Ischia

sopka – Complex, Italy, European Volcanic Regions

Kde

Italy, European Volcanic Regions

Typ (GVP)

Complex

Nadmořská výška

789 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1302

Poloha

40,730°, 13,897°

Ischia je sopečný ostrov na severním okraji Neapolského zálivu, kousek od Campi Flegrei. Naposledy vybuchl v roce 1302, ale stále se považuje za činnou sopku. Pro desítky tisíc obyvatel jsou dnes největší hrozbou mělká zemětřesení a sesuvy – zemětřesení v roce 1883 zabilo přes 2 000 lidí. ^{[1, 2, 4]}

Jak vznikl

Ostrov je vrcholem sopečného komplexu, který se zvedá asi 900 m nad mořské dno. Na souši má asi 46 km² a nejvyšší horou je Monte Epomeo (787 m podle civilní ochrany, 789 m podle GVP). ^{[2, 1]}

Klíčovou událostí jeho dějin byla velmi výbušná erupce asi před 56 000 lety (podle italské civilní ochrany asi před 55 000 lety). Vyvrhla takzvaný Zelený tuf z Epomea – horninu ze stmeleného sopečného popela – a po ní se vytvořila kaldera, velká sopečná propadlina. ^{[1, 2]}

Monte Epomeo je zvláštní hora: tvoří ji právě Zelený tuf, který se po erupci ocitl pod mořem a pak byl vyzdvižen. Za posledních 33 000 let se střed ostrova zvedl nejméně o 800 m, protože ho zespodu tlačilo magma. Odborně se tomu říká resurgence a ostrov je proto rozlámaný zlomy na zdvižené a pokleslé kry. ^[1]

Erupce

Výbušné erupce pokračovaly asi do doby před 33 000 lety. Po dlouhém klidu se sopka znovu probudila asi před 10 000 lety. Kolem zdviženého středu ostrova vzniklo mnoho malých sopek; v holocénu (posledních asi 11 700 let) se tu vytvořily vrstvy pemzy, tufové prstence, lávové dómy a proudy. Velký sesuv svahu Monte Epomeo tehdy navíc zanechal na mořském dně rozsáhlé pole trosek. ^{[2, 1]}

Už v antice se tu soptilo. Podle Wikipedie uprchla posádka, kterou na skále u ostrova roku 474 př. n. l. zřídil syrakuský vládce Hierón I., před erupcemi roku 470 př. n. l. Katalog GVP uvádí z antiky několik erupcí doložených dobovými zprávami. ^{[7, 1]}

Poslední erupce trvala od ledna do března 1302. Vznikl při ní malý kužel z lávových cákanců a lávový proud Arso, který dotekl až k severovýchodnímu pobřeží. Obyvatelé tehdy podle Wikipedie uprchli do Baiae na pevnině a zůstali tam čtyři roky. ^{[1, 7]}

Zemětřesení a sesuvy

Zemětřesení na Ischii bývají slabá, některá ale napáchala velké škody, protože jejich ohniska leží velmi mělce. Nejhorší bylo 28. července 1883: zničilo většinu Casamicciola Terme a zahynulo přes 2 300 lidí, z toho asi 1 800 v samotné Casamicciole. Jeho síla se odhaduje jen na 4,2 až 5,5 magnituda, ohnisko však leželo asi kilometr pod povrchem. Dva roky předtím, v březnu 1881, poškodilo Casamicciolu a Lacco Ameno jiné zemětřesení. ^{[4, 2]}

Mezi oběťmi roku 1883 byli rodiče a sestra pozdějšího slavného filozofa Benedetta Croceho. Sám Croce přežil se zlomeninami dvě noci pod troskami. ^[4]

Dne 21. srpna 2017 večer udeřilo u Casamicciola Terme zemětřesení o magnitudu 3,9 s velmi mělkým ohniskem (podle INGV asi 2 km, podle studie z roku 2021 méně než 1 km pod povrchem). Zemřeli dva lidé, desítky byly zraněny a asi 2 600 lidí přišlo o domov. ^{[5, 3]}

