřesení od tektonických je ale podle nich obtížné. ^[3]

Historie

Sopka je pojmenována po biblickém králi Nimrodovi, který tu podle pověsti vládl. Podle anglické Wikipedie byl Nemrut spolu se sopkou Bingöl hlavním zdrojem obsidiánu pro pravěké osady v Mezopotámii a kolem Mrtvého moře. ^{[6, 5]}

Nebezpečí

Do 30 km od sopky žije podle GVP přes 230 000 lidí. Město Tatvan leží podle Wikipedie asi 10 km od sopky. Podle anglické Wikipedie by nebezpečím mohly být i povodně, kdyby se při erupci vylila voda z jezera v kaldeře, které obsahuje přes 1 km³ vody. ^{[1, 5]}

Fakta

Historické erupce

1441, před 1597, 1650 (1692 nejistá)

Začátek činnosti

asi před 1 milionem let

Ignimbrit Nemrut

asi 32,6 km³

Vrstvy tefry v jezeře Van

asi 500 (Nemrut a Süphan, až 600 000 let)

Hloubka zemětřesení pod kalderou

hlavně 4–5 km

Seismická měření

tři seismometry, 2003–2005

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

obsidián

černé sopečné sklo, které vznikne velmi rychlým ztuhnutím lávy bohaté na křemík; v pravěku se z něj štípaly ostré nástroje

struskový kužel

malý kopec z kousků zpěněné ztuhlé lávy (strusky), který nahází krátká erupce

lávová kopule

hromada velmi husté lávy, která se vytlačuje z průduchu a neteče daleko

ignimbrit

hornina z usazenin žhavého pyroklastického proudu – řítící se směsi popela, pemzy a plynů

čedič, ryolit

sopečné horniny: čedič je chudý na křemík a jeho láva je tekutá, ryolit je bohatý na křemík a jeho láva je velmi hustá

tefra

vše, co sopka vyvrhne do vzduchu – popel, pemza, kameny

magmatický krb

prostor pod sopkou, kde se hromadí roztavená hornina (magma)

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let

Zdroje

1. Nemrut Dagi, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ulusoy, İ., Çubukçu, H. E., Aydar, E., Labazuy, P., Ersoy, O., Şen, E., Gourgaud, A.: Volcanological evolution and caldera forming eruptions of Mt. Nemrut (Eastern Turkey). Journal of Volcanology and Geothermal Research 245–246 (2012), 21–39, doi:10.1016/j.jvolgeores.2012.06.031 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2012)
3. Alkan, H., Bektaş, Ö., Büyüksaraç, A.: Coulomb Stress Analysis in Nemrut Caldera (Eastern Anatolia, Türkiye). Bitlis Eren Üniversitesi Fen Bilimleri Dergisi 13 (3), 2024, 788–797, doi:10.17798/bitlisfen.1491872, Bitlis Eren University Journal of Science (2024)
4. Sumita, M., Schmincke, H.-U.: Periodic open-system peralkaline active Nemrut Volcano vs. episodic neighboring subalkaline Süphan Volcano: Holocene tephra swarm triggered by seismic unrest and hydroclastic forcing. Goldschmidt Conference Abstracts, s. 2985, Goldschmidt Conference Abstracts (GEOMAR OceanRep) (2016)
5. Nemrut (volcano), Wikipedia
6. Nemrut (Bitlis), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.