TerraBeat – zemětřesení a sopky

Saldanha

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde
N. Atlantic, N MAR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
2 300 m
Objeven
1998 submersible Nautile
Poloha
36,567°, -33,433°

Saldanha je pole chladných podmořských pramenů na Středoatlantském hřbetu jižně od Azor, v hloubce kolem 2 200 m. Leží na vrcholu podmořského masivu z hornin zemského pláště a voda tu prosakuje usazeninami s teplotou jen 7–9 °C. Zvláštní je tím, že tu skoro chybějí živočichové typičtí pro průduchy. [1, 2]

Jak vznikl

Pole leží na jižním konci úseku Středoatlantského hřbetu zvaného FAMOUS, mezi zlomovými pásmy Pico a Oceanographer. Osa hřbetu je tu přerušená a posunutá stranou, aniž by tu byl velký transformní zlom; takovému místu se říká netransformní posun a toto má označení NTO5. [1, 2]

Hora Saldanha (Mount Saldanha) je masiv ze serpentinizovaného peridotitu a gabra. Peridotit je hornina zemského pláště; když se dostane do styku s mořskou vodou, mění se na serpentinit. Na masivu leží tenká vrstva čediče a na ní mořské usazeniny. [1, 2]

Podobné horniny jsou i pod známými poli Rainbow, Lost City a Logatchev. Pole Rainbow leží jen asi 25 námořních mil (kolem 46 km) od Saldanhy a ve stejné hloubce. [2]

Co to je

Voda vytéká hlavně rozptýleně skrz usazeniny. Místy jsou ale vidět drobné otvory velké řádově centimetr, rozeseté po ploše asi 400 m² v hloubce 2 200–2 220 m. Kolem nich nejsou žádné viditelné nerostné usazeniny ani komíny. [2]

Vytékající voda je čirá a má 7–9 °C, zatímco okolní mořská voda u dna kolem 2 °C. Vzorků této vody je zatím velmi málo; podle autorů biologického průzkumu z roku 2006 jde možná převážně o mořskou vodu s nízkým obsahem metanu. Katalog InterRidge naproti tomu uvádí nad polem velkou metanovou anomálii ve vodním sloupci. [2, 1]

Objev

Na jižní část úseku FAMOUS upozornila už měření vody v 90. letech: Bougault a kolegové (1998) tu zaznamenali největší hydrotermální anomálie celého úseku a usuzovali na možné místo výronu kolem 36° 40′ s. š. Při potápěčské výpravě FLORES s ponorkou Nautile pole objeveno nebylo. [1]

Samotné pole bylo objeveno v roce 1998 během výpravy SALDANHA s francouzskou ponorkou Nautile. Znovu ho navštívila v roce 2002 výprava SEAHMA s dálkově řízeným robotem Victor 6000; ryby se v témže roce lovily na dlouhé šňůry s háčky při plavbě VENTACO-3. [2, 1]

Život

Nejnápadnější je, co tu chybí: krevety a slávky, které hojně žijí u nedalekého pole Rainbow, tu vědci neviděli. Jediným nalezeným živočichem známým i z jiných průduchů byl plž rodu Phymorhynchus – a to jen dva mladé kusy. U otvorů byla na záběrech vidět jen vlákna podobná bakteriím, která se vlnila v proudící vodě. [2]

Proč tu průduchová fauna chybí, autoři vysvětlit nedokázali. Podobné horniny jsou i u polí Rainbow a Logatchev, kde je takových živočichů hojně, a slabé rozptýlené prameny samy o sobě to také nevysvětlují. Na odpověď je podle nich zatím málo údajů o chemii vody i málo vzorků živočichů. [2]

Na usazeninách vrcholové plošiny převládají kulovité houby rodu Cinachyra, které místy tvoří husté skupiny, ale s otvory pramenů nijak nesouvisí. Dále tu žijí běžní hlubokomořští živočichové: sumýši, hvězdice, hadice, lilijice, mořští pavouci nohatky a hlavonožci, mimo jiné chobotnice rodů Cirroteuthis a Grimpoteuthis. Skalní plochy kolem plošiny porůstají skleněné houby, polypovci, korálnatci a pláštěnci. [2]

Kolem pole vědci určili ryby ze 13 čeledí. Dva druhy – Antimora rostrata a Acanthonus armatus – byly v oblasti Azor zaznamenány vůbec poprvé, ačkoli jinak žijí v mnoha oceánech. [2]

Co o něm dnes víme

Oblast patří do území MOMAR, které je u Azor vyhrazené pro dlouhodobé sledování mořského dna. V roce 2004 tu při plavbě CD167 proběhl elektromagnetický průzkum míst, kde z masivu vytéká hydrotermální voda. [1]

Geologové A. S. Dias, F. J. A. S. Barriga a jejich kolegové v letech 2006–2011 podrobně zkoumali usazeniny z pole. Popsali jejich minerály a chemii, sledovali reakce vody s horninou a podle názvu studie z roku 2011 hledali v jádrech usazenin i stopy činnosti při vyšších teplotách. [1]

Fakta

Objev
1998, výprava SALDANHA, ponorka Nautile
Teplota vody
7–9 °C (okolní voda asi 2 °C)
Plocha s otvory
asi 400 m²
Hornina
serpentinizovaný peridotit a gabro
Typická průduchová fauna
téměř žádná (jen 2 mladí plži Phymorhynchus)

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horninou pod dnem
netransformní posun
místo, kde je osa středooceánského hřbetu přerušená a posunutá stranou bez velkého transformního zlomu
transformní zlom
zlom napříč osou hřbetu, podél kterého se úseky hřbetu posouvají vedle sebe
zemský plášť
vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
serpentinit
hornina, která vzniká, když peridotit z pláště reaguje s vodou
gabro
tmavá hrubozrnná hornina, která vzniká pomalým utuhnutím magmatu hluboko pod povrchem
metanová anomálie
místo ve vodě s vyšším obsahem metanu, než je obvyklé; často prozrazuje výron z dna

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Saldanha, PANGAEA (2020)
  2. Biscoito, M., Almeida, A.J., Segonzac, M. (2006): Preliminary biological characterization of the Saldanha hydrothermal field at the Mid-Atlantic Ridge (36°34'N, 32°26'W, 2200 m). Cahiers de Biologie Marine 47, 421–427, Cahiers de Biologie Marine (plný text: Archimer, Ifremer) (2006)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.