Ostrov ohrožují i sesuvy, jejichž staré usazeniny jsou rozšířené po celém ostrově. V noci na 26. listopadu 2022 strhl po prudkém dešti sesuv bahna část Casamicciola Terme a zahynulo 12 lidí, mezi nimi čtyři děti. ^{[2, 6]}

Lidé kolem

Na ostrově trvale žije podle italské civilní ochrany asi 50 000 lidí, podle Wikipedie přes 61 000 (2026). Řecký obchodní přístav Pithekoussai tu vznikl už v 8. nebo 9. století př. n. l.; v jednom z hrobů na ostrově se v roce 1953 našel takzvaný Nestorův pohár z doby kolem roku 730 př. n. l., jedno z nejdůležitějších svědectví o rané řecké abecedě. ^{[2, 7]}

Horké podzemí je pro ostrov i bohatstvím. Má termální prameny a lázně (například zátoku Sorgeto nebo lázně Poseidon); lázeňský cestovní ruch se tu obnovil až na počátku 50. let 20. století. Na Monte Nuovo, Monte Cito a na pobřeží Maronti mají fumaroly – výrony horkých plynů – teplotu téměř 100 °C. ^{[7, 2]}

Monitoring

Ischii hlídá Vesuvská observatoř (Osservatorio Vesuviano) italského institutu INGV v Neapoli. Měří zemětřesení a pohyby povrchu a pravidelně odebírá vzorky vody a plynů. Stupeň výstrahy vyhlašuje italská civilní ochrana; v říjnu 2026 byl podle její stránky zelený, tedy klid. ^[2]

Co o něm dnes víme

Vědci z INGV a dalších ústavů v roce 2021 sestavili souhrnný katalog zemětřesení na Ischii od 8. století př. n. l. do roku 2019. Spojili v něm historické zprávy s přístrojovými měřeními a počet zemětřesení s popsanými účinky v italském katalogu CPTI15 zvýšili z 12 na 57. ^[3]

Katalog ukázal, že četnost zemětřesení se v průběhu staletí výrazně mění, a to i v dnešní dlouhé době sopečného klidu. Má posloužit jako základ pro odhad místního zemětřesného ohrožení. ^[3]

Fakta

Kalderová erupce

asi před 56 000 lety (Zelený tuf z Epomea)

Zdvih středu ostrova

nejméně 800 m za 33 000 let

Nejhorší zemětřesení

28. 7. 1883, přes 2 300 obětí

Fumaroly

téměř 100 °C

Observatoř

INGV – Osservatorio Vesuviano

Slovníček

tuf

hornina ze stmeleného sopečného popela

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

resurgence

opětovné vyzdvižení dna kaldery, které zespodu tlačí nově přitékající magma

holocén

nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let

tufový prstenec

nízký val kolem kráteru nasypaný z popela při výbuchu, kdy se magma setká s vodou

lávový dóm

kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad otvorem, protože nemůže odtéct

struskový kužel

malý kopec nasypaný z pórovitých kousků lávy (strusky) vyvržených z jednoho otvoru

magnitudo

číslo, které udává, kolik energie zemětřesení uvolnilo

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

1. Ischia, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Ischia, Dipartimento della Protezione Civile
3. Selva, J., Azzaro, R., Taroni, M. a kol.: The Seismicity of Ischia Island, Italy: An Integrated Earthquake Catalogue From 8th Century BC to 2019 and Its Statistical Properties. Frontiers in Earth Science 9 (2021), doi:10.3389/feart.2021.629736, Frontiers in Earth Science (2021)
4. 1883 Casamicciola earthquake, Wikipedia
5. 2017 Ischia earthquake, Wikipedia
6. 2022 Ischia landslide, Wikipedia
7. Ischia, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.