Tow Cam

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 700 m
Nejvyšší teplota: 330 °C
Objeven: 2004 AUV ABE; 2004 plume only on previous cruise
Poloha: -20,317°, -176,137°

Tow Cam je pole horkých podmořských pramenů v Lauské pánvi v jihozápadním Tichém oceánu, asi 2 700 m hluboko ve vodách Tongy. Leží na severní části Východolauského rozšiřovacího centra a voda z jeho komínů má až 330 °C. ^[1]

Jak vznikl

Lauská pánev leží za hlubokomořským příkopem Tonga a činným sopečným obloukem Tofua, západně od nich. Je to zaobloukové rozšiřovací centrum: dno se tu za sopečným obloukem roztahuje a vzniká nová kůra. Osa, kde se to v Lauské pánvi děje nejjižněji, se jmenuje Východolauské rozšiřovací centrum (anglicky Eastern Lau Spreading Center, ELSC) a je dlouhá 397 km. ^{[4, 1]}

U pole Tow Cam se dno podle katalogu rozšiřuje asi o 79 mm za rok. Podle Bakera a kolegů (2006) rychlost rozšiřování podél ELSC směrem na sever roste, z 39 na 96 mm za rok. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Pole leží v dobře vyvinutém osním údolí, které je 270 až 330 m hluboké a 2,5 km široké. Komíny stojí na vyvýšeném, nesouměrném hřbetu posunutém k západu od středu údolí; ten je 75 m vysoký a asi 1,8 km široký. ^[1]

Severní část pole na severním okraji vyvýšeniny tvoří nejméně čtyři samostatné stavby z minerálů, 3 až 15 m vysoké a 2 až 3 m široké, seřazené asi v 30 m dlouhé řadě od východu na západ. Jižní část tvoří několik menších činných i vyhaslých komínů. ^[1]

Katalog u pole Tow Cam odkazuje na studii Ferrini a kolegů (2008), kteří šest polí v Lauské pánvi zmapovali s rozlišením 25 cm. Podél osy zjistili přechod od širokých nízkých lávových kup z polštářových a lalokovitých láv, rozpraskaných zlomy a puklinami, ke kupám užším a vyšším s drsnou lávou typu aa. Rozdíly podle autorů naznačují, že voda pod dnem tu proudí jinými cestami. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Baker a kolegové (2006) popsali průzkum oblaků zakalené vody podél asi 400 km ELSC. Zjistili, že průduchy jsou hojné i na nejsevernějším úseku, pod kterým seismická měření nenašla žádnou čočku roztavené horniny (magmatu). Podle autorů tu průduchy pohání voda, která hluboko pod dnem obíhá horkou horninou, a ne teplo přímo z magmatu. ^[3]

V roce 2005 odebrali vědci 81 vzorků vody ze šesti hydrotermálních polí podél ELSC. Teplota pramenů na pěti nejsevernějších polích byla 229 až 363 °C a směrem k jihu obecně klesala (s výjimkou pole Mariner). Chemie vody se mění mimo jiné podle toho, z jaké horniny voda vyluhuje látky a jak blízko je sopečný oblouk. ^[4]

Objev

Při jedné výpravě v roce 2004 zachytili vědci nad místem jen oblak vody z průduchů (v katalogu jako „oblak 23“). Samotné pole pak téhož roku našla autonomní robotická ponorka ABE, která pluje nad dnem sama, bez lana. ^[1]

Život

Katalog InterRidge uvádí u průduchů plže, slávky, sasankám podobné žahavce zoantidy, svijonožce, krevety a povlaky mikrobů. ^[1]

Fakta

Nejvyšší teplota: 330 °C
Objev: 2004, robotická ponorka ABE
Jiná jména: TowCam, oblak 23, N-ELSC
Osní údolí: 270–330 m hluboké, 2,5 km široké

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
zaoblouková pánev: oblast za sopečným ostrovním obloukem, kde se mořské dno roztahuje a vzniká nová kůra
osní údolí: údolí podél osy podmořského hřbetu, kde se od sebe vzdalují desky
polštářová láva: láva, která pod vodou rychle chladne a tvoří oblé bochníkovité útvary
láva typu aa: láva s drsným, rozpukaným povrchem z ostrých úlomků
zoantidy: drobní žahavci podobní sasankám, často žijící v koloniích

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Tow Cam, PANGAEA (2020)
Ferrini, V.L., Tivey, M.K., Carbotte, S.M., Martinez, F., Roman, C. (2008): Variable morphologic expression of volcanic, tectonic, and hydrothermal processes at six hydrothermal vent fields in the Lau back-arc basin. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 9, Q07022, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes OpenAlex) (2008)
Baker, E.T., Resing, J.A., Walker, S.L., Martinez, F., Taylor, B., Nakamura, K. (2006): Abundant hydrothermal venting along melt-rich and melt-free ridge segments in the Lau back-arc basin. Geophysical Research Letters 33, L07308, Geophysical Research Letters (abstrakt přes OpenAlex) (2006)
Mottl, M.J., Seewald, J.S., Wheat, C.G., Tivey, M.K. et al. (2011): Chemistry of hot springs along the Eastern Lau Spreading Center. Geochimica et Cosmochimica Acta 75(4), 1013–1038, Geochimica et Cosmochimica Acta (abstrakt přes Semantic Scholar) (2011)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.