Vulkanolog

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Kermadec Arc

Kde: S. Pacific, Kermadec Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 130 m
Objeven: 1979 and 1998 (need to check references); 2002 plume not detected NZAPLUME II
Poloha: -30,687°, -178,453°

Vulkanolog je mělké podmořské pole horkých pramenů na Kermadeckém sopečném oblouku severovýchodně od Nového Zélandu, asi 19 km jižně od ostrova Curtis a jen asi 130 m pod hladinou. Pojmenované je po výzkumné lodi Vulkanolog, která ho našla v roce 1979. Při průzkumu v roce 2002 tu už oblak vody od průduchů nezachytili. ^{[1, 3]}

Co to je

Kermadecko-tonžský oblouk je asi 2 500 km dlouhý řetěz sopek mezi Novým Zélandem a Tongou – nejdelší podmořský sopečný oblouk na Zemi. Ostrov Curtis je malý sopečný ostrov v souostroví Kermadec, jen asi 0,5 km² velký, s kráterem, ve kterém podle Wikipedie unikají sopečné plyny (fumaroly). ^{[2, 3]}

Katalog InterRidge vede pole i pod jménem Curtis volcanic center (sopečné centrum Curtis). Anglická Wikipedie ale upozorňuje, že pole nelze s jistotou spojit se sopkou ostrova Curtis. Leží v novozélandských vodách a podle katalogu (údaj z roku 2015) v chráněné oblasti mořského dna Kermadec Benthic Protection Area. ^{[1, 3]}

Objev

Pole poprvé zaznamenala v roce 1979 výzkumná loď Vulkanolog. Katalog InterRidge k objevu odkazuje na ruský článek G. M. Gavrilenka z roku 1984 o hydrochemických metodách hledání podmořské sopečné činnosti a sám poznamenává, že údaje o objevu je třeba ještě ověřit. V roce 1998 byly podle katalogu na vrcholu sopky pozorovány vývěry; mezi dalšími prameny katalog uvádí i zprávu z plavby německé lodi Sonne SO135. ^{[1, 3]}

V roce 2002 prozkoumala výprava NZAPLUME II dvanáct sopečných center na asi 580 km středního Kermadeckého oblouku a měřila ve vodě oblaky, které stoupají z průduchů. U deseti z nich známky průduchů našla, nad polem Vulkanolog ale žádný takový oblak nezachytila. Podle katalogu InterRidge tu proto činnost možná ustala. ^{[2, 1]}

Autoři té studie zjistili, že průduchy na středním Kermadeckém oblouku jsou celkově slabší než na jeho jižní části. Jižní části podle nich dodává energii podsouvání mocné Hikurangské plošiny, kdežto sopky v jižní části středního oblouku dostávají málo nového magmatu, a jejich hydrotermální systémy proto slábnou. ^[2]

Fakta

Jméno: po výzkumné lodi Vulkanolog
Objev: 1979, loď Vulkanolog
Poloha: asi 19 km jižně od ostrova Curtis
Poslední pozorované vývěry: 1998 (v roce 2002 nezjištěny)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
sopečný oblouk: řetěz sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
hydrotermální oblak: mrak teplejší vody s rozpuštěnými plyny a drobnými částicemi, který stoupá z průduchů a rozlévá se ve vodním sloupci; podle něj se průduchy hledají z lodi

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Vulkanolog, PANGAEA (2020)
de Ronde, C.E.J. et al. (2007): Submarine hydrothermal activity along the mid-Kermadec Arc, New Zealand: Large-scale effects on venting. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 8, Q07007, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2007)
Curtis Island, New Zealand, Wikipedie (anglická)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.