TerraBeat – zemětřesení a sopky

Chaine des Puys

sopka – Lava dome(s), France, European Volcanic Regions

Kde
France, European Volcanic Regions
Typ (GVP)
Lava dome(s)
Nadmořská výška
1 464 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce
4 040 př. n. l.
Poloha
45,786°, 2,981°

Chaîne des Puys je asi 40 km dlouhý řetěz mladých sopek ve Francouzském středohoří (Massif Central), nedaleko města Clermont-Ferrand. Tvoří ho desítky struskových kuželů, lávových kopulí a maarů; nejvyšší je Puy de Dôme (1 464 m). Sopky mlčí přes 6 000 let, ale nové výzkumy naznačují, že magma pod nimi může být stále aktivní. [1, 4, 5, 3]

Jak vypadá

Řetěz sopek se táhne od severu k jihu. Podle Wikipedie ho tvoří 48 struskových kuželů (sypaných kopců z kousků ztuhlé lávy), 8 lávových kopulí a 15 maarů a výbuchových kráterů – maar je široký kráter vyhloubený výbuchem, když se magma setkalo s vodou. [4, 1]

Nejvyšší a nejznámější je Puy de Dôme, lávová kopule asi 10 km od Clermont-Ferrandu, podle níž se jmenuje celý departement. Na fotografii z jihozápadu ho obklopují další vrcholy, například Puy de Côme a struskový kužel Puy de Laschamp. [5, 6, 1]

Jak vznikl

Chaîne des Puys leží daleko od okrajů litosférických desek, což je u sopek neobvyklé. Stojí u zlomu Limagne, který je součástí evropské soustavy kenozoických riftů – pásem, kde se zemská kůra roztahuje. Podle Wikipedie tato soustava vznikla asi před 35 miliony let, v době vzniku Alp. [4, 6, 5]

Dnešní řetěz začal podle GVP vznikat asi před 70 000 lety a do začátku holocénu (asi před 11 700 lety) byl z velké části hotový. Jiné zdroje uvádějí starší začátek: anglická Wikipedie asi 95 000 let, abstrakt z roku 2025 asi 100 000 let. [1, 4, 2]

Erupce

Většina kuželů vznikla při strombolských erupcích – opakovaných menších výbuších, které vyhazují cáry lávy. Puy de Dôme vyrostl asi před 10 700 lety při erupci peléského typu: hustá láva se vytlačovala jako kopule a z ní se řítily žhavé pyroklastické proudy. [4, 5, 1]

V holocénu vznikaly kopule, struskové kužely s dlouhými lávovými proudy i maary. Katalog GVP uvádí řadu datovaných erupcí přibližně z let 7800 až 4000 př. n. l., například u Puy de Pariou, Puy de Lassolas, Puy de la Vache nebo Puy de Côme. [1]

Poslední dobře doložená činnost proběhla podle GVP asi před 6 000 lety (radiouhlíkem, 4040 ± 150 let př. n. l.) u městečka Besse-en-Chandesse; silné výbuchy tehdy vyhloubily maar s jezerem Pavin. Novější práce uvádějí stáří poslední erupce asi 6 700 let. Zprávy o erupcích ještě před 1 000 lety se podle GVP nepotvrdily. [1, 3, 2]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2025 (Pereira a kol.) rozebrala několik set krystalů z šesti struskových kuželů. Podle ní každý kužel zásobovaly dva až tři zásobníky magmatu – nejhlubší asi 25 km pod povrchem, nejmělčí asi v 18 km. Přesun magmatu z nejhlubšího do prostředního zásobníku spouštěl erupce v řádu asi půl roku až několika let, přesun z prostředního do nejmělčího trval týden až pět měsíců. [2]

Nejhlubší zásobník se podle autorů podílel na nejstarších i nejmladších zkoumaných erupcích, mezi nimiž uběhlo asi 40 000 let. Podle abstraktu se už v minulosti několikrát střídala období klidu trvající několik tisíc let s velmi činnými obdobími. [2]

