Sea Cliff

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gorda Ridge

Kde: N. Pacific, Gorda Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 800 m
Nejvyšší teplota: 308 °C
Objeven: 1988 submersible Sea Cliff; 1985 plume only; 1986 dredge and camera tow did not confirm activity
Poloha: 42,755°, -126,708°

Sea Cliff je pole horkých podmořských pramenů na hřbetu Gorda v severovýchodním Tichém oceánu, asi 2 700 m hluboko. Neleží na dně riftového údolí, ale vysoko na jeho východní stěně, několik kilometrů od místa, kde vzniká nová kůra. Jméno má po ponorce Sea Cliff, s níž ho v roce 1988 objevili. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Hřbet Gorda je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. Uprostřed se táhne riftové (osní) údolí, na jehož dně vytéká čerstvá láva. Pole Sea Cliff leží na jeho severním úseku, asi 2,6 km východně od středu údolí a asi 370 m nad jeho dnem, na terase zlomu s největším výškovým posunem. ^[1]

Střed pole je v hloubce asi 2 720 m. Vytéká tu čirá horká voda; roboty v letech 2000–2004 odebraly vzorky o teplotě asi 305 °C a katalog InterRidge uvádí nejvýš 308 °C. Objevitelé v roce 1990 popsali i různé typy výtoků, od slabého prosakování až po černé kuřáky. ^{[1, 3, 2]}

Činné komíny jsou z anhydritu (síranu vápenatého), jílového minerálu saponitu a amorfního oxidu křemičitého. Jsou křehké a obvykle se zřítí dřív, než dorostou víc než pár metrů, takže stojí na hřbítcích ze sutě starších komínů. Ze tří rozebraných vzorků usazenin měla nejvíc zlata a stříbra krusta bohatá na baryt. ^[1]

Objev

Na pramen nejprve upozornila v roce 1985 hydrotermální vlečka – oblak změněné vody nad dnem. Vlečení drapáku a kamery v roce 1986 aktivitu ještě nepotvrdilo. ^[3]

Pole objevili až v roce 1988 při sérii ponorů ponorky s posádkou Sea Cliff. Podle objevitelů leželo přesně tam, kde ho předpověděli – na hřbítku na východní stěně údolí. Byl to první známý hydrotermální průduch na severní části hřbetu Gorda. ^{[2, 1]}

V letech 2000–2005 se k poli opakovaně spouštěl dálkově ovládaný robot Tiburon. V letech 2009 a 2016 okolí s rozlišením 1 m zmapovaly samostatně plující robotické ponorky. ^[1]

Život

Nejnápadnějšími živočichy jsou rournatky Ridgeia piscesae – červi žijící v trubicích. Tvoří husté trsy na krustách a suti; hlavní oblast s nimi měří asi 140 × 90 m. Objevitelé si všimli, že zdejší společenstvo připomíná to z hřbetu Juan de Fuca dále na severu. ^{[1, 2]}

Nejblíž k činným komínům žijí povlaky modrého nálevníka Eufolliculina caerulea a bílé přílipky. Katalog InterRidge uvádí i mnohoštětinaté červy rodu Paralvinella. Na jednom místě v hloubce asi 2 740 m vědci viděli chobotnice hlídající vajíčka. ^{[1, 3]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2020 (Clague a kol.) spojila podrobné mapy s pozorováními z ponorů. Podle pozorování z roku 2019, která cituje, bylo pole stále činné a od objevu v roce 1988 i od posledních odběrů v roce 2005 se změnilo jen málo. Během let 2000–2005 se ale některé komíny zřítily a nejsilnější výtok se přesouval. ^[1]

Voda z pramenů má méně chloridů než mořská voda a velmi málo kovů. Autoři to vysvětlují tím, že kovy se vysrážejí už pod dnem, protože voda má mírně vyšší pH (je méně kyselá) – kůra pod polem je stará necelých 100 000 let a za tu dobu se v ní rozpouštěl minerál kalcit. ^[1]

Proč pole leží tak daleko od osy? Objevitelé v roce 1990 soudili, že pramen vznikl tam, kde se kříží zlomy různých směrů. Studie z roku 2020 tento výklad odmítá: voda se podle ní ohřívá pod osou hřbetu a stoupá po velkém zlomu na okraji údolí, přičemž nepropustná sopečná brekcie nad polem a možná i usazeniny na starší kůře jí brání uniknout jinudy. ^{[2, 1]}

V roce 2019 našla výprava lodi Nautilus asi 775 m severně od Sea Cliff další pole, Apollo, v hloubce 2 727 m na stejné zlomové terase. ^[1]

V roce 1996 došlo na severním úseku hřbetu Gorda k podmořské erupci a nad dnem se objevily „událostní“ vlečky horké vody, a to nedaleko pole. Erupce vytvořila tři malé hrbolaté lávové proudy, které vytékaly velmi pomalu. ^{[3, 1]}

Fakta

Objev: 1988, ponorka Sea Cliff
Jiné označení: GR-14
Poloha: 2,6 km od osy, asi 370 m nad dnem riftového údolí
Komíny: anhydrit, saponit, amorfní oxid křemičitý
Typický živočich: rournatka Ridgeia piscesae
Soused: pole Apollo, 775 m severně (objev 2019)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
riftové údolí: údolí podél osy podmořského hřbetu, které vzniká, když se desky od sebe vzdalují
hydrotermální vlečka: oblak teplejší, chemicky změněné vody nad podmořským pramenem; prozradí pramen i na dálku
černý kuřák: komín, z něhož tryská velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami kovových sirníků
anhydrit: minerál síran vápenatý; sráží se, když se mořská voda ohřeje
baryt: těžký minerál síran barnatý
brekcie: hornina z úlomků stmelených dohromady
nálevník: jednobuněčný organismus pokrytý brvami
rournatky: mořští červi, kteří žijí v trubicích a u průduchů se živí s pomocí bakterií

Zdroje

Clague, D.A., Paduan, J.B., Caress, D.W., McClain, J., Zierenberg, R.A. (2020): Lava Flows Erupted in 1996 on North Gorda Ridge Segment and the Geology of the Nearby Sea Cliff Hydrothermal Vent Field From 1-M Resolution AUV Mapping. Frontiers in Marine Science 7, 27, Frontiers in Marine Science (2020)
Rona, P.A., Denlinger, R.P., Fisk, M.R. et al. (1990): Major off-axis hydrothermal activity on the northern Gorda Ridge. Geology 18, 493–496, Geology (záznam USGS Publications Warehouse) (1990)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Sea Cliff, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.