Teotihuacan

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde: N. Pacific, N EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 300 m
Objeven: 2010 submersible Nautile; 1997 plume only
Poloha: 15,733°, -105,433°

Teotihuacan je pole horkých podmořských pramenů na Východopacifickém hřbetu u 16° severní šířky, asi 2 300 m hluboko v mexických vodách. Leží na neobvykle vysokém, „nafouknutém“ úseku hřbetu, kde se setkává s horkou skvrnou Mathematician. Prozkoumala ho v roce 2010 mezinárodní výprava PARISUB s ponorkou Nautile. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra – tady rychlostí kolem 80 mm za rok. Úsek u 16° s. š. je nejmělčí a nejvíc vyklenutou částí hřbetu severně od mikrodesky Velikonočního ostrova. ^[1]

Osa hřbetu tu leží nejméně 400 m výš, než je průměrná hloubka hřbetu v severním Pacifiku. Podle vědců to ukazuje na velký přísun magmatu. Lávy odsud jsou chemicky obohacené, což prozrazuje příměs materiálu z horké skvrny Mathematician – místa, kde z hlubin pláště stoupá horký materiál. ^[2]

Mapy pořízené samostatně plujícím robotem AsterX ukázaly, že většina lávových proudů vytekla z úzké propadliny na temeni hřbetu (vrcholového příkopu). Převládají laločnaté proudy; hojné jsou i polštářové lávy, které vznikají, když láva tuhne pod vodou, a tvoří tu nejvýraznější sopečné útvary. ^[2]

Objev

Že tu ze dna uniká horká voda, se vědělo už z roku 1997 podle oblaku ohřáté vody nad dnem. Studie z roku 2001 ho umístila asi 2 km východně od osy hřbetu, blízko pukliny hluboké 120 m a široké 500 m. Ta podle autorů tvoří východní okraj předpokládané podmořské hory, kterou hřbet rozpůlil. ^[1]

Samotné průduchy našla v roce 2010 výprava PARISUB na lodi L'Atalante. Ponorka Nautile s posádkou uskutečnila 24 ponorů (110 hodin) a prototyp robota AsterX 20 ponorů (112 hodin); prozkoumaly 122 km² dna v hloubkách od 4 500 do 2 300 m. ^{[2, 3]}

Výprava prozkoumala a odebrala vzorky ze dvou míst s mírným (difuzním) prouděním a ze dvou černých a bílých kuřáků. Činné i vyhaslé komíny stojí podél západní stěny úzkého údolí na ose hřbetu, na východ od nich jsou sulfidové usazeniny a difuzní výrony. Vědci vynesli šest vyhaslých komínů, asi tunu lávy a 257 vzorků živočichů. ^{[3, 1]}

Jednotlivá místa pole dostala jména Quetzalcoatl, Tlaloc, Huehueteotl a Xochiquetzal. ^[1]

Život

Na sulfidových kupách s mírným prouděním žijí hustá „houští“ trubicových červů Oasisia a krabi z čeledi Galatheidae; mezi nimi i trubicoví červi Riftia pachyptila, krevety Alvinocaris a další živočichové. Podél puklin žijí mlži Calyptogena magnifica. ^{[1, 3]}

U vysokých činných komínů výprava viděla ryby rodu Thermarces, kraby z čeledi Bythograeidae, chobotnici Vulcanoctopus hydrothermalis a pompejského červa Alvinella pompeiana. Na vyhaslých kupách se usadily hvězdice, houby a korýši. ^[3]

Podle prvních dojmů vědců se tamní společenstva lišila od zbytku Východopacifického hřbetu a připomínala spíš faunu pánve Lau v jihozápadním Pacifiku. Autoři zároveň doporučili pravidla ochrany pro oblasti, kde by se mohlo těžit z mořského dna. ^[3]

Fakta

Oblak horké vody zjištěn: 1997
Výprava: PARISUB 2010, loď L'Atalante, ponorka Nautile
Ponory: 24 s ponorkou Nautile, 20 s robotem AsterX

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v hornině, často bohatá na rozpuštěné kovy
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky
mikrodeska: malý samostatný kus litosféry mezi velkými deskami
polštářová láva: láva, která tuhne pod vodou do zaoblených bochníků podobných polštářům
difuzní proudění: pomalé prosakování teplé vody puklinami ve dně, ne silný proud z komínu
černý a bílý kuřák: komíny, z nichž proudí horká voda zakalená drobnými částečkami – u černého tmavými sulfidy, u bílého světlými minerály
sulfidy: sloučeniny kovů (železa, mědi, zinku) se sírou; vysrážejí se z horké vody a staví komíny

Zdroje

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.