Vesuv (Vesuvius)

sopka – Stratovolcano, Italy, European Volcanic Regions

Kde

Italy, European Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

1 281 m

Tektonické prostředí

Subduction zone / Continental crust (> 25 km)

Poslední známá erupce

1944

Poloha

40,821°, 14,426°

Vesuv nad Neapolským zálivem patří k nejslavnějším sopkám světa: v roce 79 zničil římská města Pompeje a Herculaneum. Naposledy vybuchl v roce 1944 a od té doby je klidný, ale na jeho svazích a v okolí žijí miliony lidí, a proto patří k nejnebezpečnějším sopkám na Zemi. ^{[1, 6, 5]}

Jak vznikl

Vesuv vznikl v místě, kde se africká deska zasouvá pod euroasijskou. Patří ke skupině sopek kolem Neapole, které se říká Kampánský vulkanický oblouk. ^[5]

Dnešní Vesuv má dvě části. Starší sopka Monte Somma se postupně propadla a vznikla kaldera – velká propadlina. Podle GVP se začala tvořit asi před 17 000 lety, česká Wikipedie uvádí zánik sopky Somma před 22 000 lety. Uvnitř kaldery pak vyrostl mladý kužel, vlastní Vesuv, vysoký 1 281 m. Ze Sommy zbyl obloukovitý hřeben na severu, vysoký asi 1 130–1 150 m. ^{[1, 6, 5]}

Stěna kaldery Sommy funguje jako hráz: lávové a pyroklastické proudy směruje hlavně na jih a na západ – tedy k moři a k Neapoli. ^[1]

Erupce

Za posledních 17 000 let měl Vesuv podle GVP osm velkých výbušných erupcí, často s pyroklastickými proudy – žhavými lavinami popela, kamení a plynů. Jedna z nich, takzvaná erupce Avellino asi před 3 800 lety, zničila několik osad z doby bronzové. ^{[1, 5]}

Nejznámější je erupce roku 79. Sloupec kamení, popela a plynů vystoupal podle Wikipedie až do výšky 33 km. Erupce zničila Pompeje, Herculaneum, Oplontis, Stabie a další osady. Zahynulo odhadem přes 1 000 lidí, přesný počet ale není znám. V Pompejích se našlo asi 1 044 odlitků těl a kosti zhruba dalších 100 lidí, v Herculaneu ostatky asi 332 lidí, z toho 300 v klenutých prostorách objevených v roce 1980. ^[5]

Jediným svědectvím očitého svědka jsou dva dopisy Plinia mladšího historikovi Tacitovi. Většina dochovaných středověkých opisů jejich dopisu uvádí datum odpovídající 24. srpnu, a to se dlouho bralo za den erupce. V říjnu 2018 ale archeologové v Pompejích ohlásili nález nápisu uhlem na zdi domu, který se tehdy opravoval. Nápis nese datum odpovídající 17. říjnu, což podporuje názor, že erupce přišla až v říjnu; jisté to ale není, protože nápis rok neuvádí. Některé rukopisy Pliniova dopisu mají ostatně jiné čtení data, posunuté ke konci října. ^{[5, 3]}

Po roce 79 vybuchoval Vesuv občas, od roku 1631 do roku 1944 pak často a dlouho. Velká erupce v prosinci 1631 poslala pyroklastické proudy až k pobřeží a podle Wikipedie zabila asi 3 000 lidí. ^{[1, 5]}

Zatím poslední erupce přišla v březnu 1944, uprostřed druhé světové války. Láva zničila obce San Sebastiano al Vesuvio, Massa di Somma a Ottaviano a část San Giorgio a Cremano. Na letišti u Pompejí bylo zničeno 78 až 88 amerických bombardérů B-25 a zanikla i pozemní lanová dráha na vrchol z roku 1880. Podle české Wikipedie skončila sopečná činnost 29. března 1944. ^{[5, 6]}

Nebezpečí

Podle GVP žijí v oblastech, kam by mohla dosáhnout erupce, miliony lidí a na svazích sopky stojí mnoho měst. Vesuv je proto jednou z takzvaných sopek desetiletí, kterým věda věnuje zvláštní pozornost. ^{[1, 5]}

