Vityaz megamullion
hydrotermální průduchy, Indian, CIR
- Kde
- Indian, CIR
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 3 500 m
- Objeven
- 1979 plume and deposits only
- Poloha
- -5,400°, 68,583°
Vityaz megamullion je podmořská hora v Indickém oceánu na severní části Středoindického hřbetu, u zlomu Vityaz. Činné průduchy odsud katalog neuvádí – na horké prameny ukazují jen stopy ve vodě a v horninách, proto je katalog InterRidge vede jako pravděpodobně činné. [1]
Co to je
Megamullion (jinak oceánský jádrový komplex) je vyklenutá hora na mořském dně, kterou na povrch vytáhl velký zlom; povrch této hory je zbrázděný výraznými rýhami kolmými na osu hřbetu. Vityaz megamullion je podle studie z roku 2005 první takový útvar popsaný na severní části Středoindického hřbetu. [1]
Hora leží ve vnitřním severovýchodním rohu, kde se osa hřbetu setkává s transformním zlomem Vityaz. Z osového příkopu hlubokého 4 700 m stoupá na vzdálenosti pouhých 9 km až do hloubky 2 300 m. Desky se tu od sebe vzdalují rychlostí asi 36 mm za rok. [1]
Konferenční příspěvek Rony a kolegů z roku 2005 navrhuje toto místo počítat spíš k nejjižnějšímu konci Karlsbergova hřbetu. Oblast leží ve výlučné ekonomické zóně souostroví Čagos, kterou databáze námořních zón VLIZ (verze 11) přiřazuje Mauriciu (dřívější verze katalogu ji přiřazovaly Britskému indickému oceánskému území). [1]
Objev
Katalog InterRidge uvádí jako rok objevu stop rok 1979. V obnaženém bloku horniny u zlomu se našly žilky a rozptýlené sirníky a oxidy železa. Na čedičích v osovém údolí byly povlaky oxidů manganu, jejichž složení leží na pomezí běžných mořských a hydrotermálních povlaků; jejich tloušťka na dvou stanicích naznačuje příspěvek horkých pramenů. [1]
V dubnu 1979 vědci na jedné stanici (5,35° j. š., 68,62° v. d.) změřili ve vodě zvýšený podíl helia-3, lehkého izotopu helia, který se do oceánu dostává hlavně ze zemského pláště. Je to typická stopa sopečné nebo hydrotermální činnosti. [1]
Fakta
- Převýšení
- z 4 700 m na 2 300 m na 9 km
- Stopy
- sirníky a oxidy železa, povlaky oxidů manganu, helium-3 ve vodě
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
- oceánský jádrový komplex
- podmořská hora, kde velký zlom vytáhl na dno horniny z hloubky – z dolní části kůry a ze zemského pláště; anglicky též megamullion
- transformní zlom
- zlom, podél kterého se dvě desky posouvají vedle sebe; přerušuje a posouvá osu podmořského hřbetu
- helium-3
- lehký izotop helia, který pochází hlavně z nitra Země; jeho přebytek ve vodě prozrazuje sopečné nebo hydrotermální zdroje
- sirníky
- minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
Zdroje
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.