Tevnia

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde: N. Pacific, N EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 925 m
Objeven: 1994 submersible Alvin did not confirm activity
Poloha: 10,333°, -103,553°

Tevnia je místo na úbočí Východopacifického hřbetu u 10° 20′ s. š., asi 2 900 m hluboko, kde vědci našli stopy po teplé vodě vytékající z mladého podmořského pahorku stranou od osy hřbetu. Podle autorů šlo o vůbec první známé projevy výtoku teplé vody z takových pahorků na úbočí rychle se rozpínajícího hřbetu. ^{[1, 2]}

Co to je

Místo leží na Východopacifickém hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra. Hřbet se tu podle katalogu InterRidge rozšiřuje asi o 99 mm za rok, patří tedy k rychlým. ^{[1, 2]}

Nejde o průduchy přímo na ose hřbetu, ale o abysální pahorek – podlouhlý vršek na dně, který vznikl zlomy po stranách hřbetu. Podle studie z roku 2005 je tento pahorek starý asi 100 000 let. Na jeho straně obrácené k ose je asi 200 m vysoký zlomový sráz. ^{[1, 2]}

Jméno dostalo místo podle trubic červů, které připomínají rod Tevnia; podle InterRidge ale nemusí jít o tento rod. Trubice se nacházejí v místech zbarvených oxidací. ^[1]

Objev

Místo navštívila v roce 1994 americká ponorka s posádkou Alvin, činnost průduchů ale tehdy nepotvrdila. Alvin ho navštívil také na výpravě FIX08-II. Katalog InterRidge vede činnost jen jako odvozenou, ne potvrzenou. ^[1]

Posádky ponorky viděly živé koloniální trubýše přezdívané „pampelišky“ a krabce z čeledi Galatheidae. Podle autorů to naznačuje, že voda tu buď stále neviditelně prosakovala, nebo přestala vytékat teprve nedávno, nejvýš před několika měsíci. ^[1]

Co o něm dnes víme

Studie Rachel Haymon a kolegů z roku 2005 popisuje dva mladé pahorky na úbočí hřbetu – tento a druhý u 9° 27′ s. š., starý asi 500 000 let. Našli na nich minerály vysrážené z teplé vody na zlomových srázech, živočichy, vločkovité povlaky s mikroby milujícími velmi vysoké teploty a na vrcholech pahorků kupy usazenin a krátery, které možná vytvořila unikající voda. ^[2]

Autoři připomínají, že podle dřívějších výpočtů odchází 40–50 % tepla, které oceánská kůra ztrácí prouděním vody, právě z mladého dna na úbočích hřbetů, ale takových míst se našlo málo. Podle rozboru hornin pahorky opakovaně krátce „vydechují“ vodu, možná po zemětřeseních, a voda může být chvílemi tak horká (nejméně 250 °C), že nese měď. ^[2]

Fakta

Stáří pahorku: asi 100 000 let
Zlomový sráz: asi 200 m vysoký
Návštěvy: ponorka Alvin, 1994 a výprava FIX08-II
Jiné označení: 10 20'N, EPR, off-axis

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
Východopacifický hřbet: podmořské pohoří ve východní části Tichého oceánu, kde se od sebe vzdalují desky a vzniká nová oceánská kůra
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
abysální pahorek: podlouhlý vršek na hlubokomořském dně po stranách středooceánského hřbetu, vzniklý hlavně zlomy
zlomový sráz: příkrá stěna na dně, kde se podél zlomu posunuly bloky horniny
trubýši: mořští živočichové příbuzní medúzám, kteří žijí v koloniích; některé hlubokomořské druhy se přichycují ke dnu a připomínají pampelišku

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.