Yali

hydrotermální průduchy, Mediterranean, Hellenic Arc, Aegean Sea

Kde: Mediterranean, Hellenic Arc, Aegean Sea
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 3 m
Objeven: 1991 or earlier, from beach
Poloha: 36,660°, 27,130°

Yali (také Gyali) je malý ostrov v řeckém souostroví Dodekanés patřící ke stejné sopečné soustavě jako ostrovy Kos a Nisyros. V zátoce u jeho břehu unikají z mělkého dna, jen pár metrů pod hladinou, mírně teplá voda a sopečné plyny, hlavně oxid uhličitý. ^{[1, 2]}

Co to je

Ostrov patří k sopečné soustavě Kos–Yali–Nisyros v Jihoegejském sopečném oblouku, řadě sopek, která se táhne jižní částí Egejského moře. Katalog InterRidge vede u Yali průduchy (hydrotermální průduchy, tedy místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině) v zátoce Yali; jejich poloha je jen přibližná. ^{[1, 2]}

Průduchy leží v hloubce méně než 5 m. Voda z nich je jen o málo teplejší než okolní moře – nejvýš o 11 °C – a její pH (míra kyselosti) se podle měření citovaných v katalogu pohybovalo mezi 7,1 a 8,1. ^[1]

Objev

Katalog InterRidge uvádí jako první zprávu článek geologů S. P. Varnavase a D. S. Cronana z roku 1991 o podmořských horkých pramenech u ostrovů Nisyros a Kos a o tom, jak vytvářejí usazeniny kovů; podle autorů se o těchto podmořských soustavách v Dodekanésu do té doby v odborné literatuře nepsalo. Průduchy u Yali byly podle katalogu nalezeny z pláže, nejpozději v roce 1991. ^[1]

Co o něm dnes víme

Vědci odebrali na ostrově devět vzorků plynů – na souši, v malém jezírku o rozloze asi 2 000 m² u pláže a v moři u břehu v hloubce do 20 m. Jak napsali v roce 2021, plyn tvoří z více než 83 % oxid uhličitý, místy s malou příměsí dusíku. ^[2]

Podle izotopů hélia pochází až 70 % hélia ze zemského pláště (vrstvy pod zemskou kůrou), příměs vzduchu je zanedbatelná. Uhlík v oxidu uhličitém je směsí uhlíku z pláště a z vápenců. ^[2]

Ostrov podle prvního odhadu uvolňuje 18–28 tun oxidu uhličitého denně. To je mnohem méně než sousední Kos (asi 75 t) a Nisyros (asi 100 t), autoři ale zdůrazňují, že i tak malý ostrov je stále činný a jeho odplyňování není zanedbatelné. ^[2]

Termální vody na Nisyru, Kosu a Yali byly také soustavně a opakovaně měřeny v rámci projektu GEOWARN. ^[1]

Fakta

Hloubka průduchů: méně než 5 m
Ohřátí vody: nejvýš o 11 °C nad teplotu moře
Plyn: z více než 83 % oxid uhličitý
Únik CO₂ (odhad 2021): 18–28 t za den

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem nebo unikají sopečné plyny
sopečný oblouk: řada sopek, která vzniká tam, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou, z níž pochází magma
izotopy: varianty téhož prvku s různou hmotností; jejich poměr prozrazuje, odkud látka pochází

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.