Tiancheng

hydrotermální průduchy, Indian, SWIR

Kde: Indian, SWIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 3 600 m
Nejvyšší teplota: 13 °C
Objeven: 2014 HOV Jiaolong; 1997 plume only; 2009 DY115-20 Leg 7 plume and deposits;
Poloha: -27,967°, 63,550°

Tiancheng je pole hydrotermálních průduchů na Jihozápadním indickém hřbetu, v jižní části Indického oceánu, asi 2 700 m pod hladinou. Našli ho čínští vědci v roce 2009 a žije tu mimo jiné slavný plž s „pancířem“ ze šupin. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Jihozápadní indický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. Na nejvýchodnějším úseku se rozšiřuje jen asi o 12–14 mm za rok (InterRidge uvádí 9,7 mm), patří proto k tzv. ultrapomalým hřbetům. ^{[4, 1]}

Na nejvýchodnějším úseku hřbetu, kde leží i Tiancheng, vystupuje z hlubin jen velmi málo magmatu a do roku 2009 tu bylo známé jen jediné pole průduchů (Mt. Jourdanne). Už v roce 1997 ale optické přístroje zachytily mezi 58° a 66° v. d. oblaka zakalené vody, jaká vycházejí z průduchů – šlo o první přesvědčivý důkaz průduchů na ultrapomalém hřbetu. ^{[1, 4]}

Tiancheng leží na podmořské hoře na úseku hřbetu, kam se podle čínských geologů dostává víc magmatu, než je v okolí obvyklé. Teplo z něj podle nich pohání oběh vody v hornině pod dnem. ^[1]

Objev

Pole objevila v roce 2009 čínská výprava DY115-20 lodi Dayang Yihao: přístroje zachytily ve vodě oblak z průduchů a na dně se našly usazeniny. V letech 2014–2015 se sem spustila čínská ponorka s posádkou Jiaolong; při svém 87. ponoru potvrdila, že dno tvoří rozpukaný čedič. ^[1]

Jiaolong tehdy našel jen tzv. difuzní proudění – teplou vodu, která prosakuje puklinami bez komínů. Naměřil nejvýš 13,2 °C. Živočichové tu pokrývali oblast v rozsahu asi 70–100 m. ^[1]

V dubnu 2019 prozkoumala pole podmořská robotická ponorka Sea Dragon III při výpravě DY52. Našla dvě další činná místa. Jedním z nich je komín Tiantang, skupina komínů nižších než 2 m, z jejichž vrcholků proudí hustá tmavošedá voda – známka vysoké teploty. Byl to první horký „kouřící“ komín na východní polovině hřbetu. ^[2]

Katalog InterRidge uvádí u pole hloubku 3 400–3 600 m, podobnou jako má sousední pole Tianzuo (asi 3 630 m). Čínští autoři kladou Tiancheng na 27°51′ j. š., 63°55′ v. d. do hloubky asi 2 700–2 750 m. Tianzuo leží na přeměněných horninách zemského pláště a podle nich už není činné. ^{[4, 1, 2]}

Život

První popis živočichů z Tianchengu vyšel v roce 2018. Vědci tu popsali zřetelné rozdělení živočichů do pásem. U průduchů žijí mimo jiné slávky, plži, krabi, krevety, svijonožci a sasanky. ^{[3, 1]}

Výprava z roku 2019 zdvojnásobila počet známých druhů větších živočichů – celkem jich vědci napočítali 23. Našli tu plže Chrysomallon squamiferum, kterému se anglicky říká „scaly-foot snail“: jako jediný plž nosí na noze stovky šupin, které jsou v některých populacích prosycené sirníky železa. Tianchengští plži mají na šupinách červenohnědý povlak ze sirníku zinku – ta se na ně ale jen vysrážela z vody, uvnitř šupin žádné minerály nejsou. Objevili tu i první populaci plžů rodu Alviniconcha na celém hřbetu. ^[2]

Živočichové z Tianchengu se víc podobají těm z průduchů Středoindického hřbetu než z polí na stejném hřbetu dál na západě, např. Longqi. Potvrdila to i genetika: zdejší šupinatí plži jsou příbuznější populacím ze Středoindického hřbetu. Bariérou, přes kterou se larvy živočichů nedostanou, tak podle autorů není místo, kde se stýkají tři hřbety (Rodriguezův trojný bod), ale transformní zlomy mezi Tianchengem a Longqi. ^[2]

Fakta

Objev: 2009, čínská výprava DY115-20 (loď Dayang Yihao)
Ponory: ponorka s posádkou Jiaolong, 2014–2015
Robot: Sea Dragon III, duben 2019
Hornina: rozpukaný čedič
Difuzní proudění: až 13,2 °C
Horký komín: Tiantang, nalezen 2019
Známé druhy: 23 (2020)
Typický živočich: plž Chrysomallon squamiferum

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
ultrapomalý hřbet: podmořský hřbet, kde se desky od sebe vzdalují jen o pár milimetrů až asi 2 cm za rok
difuzní proudění: teplá voda, která ze dna prosakuje puklinami a štěrbinami, ne jedním otvorem nebo komínem
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou
čedič: tmavá sopečná hornina, ze které je většina oceánského dna
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, zinek, měď) vázaný se sírou
transformní zlom: zlom, který příčně posouvá jednotlivé úseky podmořského hřbetu proti sobě
svijonožci: přisedlí mořští korýši, kteří žijí v pevných schránkách

Zdroje

Chen, J., Tao, C. et al. (2018): Newly discovered hydrothermal fields along the ultraslow-spreading Southwest Indian Ridge around 63°E. Acta Oceanologica Sinica 37(11), 61–67, doi:10.1007/s13131-018-1333-y, Acta Oceanologica Sinica (2018)
Sun, J., Zhou, Y., Chen, C. et al. (2020): Nearest vent, dearest friend: biodiversity of Tiancheng vent field reveals cross-ridge similarities in the Indian Ocean. Royal Society Open Science 7, 200110, Royal Society Open Science (plný text přes Europe PMC, PMC7137978) (2020)
Zhou, Y. et al. (2018): Characterization of vent fauna at three hydrothermal vent fields on the Southwest Indian Ridge: Implications for biogeography and interannual dynamics on ultraslow-spreading ridges. Deep Sea Research Part I 137, 1–12, Deep Sea Research Part I (abstrakt přes Semantic Scholar) (2018)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Tiancheng, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.