Yokosuka

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Okinawa Trough

Kde

N. Pacific, Okinawa Trough

Prostředí

back-arc spreading center

Činnost

active, confirmed

Hloubka

2 190 m

Nejvyšší teplota

364 °C

Objeven

2016 ROV Kaiko; 2014 plume only

Poloha

25,264°, 124,373°

Yokosuka je pole horkých podmořských pramenů v jižní části Okinawské pánve (Okinawa Trough) ve Východočínském moři, okrajovém moři Tichého oceánu, asi 2 190 m pod hladinou. Když ho japonští vědci v roce 2016 objevili, bylo to nejhlubší a zároveň nejteplejší známé pole v celé pánvi: voda z jeho komínů měla až 364 °C. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Okinawská pánev je tzv. zaobloukovou pánví – oblastí za řetězem sopečných ostrovů, kde se zemská kůra pomalu roztahuje. Pole Yokosuka leží v jejím jižním úseku, v propadlině Yaeyama Graben, jejíž dno sahá do hloubky asi 2 300 m. ^{[1, 2]}

Uprostřed propadliny se zvedá mladý sopečný hřbet Yaeyama Knoll – je starý méně než milion let, protažený od východu na západ a asi 200 m vysoký, s vrcholem v hloubce 2 050 m. Pole leží na jeho západním konci. Hornina, kterou tu vědci odebrali, je čedičový andezit, typický pro sopky u ostrovních oblouků. ^[1]

Objev

První stopu zachytila v roce 2014 japonská výzkumná loď Yokosuka: její sonar (přístroj, který „vidí“ zvukem) zaznamenal ve vodě nad hřbetem neobvyklou ozvěnu, jakou mohou způsobit vývěry horké vody. V roce 2016 zachytila podobné zvukové odrazy nad dnem i samostatně plující robotická ponorka URASHIMA. ^[1]

Dálkově řízená ponorka KAIKO při ponoru v roce 2015 na prozkoumaném svahu žádné stopy pramenů nenašla, ale při dalších ponorech v roce 2016 už na činné komíny narazila. Objevitelé, převážně z japonského ústavu JAMSTEC, pojmenovali pole po lodi Yokosuka, která k objevu pomohla. ^[1]

Jak vypadá

Na poli stojí čtyři komíny – věže z minerálů, které se srážejí z horké vody. Neuschwanstein je asi 12 m vysoký, Heidelberg a Shisa kolem 10 m a Hohenschwangau asi 7 m. Nejteplejší vodu, 364,1 °C, naměřili vědci na Hohenschwangau, na Neuschwansteinu skoro 357 °C a na Heidelbergu asi 350 °C. Shisa vydával vodu jen slabě. ^[1]

Co o něm dnes víme

Rozbor vody z komínů, zveřejněný v roce 2017, ukázal, že má mnohem méně chloridů (solí) než mořská voda. Vědci to vysvětlují tím, že voda pod dnem částečně vřela a z komínů vystupuje hlavně ta část, která se oddělila jako pára. Voda je mírně kyselá, s pH kolem 5,4. ^[1]

Voda obsahuje neobvykle mnoho rozpuštěného vodíku i metanu – obou asi 10 milimolů na litr. Podle autorů to byl první takový případ mezi všemi dosud zkoumanými průduchy na světě. Metan podle složení nejspíš vzniká rozkladem organických látek z usazenin na dně, které horká voda „vaří“. ^[1]

Autoři porovnali Yokosuku s mělčími poli v pánvi. Došli k tomu, že rozmístění živočichů podle hloubky nejspíš neurčuje samotný tlak vody, ale spíš vlastnosti okolní vody, například její teplota a hustota. Výsledky označili za předběžné. ^[1]

Život

Vědci tu napočítali 21 druhů větších živočichů, všechny už známé z jiných průduchů Okinawské pánve. Těsně u vytékající horké vody žijí krevety a mnohoštětinatí červi, u paty komínů další krevety, plži a další korýši, v místech, kde voda prosakuje jen mírně, trubicovití červi. Na okraji pole je neobvyklé „pole“ mořských hub. ^[1]

Zvláštností je, že mezi slávkami tu převládá druh Bathymodiolus aduloides, zatímco na jiných polích v pánvi obvykle jiné druhy téhož rodu. U komínu Neuschwanstein, jehož voda je bohatá na vodík, převládají mezi mikroby ty, které získávají energii právě z vodíku. ^[1]

Fakta

Objev

2016, ponorka KAIKO (stopa ve vodě 2014, loď Yokosuka)

Jméno

po japonské výzkumné lodi Yokosuka

Komíny

Neuschwanstein, Hohenschwangau, Heidelberg, Shisa (7–12 m)

Hornina

čedičový andezit

Kyselost vody

pH asi 5,4

Slávka

Bathymodiolus aduloides (jinde v pánvi převládají jiné druhy)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

zaoblouková pánev

oblast za řetězem sopečných ostrovů, kde se zemská kůra roztahuje a vzniká nové dno

komín

věž z minerálů, které se srážejí z horké vody vytékající z průduchu

čedičový andezit

tmavá sopečná hornina na pomezí čediče a andezitu, běžná u sopek nad zasouvajícími se deskami

sonar

přístroj, který vysílá zvuk do vody a z ozvěn pozná tvar dna nebo co se ve vodě vznáší

pH

míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8

Zdroje

1. Miyazaki, J. et al. (2017): Deepest and hottest hydrothermal activity in the Okinawa Trough: the Yokosuka site at Yaeyama Knoll. Royal Society Open Science 4, 171570, Royal Society Open Science (plný text přes Europe PMC, PMC5750039) (2017)
2. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Yokosuka, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.