Taketomi Thermal Area

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Ryukyu Arc

Kde: N. Pacific, Ryukyu Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 23 m
Nejvyšší teplota: 52 °C
Objeven: 1987 or earlier, likely by SCUBA
Poloha: 24,348°, 124,102°

U ostrova Taketomi na jihu japonského souostroví Rjúkjú vyvěrá horký pramen přímo na dně korálového útesu, jen asi 23 m pod hladinou. Přestože sem svítí slunce, živí se zdejší mikroby hlavně chemickou energií z horké vody, a ne fotosyntézou. ^{[1, 2]}

Co to je

Hlavní činnost se soustřeďuje do mísy podobné kráteru v korálovém dně, asi 23 m pod hladinou. Katalog InterRidge uvádí jako místo průduchů lagunu Sekisei a pole řadí k sopečnému oblouku Rjúkjú. ^{[1, 2]}

Voda z průduchu (otvoru ve dně, kterým vytéká voda ohřátá v hloubce) má přes 52 °C a obsahuje sirovodík. Stoupají z ní i bubliny plynu, který je ze 69 % metan a z 29 % dusík. ^[1]

Podle katalogu InterRidge zde vědci rozebírali vodu a usazeniny z podmořského horkého pramene už v roce 1987 (studie T. Oomoriho). V roce 2006 vyšla krátká zpráva o korálech rodu Acropora, které rostou nad průduchem, z něhož bublá metan. ^[2]

Život

Tým mikrobiologa H. Hirayamy v roce 2007 zjistil, že ve vodě z průduchu i v bílém bakteriálním povlaku vedle něj převládají bakterie, které získávají energii okysličováním síry. Ve vodě byly na druhém místě bakterie, které „jedí“ metan; dvě z nich byly nové, dosud nepopsané. ^[1]

Takovému způsobu obživy se říká chemosyntéza: mikroby vyrábějí živiny z chemických látek, ne ze slunečního světla. Autoři studie z toho usoudili, že zdejší společenstvo mikrobů stojí hlavně na chemosyntéze, přestože slunce v této hloubce svítí vydatně. ^[1]

Z hlavního průduchu pochází i nový druh bakterie Thermomarinilinea lacunofontalis, pro který vznikl i nový rod. Vědci ji vypěstovali z přístroje, který na průduchu nechali porůst mikroby; roste nejlépe při 60 °C a bez kyslíku. Ve společenstvu u průduchu podle této studie z roku 2013 převládaly mikroby milující teplo, které se živí organickými látkami. ^[3]

Fakta

Teplota vody: přes 52 °C
Plyn v bublinách: 69 % metan, 29 % dusík
Sirovodík ve vodě: 175 µmol/l
Rozbor vody a usazenin: 1987 (T. Oomori)
Nový rod bakterií: Thermomarinilinea (2013)

Slovníček

hydrotermální průduch: otvor ve dně, kterým vytéká voda ohřátá horkou horninou v hloubce
chemosyntéza: výroba živin z chemických látek (například sirovodíku nebo metanu) místo ze slunečního světla
sirovodík: jedovatý plyn páchnoucí po zkažených vejcích; pro některé bakterie je zdrojem energie
sopečný oblouk: řetěz sopek nad místem, kde se jedna deska zanořuje pod druhou

Zdroje

Hirayama, H., Sunamura, M., Takai, K. et al. (2007): Culture-dependent and -independent characterization of microbial communities associated with a shallow submarine hydrothermal system occurring within a coral reef off Taketomi Island, Japan. Applied and Environmental Microbiology 73(23): 7642–7656, Applied and Environmental Microbiology (abstrakt přes Europe PMC, PMC2168063) (2007)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Taketomi Thermal Area, PANGAEA (2020)
Nunoura, T., Hirai, M., Miyazaki, M. et al. (2013): Isolation and characterization of a thermophilic, obligately anaerobic and heterotrophic marine Chloroflexi bacterium from a Chloroflexi-dominated microbial community associated with a Japanese shallow hydrothermal system, and proposal for Thermomarinilinea lacunofontalis gen. nov., sp. nov. Microbes and Environments 28(2): 228–235, Microbes and Environments (abstrakt přes Europe PMC, PMC4070665) (2013)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.