South Cleft

hydrotermální průduchy, N. Pacific, JdF Ridge

Kde

N. Pacific, JdF Ridge

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, confirmed

Hloubka

2 250 m

Nejvyšší teplota

342 °C

Objeven

1981 deep-tow photographs; 1984 submersible Alvin

Poloha

44,667°, -130,367°

South Cleft je pole horkých podmořských pramenů na jižním konci hřbetu Juan de Fuca v severovýchodním Tichém oceánu, asi 2 200–2 250 m pod hladinou. Průduchy leží v úzké a hluboké rozsedlině, která tvoří osu hřbetu a kudy na tomto úseku vyvěrá láva. V roce 1984 ho zkoumala americká ponorka Alvin. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Pole tvoří několik míst s vývěry horké vody (hydrotermálními průduchy, tedy otvory, kudy ze dna vytéká voda ohřátá v hornině): Plume, Vent 1 a Vent 3. Leží za sebou podél rozsedliny mezi asi 44° 38′ a 44° 41′ severní šířky. Vent 1 je delší a složitější než Plume, Vent 3 je svým rázem někde mezi nimi. Nejvyšší teplota, kterou katalog InterRidge uvádí, je 342 °C. ^[1]

Badatelé, kteří rozsedlinu v roce 1983 podrobně mapovali z fotografií, usoudili, že je souvislá přinejmenším přes všechna známá místa s průduchy. Proto se dnes Plume, Vent 1 a Vent 3 berou jako části jednoho většího pole. ^[1]

Jak vypadá

Uprostřed osního údolí hřbetu se táhne rozsedlina hluboká 10–30 m a široká 30–50 m. Podle pozorování z ponorky je to hlavní místo, kudy na tomto úseku hřbetu vychází láva, a průduchy leží v jedné řadě s hlavními sopečnými průduchy. Každé z míst má několik vývěrů rozptýlených až na 500 m délky rozsedliny. ^[2]

Několik průduchů leží poblíž míst, která vypadají jako dřívější centra erupcí. Prozrazují je rozsáhlé propadliny, které zbyly po zhroucených lávových jezerech. ^[3]

Z vyvěrající vody se srážejí sirníky (minerály kovů se sírou) a staví komíny: shluky malých komínů vysokých nanejvýš asi 2 m na ploše 15–100 m² a jednotlivá i seskupená pole velkých větvených komínů až asi 10 m vysokých. ^[2]

Objev

Činné průduchy tu poprvé zachytily v roce 1981 fotografie z kamery tažené nad dnem. Před ponory v roce 1984 se oblast čtyři roky zkoumala fotografováním, bagrováním vzorků, akustickým snímkováním dna a geofyzikálním měřením. Síť zvukových majáků ukotvených na dně, udržovaná od roku 1981, umožnila přesně zaměřit, kde se co našlo. ^{[1, 3]}

V září 1984 se k průduchům spustila ponorka Alvin. Vědci prozkoumali tři velká místa s průduchy – největší z nejméně šesti, které předtím našla tažená kamera; zkoumaný úsek hřbetu byl dlouhý asi 12 km. ^{[3, 1]}

Co o něm dnes víme

Vzorky z výprav Alvinu byly hlavně vrcholky komínů a jejich špičky. Z více než 80 % je tvořily sirníky zinku sfalerit a wurtzit; v menším množství obsahovaly i jiné sirníky, síran vápenatý anhydrit a beztvarý oxid křemičitý. ^[2]

Voda z průduchů měla podle zprávy z roku 1986 nejvyšší obsah chloridů (zjednodušeně slanost), jaký byl do té doby u průduchů naměřen. Kromě toho katalog InterRidge uvádí, že u průduchů žije bohaté společenstvo živočichů. ^{[2, 1]}

Fakta

Objev

1981 tažená kamera, 1984 ponorka Alvin

Místa průduchů

Plume, Vent 1, Vent 3

Rozsedlina

hloubka 10–30 m, šířka 30–50 m

Komíny

až asi 10 m vysoké, z více než 80 % sfalerit a wurtzit

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

osní údolí

údolí podél středu podmořského hřbetu, kde se od sebe vzdalují desky a vzniká nové dno

lávové jezero

prohlubeň zaplněná tekutou lávou; když se zhroutí, zbude po něm propadlina

sirníky

minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů

sfalerit a wurtzit

dva minerály se stejným složením – sirník zinku –, ale s jinak uspořádanými krystaly

anhydrit

minerál síran vápenatý; u průduchů se sráží, když se horká voda mísí s mořskou

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – South Cleft, PANGAEA (2020)
2. USGS Juan de Fuca Study Group (v záznamu USGS jako autor uveden W.R. Normark) (1986): Submarine fissure eruptions and hydrothermal vents on the southern Juan de Fuca Ridge: preliminary observations from the submersible Alvin. Geology 14, 823–827, Geology (záznam s abstraktem v USGS Publications Warehouse) (1986)
3. Normark, W.R., Morton, J.L., Ross, S.L. (1987): Submersible observations along the southern Juan de Fuca Ridge: 1984 Alvin program. Journal of Geophysical Research 92(B11), 11283–11290, Journal of Geophysical Research (záznam s abstraktem v USGS Publications Warehouse) (1987)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.