V roce 2025 popsal tým vedený N. M. Shapirem v časopise Geophysical Research Letters neobvyklé hluboké dlouhoperiodické otřesy pod sopkami Francouzského středohoří. Spolu s dalšími známkami magmatu v hloubce podle autorů naznačují, že zásobníky magmatu pod Chaîne des Puys a maarem Pavin mohou být stále aktivní. [3]

Lidé kolem

Sopky se zvedají přímo nad aglomerací Clermont-Ferrandu, kde podle abstraktu z roku 2025 žije asi 400 000 lidí. V okruhu 10 km od vrcholu podle GVP žije přes 320 000 obyvatel. [2, 1]

V roce 2018 zapsalo UNESCO oblast na Seznam světového dědictví jako „Tektonickou arénu Chaîne des Puys – zlom Limagne“. [4]

Historie

GVP označuje Chaîne des Puys za místo významné v dějinách vulkanologie. Podle Wikipedie se ještě před rokem 1750 tvrdilo, že kopce jsou hromady hlušiny po těžbě nebo pozůstatky římských kováren. Ve 20. letech 19. století je zkoumal britský geolog George Poulett Scrope, jehož popis z roku 1827 patřil k prvním šířeji publikovaným. [1, 4]

Na vrcholu Puy de Dôme stál galsko-římský chrám Merkura; jeho zříceniny našli v roce 1872. V roce 1648 tu Florin Périer na popud svého švagra Blaise Pascala měřil výšku rtuťového sloupce ve třech různých výškách a pokus podpořil myšlenku, že vzduch má váhu. [5]

Od roku 2012 vede na vrchol ozubnicová železnice Panoramique des Dômes. Na Puy de Dôme končily i etapy cyklistické Tour de France, naposledy v letech 1988 a 2023. [5]

Fakta

Počet sopek
48 struskových kuželů, 8 lávových kopulí, 15 maarů a kráterů
Délka řetězu
asi 40 km
Poslední erupce
asi před 6 000–6 700 lety (maar Pavin)
Vznik Puy de Dôme
asi před 10 700 lety
Světové dědictví UNESCO
od roku 2018
Nejhlubší zásobník magmatu
asi 25 km (Pereira a kol. 2025)

Slovníček

struskový kužel
sypaný sopečný kopec z kousků pórovité, rychle ztuhlé lávy (strusky)
lávová kopule
kupovitý útvar z velmi husté lávy, která se nerozteče a hromadí se kolem průduchu
maar
široký mělký kráter vyhloubený výbuchem, když magma narazí na podzemní vodu; často v něm je jezero
rift
pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; vzniká v něm protáhlé údolí s poklesy a často se sopkami
holocén
nejmladší období čtvrtohor, posledních asi 11 700 let
strombolská erupce
opakované menší výbuchy, které vyhazují cáry žhavé lávy; podle sopky Stromboli
peléská erupce
erupce husté lávy, která tvoří kopuli, z níž se řítí žhavé pyroklastické proudy; podle sopky Mont Pelée
pyroklastický proud
žhavá lavina sopečných plynů, popela a kamení, která se řítí po svahu velkou rychlostí
dlouhoperiodické otřesy
zemětřesení s pomalými kmity; pod sopkami obvykle souvisejí s pohybem plynů, vody nebo magmatu

Zdroje

  1. Chaine des Puys, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Pereira, T., France, L., Costa, F., Villeneuve, J.: Kinetics of mafic magma transfer and destabilization of the deep plumbing system in monogenetic volcanic provinces (Chaîne des Puys, France). EGU General Assembly 2025, EGU25-9908 (abstrakt), European Geosciences Union (2025)
  3. Deep long-period earthquakes discovered beneath Massif Central volcanoes (o článku Shapiro, N. M., Aubert, C., Chevrot, S. a kol.: Deep Long Period Earthquakes Beneath Volcanoes of the French Massif Central. Geophysical Research Letters 52 (2025), e2025GL114904, doi:10.1029/2025GL114904), Géosciences Environnement Toulouse (GET) (2025)
  4. Chaîne des Puys, Wikipedia (anglicky)
  5. Puy de Dôme, Wikipedia (anglicky)
  6. Puy de Dôme (hora), Wikipedie

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.