Hasandag-Keciboyduran Volcanic Complex

sopka – Stratovolcano, Turkiye, European Volcanic Regions

Kde: Turkiye, European Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 3 253 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 38,130°, 34,170°

Hasan Dağı je mohutná dvouvrcholová sopka v Kappadokii ve střední Anatolii v Turecku. Soptí s přestávkami už od třetihor a naposledy vybuchla v mladších čtvrtohorách (holocénu), tedy v době, kdy v okolí už stálo neolitické město Çatalhöyük. Tamní pravěká nástěnná malba bývá vykládána jako obraz jejího výbuchu – tento výklad je ale sporný. ^{[1, 2, 4]}

Jak vypadá

Sopka má dva vrcholy z lávových dómů (kup ztuhlé husté lávy). Vyšší západní Velký Hasandağ měří podle GVP 3 253 m, východní Malý Hasandağ asi 3 069 m. Česká Wikipedie uvádí pro vyšší vrchol 3 268 m. Nad okolní plošinu se hora zvedá zhruba o 1 km a zabírá asi 760 km². ^{[1, 4, 5]}

Na vrcholu je kaldera široká 4–5 km, v ní vyrostla dnešní mladá stavba sopky a na nejvyšším vrcholu jsou dva krátery vnořené do sebe. Lávové dómy a uloženiny pyroklastických proudů pokrývají víc než polovinu svahů. ^[1]

Ke komplexu patří i sopka Keçiboyduran z pliocénu až čtvrtohor a desítky menších jednorázových sopek v okolí: podle studie Uslulara a kolegů z roku 2021 je to 11 lávových dómů, 33 struskových kuželů, jeden maar a 34 dalších útvarů. ^[1]

Jak vznikl

Hasan Dağı neleží na okraji litosférické desky, ale uvnitř Anatolie, na kontinentální kůře. Podle anglické Wikipedie souvisí jeho činnost se zlomy v okolí, hlavně se zlomem u jezera Tuz Gölü, a s pohybem Anatolie, která se mezi Severoanatolským a Východoanatolským zlomem posouvá k západu asi o 21 mm za rok. ^{[1, 4]}

Dnešní sopka je nejmladší ze čtyř velkých sopečných komplexů, která se tu vystřídala od středního miocénu. Sopka čtyřikrát prodělala zhroucení do kaldery. Láva i popel mají široké složení od čediče po ryolit, nejvíc je andezitu a dacitu. ^{[1, 4]}

Erupce

Z historické doby žádná erupce zaznamenána není. Geologické stopy ale ukazují, že sopka byla činná i v holocénu. Datování drobných krystalů zirkonu v pemze z vrcholu ukázalo výbuch před asi 8 970 lety (s nejistotou ±640 let), tedy kolem roku 6960 př. n. l. Jiná pemza zaznamenala starší výbuch před asi 28 900 lety. ^{[2, 1]}

Podle GVP může být jeden z lávových dómů starý jen asi 9 000 let. Anglická Wikipedie cituje i mladší odhady, podle nichž mohly menší erupce nastat ještě před méně než 6 000 lety; poslední lávový proud na západním úpatí je datován velmi nejistě. ^{[1, 4]}

Historie

V neolitickém městě Çatalhöyük, asi 130 km jihozápadně od sopky, byla nalezena nástěnná malba stará zhruba 8 600 let. Část badatelů v ní vidí sopku se dvěma vrcholy, která chrlí popel, nad domy osady – a tedy nejstarší známou mapu. Podle jiných jde o leoparda a geometrické vzory. ^{[2, 4]}

Studie z roku 2014 ukázala, že stáří pemzy z vrcholu Hasan Dağı se překrývá se stářím vrstev Çatalhöyüku, a autoři proto považují za věrohodné, že lidé v okolí výbuch viděli a obyvatelé Çatalhöyüku ho na malbě zachytili. ^[2]

Ve středověku byla hora druhou stanicí byzantské soustavy signálních ohňů, která za válek s Araby předávala zprávy od pohoří Taurus do Konstantinopole a varovala ji před vpády. Na hoře stálo byzantské město Mokissos a lidé odtud získávali obsidián (sopečné sklo). ^[4]

