Whale Island

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Taupo Volcanic Zone

Kde: S. Pacific, Taupo Volcanic Zone
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 42 m
Nejvyšší teplota: 86 °C
Objeven: 1990 or earlier, likely by SCUBA
Poloha: -37,860°, 176,980°

U ostrova Whale Island (maorsky Moutohorā) v zálivu Bay of Plenty na severu Nového Zélandu vyvěrají z mělkého mořského dna horké prameny a plyny. Většinou jsou jen několik metrů pod hladinou, voda v nich má až 86 °C a ostrov sám je zbytkem sopečného kužele. ^{[1, 2]}

Co to je

Katalog InterRidge uvádí u ostrova dvě hlavní místa s vývěry: zátoku McEwans Bay (také McEwans Bight) na jihovýchodě v hloubce 4–12 m a zátoku Sulphur Bay na jihozápadě v hloubce 6–13 m. Další místo leží u středu jižního pobřeží, asi 42 m hluboko. ^[1]

Horké prameny nejsou jen pod vodou. Novozélandský úřad pro ochranu přírody (DOC) je popisuje i v údolí Sulphur Valley na ostrově a v obou zmíněných zátokách. Prameny u místa Te Onepu, které jsou významné pro maorský kmen Ngāti Awa, podle DOC změnilo v roce 1908 zemětřesení vyvolané sopečnou činností. ^[2]

Jak vznikl

Ostrov o rozloze 143 ha je zbytek sopečného kužele, který eroze rozrušila tak, že z něj zůstaly dva vrcholy. Podle DOC jde stále o sopečně činné území. ^[2]

Ostrov patří k Sopečné zóně Taupo a leží v propadlině Rotorua–Taupo – pruhu země, kde se zemská kůra roztahuje a klesá mezi zlomy. Katalog InterRidge řadí zdejší vývěry k místům, kde se dno rozestupuje za sopečným obloukem. ^[1]

Objev

Bublinky plynu stoupající z mořského dna v zálivu popsali Duncan a Pantin už v roce 1969 jako doklad podmořské geotermální činnosti. Samotné horké vývěry u ostrova byly podle katalogu InterRidge známé nejpozději v roce 1990 a nejspíš je našli potápěči s přístrojem. ^[1]

Život

Živočichy na dně kolem mělkých vývěrů v zálivu Bay of Plenty, mimo jiné v McEwans Bay, popsal v roce 1993 tým vedený G. M. Kamenevem. Zjistil, že drobných živočichů žijících v usazeninách (hlavně hlístic) přibývá směrem k vývěrům. Celkově však počet i rozmanitost živočichů klesá tam, kde je dno teplejší. ^[3]

Jen v okolí vývěrů autoři našli zvláštní skupinu hlístic (Stilbonematinae) a tenké červy rousonošce (Pogonophora), kteří jinde v okolí chyběli. ^[3]

Historie

Ve 30. letech 19. století se tu Evropané pokusili založit velrybářskou stanici, ale nechytili jedinou velrybu. Asi o čtyřicet let později se na ostrově začala těžit síra pro rafinerii v Aucklandu; byla však nekvalitní a v roce 1895 se těžby vzdali. Od roku 1915 se tu pět let lámal kámen – celkem asi 26 000 tun – na stavbu přístavní hráze ve Whakatāne. ^[2]

Dnes je ostrov rezervací pro ohrožené ptáky a rostliny. Žijí tu například vysazené haterie (tuatara), kivi a tieke, a navštívit ho lze jen s povolením úřadu DOC. ^[2]

Fakta

Maorské jméno: Moutohorā
Rozloha ostrova: 143 ha
Hloubka vývěrů: 4–13 m (jedno místo asi 42 m)
Ochrana: rezervace pro ohrožené ptáky a rostliny, vstup jen s povolením
Těžba síry: ukončena 1895

Slovníček

hydrotermální vývěr: místo, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou pod ním, často spolu se sopečnými plyny
eroze: postupné rozrušování a odnášení horniny vodou, větrem nebo mořskými vlnami
příkopová propadlina: pruh země, který poklesl mezi zlomy, protože se zemská kůra v tom místě roztahuje
hlístice: drobní červi (nematodi), kteří žijí ve velkém množství v půdě i v mořských usazeninách
rousonošci: tencí mořští červi žijící v trubičkách; nemají střevo a živí se díky bakteriím ve svém těle

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Whale Island (cituje Duncan a Pantin 1969, N.Z. J. Mar. Freshwat. Res. 3: 602–606), PANGAEA (2020)
Moutohorā (Whale Island) Wildlife Management Reserve, Department of Conservation (Nový Zéland)
Kamenev, G.M., Fadeev, V.I., Selin, N.I., Tarasov, V.G., Malakhov, V.V. (1993): Composition and distribution of macro- and meiobenthos around sublittoral hydrothermal vents in the Bay of Plenty, New Zealand. New Zealand Journal of Marine and Freshwater Research 27, 407–418, New Zealand Journal of Marine and Freshwater Research (abstrakt přes Crossref) (1993)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.