TerraBeat – zemětřesení a sopky

West Rota volcano

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Mariana Arc

Kde
N. Pacific, Mariana Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 150 m
Objeven
2005 ROV Hyper-Dolphin; 2003 plume only; 2004 ROV ROPOS did not observe venting
Poloha
14,325°, 144,833°

West Rota je velká podmořská sopka v jižní části Marianského ostrovního oblouku, nedaleko ostrova Rota a Guamu v západním Tichém oceánu. Má kalderu velkou zhruba jako Crater Lake v Oregonu a vědci ji považují za vyhaslou – přesto u jejího dna našli slabě vytékající teplou vodu. [2, 1]

Co to je

Vrchol sopky leží něco přes 300 m pod hladinou. Uprostřed je eliptická kaldera (propadlina po mohutné erupci) široká 6 až 10 km. Její dno je rovné, bez výraznějších tvarů, a leží v hloubce asi 1 500 m. [2, 1]

Jméno dostala sopka podle blízkého ostrova Rota, který patří k Severním Marianám, území Spojených států. O sopce se vědělo od začátku 80. let 20. století, o její obrovské kaldeře ale vědci nevěděli. [2]

Erupce

Podle datování hornin začala sopka růst před více než 300 000 lety. Vrcholná erupce, při které se zhroutil střed sopky a vznikla kaldera, proběhla asi před 37 000 až 51 000 lety. Studie z roku 2008 ji už v názvu označuje za vyhaslou podmořskou sopku. [2, 1]

Objev

Sopku zkoumaly tři výpravy amerických a japonských lodí v letech 2001–2005. Mapovaly ji sonarem z lodi a na dno posílaly roboty na laně (ROV), kterými sopku prohlížely a odebíraly z ní vzorky. [2]

Na hydrotermální činnost (vytékání vody ohřáté v hornině) poprvé upozornil v roce 2003 jen „oblak“ ohřáté vody s rozptýlenými látkami. Robot ROPOS v roce 2004 žádné vývěry neviděl. Až v roce 2005 našel robot Hyper-Dolphin u paty jihovýchodní stěny kaldery malou plochu, kde ze dna slabě prosakuje teplá voda. [1]

Co o něm dnes víme

Ve stěnách kaldery vědci našli výrazné zrudnění, včetně masivních sirníků – minerálů kovů vázaných se sírou. Vedoucí výzkumu Robert J. Stern z Texaské univerzity v Dallasu to nazval „bonusem navíc“. [2]

Spodní část sopky tvoří andezit, silně přeměněný horkou vodou a protkaný žilkami sirníků. Horní vrstvy z čediče a ryolitu přeměněné nejsou. Podle studie z roku 2008 tu proto kdysi, ještě před vznikem kaldery, fungoval mohutný hydrotermální systém. Jeho projevy na tehdejším povrchu se nenašly – a možná ani neexistují, pokud sopka byla v té době ostrovem. [1]

Fakta

Vznik kaldery
asi před 37 000–51 000 lety
Stáří sopky
přes 300 000 let
Objev vývěru
2005, robot Hyper-Dolphin
Vrchol
něco přes 300 m pod hladinou

Slovníček

kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
ostrovní oblouk
řada sopek, která vzniká tam, kde se jedna oceánská deska noří pod druhou
hydrotermální činnost
proudění vody, která se pod dnem ohřeje od horké horniny a vytéká zpět do moře s rozpuštěnými látkami
ROV
podvodní robot spojený s lodí kabelem, ovládaný lidmi na palubě
sirníky
minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
andezit, čedič, ryolit
sopečné horniny; čedič je chudý na křemík, ryolit bohatý, andezit je mezi nimi

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – West Rota volcano (s citacemi ze Stern et al. 2008, Island Arc 17: 70–89), PANGAEA (2020)
  2. Geoscientist Finds Surprise Hidden in the Pacific (tisková zpráva, 15. 1. 2008), The University of Texas at Dallas (2008)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.