Co o něm dnes víme

Na vrcholu unikají sopečné plyny z fumarol, na severozápadní straně jsou horké prameny. V září 2020 zasáhlo okolí vesnice Obruk jižně od sopky zemětřesení o síle asi 5,1 a následoval měsíc trvající roj zhruba stovky menších otřesů. Podle katalogu, který zemětřesení zaznamenává od roku 1900, tu předtím žádné otřesy zaznamenány nebyly. ^{[3, 4]}

Turečtí vědci po roji změřili, že koncentrace oxidu uhličitého v plynech na jižním úpatí stoupla z asi 1 400 ppm na víc než 10 %, zatímco ve vrcholových fumarolách se nezměnila. Neklid považují spíš za nemagmatický (bez výstupu nového magmatu), ale upozorňují, že by mohl skončit freatickým výbuchem (výbuchem přehřáté páry) nebo sesuvem rozrušených svahů. ^[3]

Nejbližší seismické stanice byly v roce 2020 vzdálené 38–40 km. Autoři proto doporučili sopku urychleně proměřit a postavit u ní stálé přístroje na měření plynů, teploty, otřesů a pohybů půdy. Podle anglické Wikipedie nebyla sopka v roce 2022 soustavně sledována. ^{[3, 4]}

Lidé kolem

Do 10 km od vrcholu žije podle GVP asi 5 000 lidí, do 30 km asi 175 000 a do 100 km přes 1,3 milionu. Na svazích jsou letní pastevecké osady. Autoři studie z roku 2014 Hasan Dağı označují za možné sopečné nebezpečí a nevidí známky, že by jeho činnost slábla. ^{[1, 4, 2]}

Fakta

Datovaný holocenní výbuch: asi před 8 970 ± 640 lety
Zemětřesný roj u Obruku: září–říjen 2020, hlavní otřes Mw 5,1
Plocha sopky: asi 760 km²
Vzdálenost od Çatalhöyüku: asi 130 km

Slovníček

lávový dóm: kupa z husté, vazké lávy, která se nerozteče a ztuhne kolem průduchu
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
pyroklastický proud: rychle se valící žhavá směs sopečných plynů, popela a úlomků hornin
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let od konce doby ledové
miocén: období mladších třetihor, zhruba před 23 až 5 miliony let
maar: široký mělký kráter, který vznikne výbuchem, když se magma setká s podzemní vodou
struskový kužel: malá sopka nasypaná z kousků pórovité ztuhlé lávy (strusky) při jediné erupci
andezit, dacit, ryolit: sopečné horniny se středním až vysokým obsahem křemíku; jejich láva je hustá a sklon k výbuchům je větší než u čediče
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
zemětřesný roj: řada mnoha menších zemětřesení v krátké době na jednom místě
freatický výbuch: výbuch páry, když magma nebo horké horniny prudce ohřejí podzemní vodu; nevyvrhuje čerstvé magma
zirkon: odolný nerost, jehož drobné krystaly v sopečných horninách umožňují určit jejich stáří

Zdroje

Hasandag-Keciboyduran Volcanic Complex, Smithsonian Global Volcanism Program
Schmitt, A. K., Danišík, M., Aydar, E., Şen, E., Ulusoy, İ., Lovera, O. M.: Identifying the Volcanic Eruption Depicted in a Neolithic Painting at Çatalhöyük, Central Anatolia, Turkey. PLOS ONE 9 (2014), e84711, doi:10.1371/journal.pone.0084711, PLOS ONE (2014)
Aydar, E., Diker, C., Ulusoy, İ., Şen, E.: Volcanic unrest possibilities in response to recent Obruk seismic swarm on and around Hasandağ stratovolcano (Central Anatolia, Turkey). Comptes Rendus Géoscience 353 (2021), 1–18, doi:10.5802/crgeos.46, Comptes Rendus Géoscience (2021)
Mount Hasan, Wikipedia
Hasan Dağı, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.