Sisifo
hydrotermální průduchy, Mediterranean, Aeolian Arc, Tyrrhenian Sea
- Kde
- Mediterranean, Aeolian Arc, Tyrrhenian Sea
- Prostředí
- arc volcano
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 1 200 m
- Objeven
- 2007 plume only
- Poloha
- 38,783°, 13,867°
Sisifo je podmořská sopka v Liparském (Eolském) oblouku v Tyrhénském moři u jižní Itálie; katalog uvádí hloubku asi 1 200 m. Výprava v roce 2007 nad ní zachytila jen slabé stopy ve vodě (helium-3 a zákal), které by mohly pocházet z horkých pramenů – samotné prameny tu nikdo neviděl. [1, 2]
Co to je
Liparský oblouk tvoří řada sopek v Tyrhénském moři u jižní Itálie. Kromě ostrovů, jako jsou Lipari, Stromboli nebo Vulcano, k němu patří i sopky, které nad hladinu nevystupují. Sisifo je jednou z nich. Leží v italských vodách a katalog InterRidge ji řadí mezi sopky ostrovního oblouku, tedy řady sopek nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou. [1, 2]
Co o něm dnes víme
V roce 2007 proběhla italsko-novozélandsko-americká výprava Aeolian07. Podle jejích účastníků to byl první soustavný průzkum vývěrů horké vody na podmořských sopkách oblouku. Prozkoumala devět sopek na úseku dlouhém asi 440 km, mezi nimi i Sisifo: každou nejdřív zmapovala sonarem a pak hledala ve vodě nad ní stopy pramenů. [2]
První výsledky, které tým představil v roce 2008 na shromáždění Evropské unie geověd (EGU), ukázaly slabé vývěry nejméně u dvou sopek (Palinuro a Lamentini). Sisifo mezi nimi nebyla; rozbor stovek vzorků vody měl teprve ukázat, zda slabé stopy nejsou i u dalších sopek. Autoři tehdy usoudili, že většina podmořské části oblouku je spíš nečinná a teplo z magmatu se projevuje hlavně erupcemi a horkými prameny na sopkách, které vystupují nad hladinu. [2]
Podrobný rozbor vzorků vody vyšel v roce 2011 (J. Lupton a kolegové). Ze sedmi lahví vody nabraných nad Sisifem měla jen jedna jasný přebytek helia-3, a to slabý – asi o 3 % nad pozadím. Přístroje tažené nad sopkou zachytily také slabý zákal vody nad její jihovýchodní částí, kde se vzorky nebraly. Podle autorů tu proto mohla část činnosti zůstat neodhalena. [1]
Katalog InterRidge vede Sisifo jako pole „činné, odvozené“ – jen podle stop ve vodě, bez přímého pozorování na dně. Teplotu pramenů zdroje neuvádějí. [1]
Fakta
- Průzkum
- výprava Aeolian07, 2007
- Stopa ve vodě
- helium-3 asi o 3 % nad pozadím (1 ze 7 vzorků)
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
- ostrovní oblouk
- řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska zanořuje pod druhou (subdukce)
- helium-3
- lehčí druh helia, který pochází hlavně ze zemského nitra; jeho přebytek ve vodě prozrazuje sopečnou nebo hydrotermální činnost
- sonar
- přístroj, který pomocí zvuku měří hloubku a tvar mořského dna
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Sisifo (s citací Lupton et al. 2011, JGR 116, B02102, doi:10.1029/2010JB007738), PANGAEA (2020)
- de Ronde, C.E.J., Baker, E.T., Lupton, J.L., Sprovieri, M., Bruno, P.P. et al. (2008): Contrasting examples of submarine hydrothermal venting along the Kermadec intraoceanic arc and the Aeolian island arc. Geophysical Research Abstracts 10, EGU2008-A-05597, EGU General Assembly 2008 (abstrakt) (2008)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.