Tangaroa volcano

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Kermadec Arc

Kde: S. Pacific, Kermadec Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 890 m
Objeven: 2012 likely towed video or TV grab; 1999 plume only
Poloha: -36,325°, 178,033°

Tangaroa je podmořská sopka v jižní části Kermadeckého oblouku severovýchodně od Nového Zélandu. V hloubce asi 805–890 m pod hladinou z ní vyvěrají horké prameny. Jisté to je od roku 2012, kdy tam novozélandská výprava nafilmovala a vylovila živočichy, kteří se živí díky chemosyntéze. ^{[1, 3, 2]}

Co to je

Sopka patří do Kermadeckého oblouku – řady podmořských sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou (subdukce). ^{[1, 3]}

Podle katalogu InterRidge leží činné prameny v hloubce asi 805 až 890 m a spadají pod Nový Zéland. Teplotu vyvěrající vody katalog neuvádí. ^[1]

Objev

První stopy pramenů zachytila v roce 1999 výprava NZAPLUME. Šlo o vůbec první soustavný průzkum hydrotermálních vleček (oblaků zkalené vody nad prameny) podél podmořského sopečného oblouku. Ukázalo se, že více než polovina zkoumaných sopek – sedm ze třinácti na úseku dlouhém 260 km – je hydrotermálně činná. U Tangaroy tehdy vědci viděli jen vlečku, samotné prameny ne. ^{[1, 3]}

Potvrzení přinesla až třítýdenní výprava TAN1206 novozélandské výzkumné lodi Tangaroa v roce 2012, kterou vedl Malcolm Clark z ústavu NIWA. Vědci na podmořské hoře natočili video a vylovili vzorky svijonožců, mušlí a krevet, kteří se živí díky chemosyntéze. Tím se potvrdilo, že tu prameny opravdu tryskají. ^{[2, 1]}

Život

Živočichové u pramenů jsou přizpůsobení konkrétní kombinaci hloubky, teploty a chemického složení vyvěrající vody. Podle výpravy z roku 2012 není společenstvo na Tangaroe jedinečné, ale liší se od společenstev na několika sousedních podmořských horách. Svahy a podmořské kaňony, které výprava také zkoumala, měly většinou bahnité dno místo skal. ^[2]

Vedoucí výpravy z toho vyvozuje, že zásah na jedné podmořské hoře může mít jiné následky než na hoře hned vedle. Takové poznatky pomáhají posoudit, jak zranitelná jsou hlubokomořská společenstva vůči vrtání do dna, rybolovu a těžbě. ^[2]

Fakta

První stopy: 1999, vlečka zachycená výpravou NZAPLUME
Potvrzení činnosti: 2012, výprava TAN1206 lodi Tangaroa (NIWA)
Živočichové: svijonožci, mušle a krevety

Slovníček

hydrotermální průduch (pramen): místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou nebo magmatem pod dnem
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
subdukce: noření jedné litosférické desky pod druhou; nad místem noření vzniká řada sopek, tzv. sopečný oblouk
hydrotermální vlečka: oblak teplejší, zkalené vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá nad prameny a dá se změřit z lodi
chemosyntéza: získávání energie z chemických látek (např. sirovodíku) místo ze slunečního světla; dělají ji bakterie, se kterými živočichové u průduchů žijí

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Tangaroa volcano, PANGAEA (2020)
NIWA returns with undersea creatures and footage of never-before-seen undersea volcanoes and canyons (31. 5. 2012), NIWA (National Institute of Water and Atmospheric Research) (2012)
de Ronde, C.E.J. et al. (2001): Intra-oceanic subduction-related hydrothermal venting, Kermadec volcanic arc, New Zealand. Earth and Planetary Science Letters 193, 359–369, Earth and Planetary Science Letters (záznam v NERC Open Research Archive), doi:10.1016/S0012-821X(01)00534-9 (2001)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.