Italská civilní ochrana počítá v národním plánu s tzv. subpliniovskou erupcí síly VEI 4 – se sloupcem vysokým 10 až 20 km. Pravděpodobnost, že příští erupce bude takto silná, odhaduje na necelých 30 %. Slabší erupce (VEI 3) je pravděpodobnější, s šancí něco přes 70 %, a velká pliniovská erupce (VEI 5), jakou katalog GVP přisuzuje i roku 79, jen asi 1 %. ^{[2, 1]}

Takzvaná červená zóna zahrnuje 25 obcí v provinciích Neapol a Salerno s asi 670 000 obyvateli. Jedinou ochranou je tam preventivní evakuace: při nejvyšším stupni výstrahy mají být všichni odvezeni do 72 hodin. Každá obec má přidělený partnerský region jinde v Itálii, kam se její obyvatelé přestěhují – například Portici Piemont, Ercolano Emilii-Romagnu a Pompeje Sardinii. ^[2]

Žlutá zóna (63 obcí a tři čtvrti Neapole) je vymezena podle toho, kam by mohlo napadat tolik popela a lapilli, že by na metr čtvereční vážil 300 kg. O případné evakuaci se tam rozhodne až během erupce podle větru a síly výbuchu. ^[2]

Monitoring

Sopku nepřetržitě hlídá Osservatorio Vesuviano, neapolská pobočka italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Civilní ochrana používá čtyři stupně výstrahy – zelený, žlutý, oranžový a červený. V říjnu 2026 byl na její stránce uveden zelený, tedy základní stupeň. ^[2]

Co o něm dnes víme

Oběti erupce roku 79 dodnes přinášejí nové poznatky. V roce 2025 popsal italsko-německý tým vedený vulkanologem Guidem Giordanem v časopise Scientific Reports jedinečný nález z Herculanea: jedné z obětí, nalezené v budově Collegium Augustalium, se mozek proměnil ve sklo. ^[4]

Podle autorů zasáhl město nejdřív řídký, ale velmi horký oblak popela – teplejší než 510 °C. Byl smrtící, ale krátký, a když rychle zmizel, ostatky prudce vychladly. Právě rychlé ochlazení umožnilo, aby se tkáň mozku proměnila ve sklo; jinde takový případ znám není. ^[4]

Zajímavosti

Vesuv je jedinou sopkou na evropské pevnině, která vybuchla v posledních sto letech. Okolí sopky je od 5. června 1995 národním parkem. ^{[6, 5]}

Fakta

Nejslavnější erupce

79 n. l., zničila Pompeje a Herculaneum

Erupce 1631

asi 3 000 obětí

Červená zóna

25 obcí, asi 670 000 obyvatel, evakuace do 72 hodin

Stupeň výstrahy (říjen 2026)

zelený

Hlídá

INGV – Osservatorio Vesuviano

Zvláštní sledování

jedna ze sopek desetiletí

Slovníček

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

pyroklastický proud

žhavá směs kamenů, popela a plynů, která se rychle řítí po svahu sopky a spálí vše v cestě

pliniovská erupce

velmi silná výbušná erupce s vysokým sloupcem popela a plynů, pojmenovaná podle Plinia mladšího, který popsal erupci Vesuvu roku 79

subpliniovská erupce

výbušná erupce podobná pliniovské, ale slabší a s nižším sloupcem

VEI

index vulkanické explozivity, stupnice síly výbuchu od 0 do 8; každý stupeň znamená zhruba desetkrát víc vyvrženého materiálu

lapilli

sopečné kamínky velikosti hrachu až vlašského ořechu

sopky desetiletí

skupina 16 sopek, kterým věda věnuje zvláštní pozornost kvůli jejich ničivé historii a blízkosti lidských sídel

Zdroje

1. Vesuvius, Smithsonian Global Volcanism Program
2. National civil protection plan for volcanic risk at Vesuvius, Dipartimento della Protezione Civile
3. Pompeii: an inscription discovered that would confirm the date of the eruption, Finestre sull'Arte (2018)
4. Unique case of Herculaneum brain turned to glass solved (o článku Giordano a kol. v Scientific Reports, 2025), ANSA (2025)
5. Mount Vesuvius, Wikipedia
6. Vesuv, Wikipedie

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.