Tafu

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 400 m
Objeven: 2008 or 2009 commercial ROV; 2008 plume only; 2009 ROV Jason II
Poloha: -15,383°, -174,250°

Tafu je podmořská sopka na Severovýchodním lauském riftu v Tichém oceánu, v tonžských vodách, s vrcholem asi 1 400 m pod hladinou. Z jejího dna vyvěrá jen vlažná voda a její činnost se podle měření z různých let objevuje a zase mizí. Těsně vedle ní, mezi Tafu a sousední sopkou Maka, vědci v listopadu 2008 náhodou zachytili čerstvou podmořskou erupci. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Tafu leží v Lauské pánvi, za sopečným obloukem Tofua. Pánev leží za místem, kde se dno Tichého oceánu zanořuje pod Tongu; desky se tu k sobě přibližují velmi rychle – podle studie z roku 2019 až asi o 240 mm za rok. Za takovými místy se kůra trhá a rozestupuje. Takovému místu se říká zaobloukový rift (riftem se rozumí pásmo, kde se kůra od sebe rozestupuje). ^{[2, 1]}

Na úseku riftu, kde leží Tafu, se dno podle Bakera a kolegů (2019) rozšiřuje asi o 37 mm za rok; katalog InterRidge uvádí mnohem vyšší hodnotu, asi 110 mm za rok. Tafu je mělčí, severní vrchol tohoto úseku, Maka vrchol jižní. Smithsonianský katalog sopek obě hory i místo erupce mezi nimi vede jako jednu sopku Tafu-Maka. ^{[2, 1]}

Co o ní dnes víme

Nad Tafu se vědci opakovaně dívali po oblaku teplé vody s rozpuštěnými látkami, který prozrazuje hydrotermální průduch (místo, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou). V roce 2004 žádný nenašli, v roce 2006 sledovali oblak dlouhý nejméně 3 km, v roce 2008 zase nic. Podle autorů může být Tafu činná jen v epizodách. ^[2]

Na vlastní oči činnost potvrdily až kamery podvodních robotů. Katalog InterRidge uvádí jako objev roky 2008–2009 – snímky komerčního robota a ponor robota Jason II v roce 2009, který místo s rozptýleným prouděním vody našel na starším lávovém proudu. Při ponoru robota v roce 2017 naměřili vědci u dna vodu o teplotě jen asi 5 °C. ^{[1, 2]}

Celý okolní kus dna je přitom nečekaně živý. Baker a kolegové v roce 2019 popsali v severovýchodní části Lauské pánve 43 činných hydrotermálních míst. Ze 20 výrazných sopečných hor v této oblasti jich 17 nese činná místa a ze 14 zřejmě vytéká horká voda. Na riftech celé Lauské pánve je takových míst, vztaženo k rychlosti rozšiřování dna, asi desetkrát víc, než by se čekalo podle středooceánských hřbetů. ^[2]

Erupce z roku 2008

Dne 20. listopadu 2008 zachytila výzkumná loď Thomas G. Thompson ve vodě mezi Tafu a Maka neobvyklé oblaky, které prozradily právě probíhající erupci. Voda v nich obsahovala obrovské množství vodíku – víc než 30 000krát víc než okolní mořská voda. Vodík vzniká, když žhavá hornina reaguje s mořskou vodou. ^{[3, 2, 1]}

Když se vědci v květnu 2009 vrátili s robotem Jason, erupce už skončila. Našli ale čerstvé lávové proudy z horniny plné bublinek, dlouhé podél riftu asi 1,7 km, které dostaly jméno Puipui. Podle rozboru plynů z roku 2020 byla erupce místy nejspíš výbušnější, než se předpokládalo. Měření nad samotnými sopkami Tafu a Maka ukázala zvýšený obsah vodíku, ale vzorky u dna nenesly známky probíhající erupce. ^{[3, 1]}

Fakta

Teplota vody (2017): asi 5 °C
Rozšiřování dna: asi 37 mm za rok
Sousední erupce: listopad 2008, lávové proudy Puipui
Sopka v katalogu GVP: Tafu-Maka (spolu s Maka a Puipui)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
zaobloukový rift: pásmo za řetězem sopečných ostrovů, kde se zemská kůra rozestupuje a vzniká nové mořské dno
rozptýlené proudění: vlažná voda prosakující ze dna širokou plochou místo z jednoho komínu

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.