Saguaro Field

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde

S. Pacific, S EPR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, confirmed

Hloubka

2 330 m

Nejvyšší teplota

370 °C

Objeven

1999 submersible Alvin; 1998 plume only

Poloha

-31,850°, -112,033°

Saguaro je pole horkých podmořských pramenů na jižní části Východopacifického hřbetu, asi 2 240–2 330 m pod hladinou. Leží na úseku, který patří k nejrychleji se rozpínajícím hřbetům na Zemi. Patří k němu i skupina komínů Snow Ghosts („sněžní duchové“) s vodou neobvykle bohatou na plyny. ^{[1, 2]}

Objev

V březnu a dubnu 1998 vědci mapovali nad Východopacifickým hřbetem mezi 27,5° a 32,3° jižní šířky oblaka ohřáté vody, která prozrazují průduchy na dně. Podle jejich vlastností odhadli nejméně 14 samostatných polí a v místě dnešního pole Saguaro usoudili na velké pole. Oblaka našli jen nad nejrychleji se rozpínajícími úseky, ne nad pomalejšími. ^{[2, 1]}

Na dně pole potvrdila v roce 1999 ponorka Alvin. Kromě hlavního pole Saguaro se tu u 31,8° j. š. našla skupina komínů ze síranu vápenatého (anhydritu), která později dostala jméno Snow Ghosts. ^[1]

Co o něm dnes víme

Voda ze Snow Ghosts byla neobvyklá: měla málo chloridů a velmi mnoho rozpuštěných plynů. Podle vědců to ukazuje, že se pod dnem dělí na páru a slanější roztok (tzv. fázová separace) – možná proto, že do podloží nedávno vniklo čerstvé magma. ^[1]

Celkově studie z roku 2002 zjistila, že nejsilnější průduchy na tomto úseku hřbetu leží tam, kde je hřbet nejvíc „nafouklý“ přísunem magmatu. Většina naměřené vody přitom pocházela ze „zralých“ polí, která v posledních letech před průzkumem zřejmě neovlivnila žádná sopečná činnost. ^[2]

Život

Záznam z ponoru Alvinu číslo 3341 vyjmenovává sasanky, povlaky bakterií, kraby, mušle, krevety, plže, rournatce, sumýše, hvězdice, houby i ryby žijící u průduchů. ^[1]

V březnu 2005 se sem Alvin vrátil z lodi Atlantis a biologové tu sbírali vzorky. Ve sbírce Scrippsova oceánografického institutu jsou z 27. března 2005 například mušle rodu Bathymodiolus a mnohoštětinatý červ Nautalvinella irlandei z čeledi Alvinellidae. ^{[3, 4]}

Fakta

Objev

1998 oblaka ve vodě, 1999 ponorka Alvin

Části pole

Saguaro a Snow Ghosts

Komíny Snow Ghosts

z anhydritu (síranu vápenatého)

Další výzkum

březen 2005, Alvin z lodi Atlantis (ponor 4092)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou nebo magmatem pod dnem

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra

anhydrit

bílý minerál, síran vápenatý bez vody; vzniká, když se mořská voda prudce ohřeje

fázová separace

rozdělení horké vody pod dnem na páru (chudou na sůl) a slanější roztok, podobně jako když se vaří slaná voda

rournatci

mořští červi, kteří žijí v trubicích a u průduchů se živí s pomocí bakterií

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Saguaro Field (s citacemi z Lupton et al. 1999), PANGAEA (2020)
2. Baker, E.T. et al. (2002): Hydrothermal venting along Earth's fastest spreading center: East Pacific Rise, 27.5°–32.3°S. Journal of Geophysical Research 107(B7), doi:10.1029/2001JB000651, Journal of Geophysical Research (záznam s abstraktem, University of South Florida) (2002)
3. Scripps Benthic Invertebrate Collection, katalog M18122: Bathymodiolus, 32S Saguaro Field, ponor Alvin A4092 (27. 3. 2005), Scripps Institution of Oceanography
4. Scripps Benthic Invertebrate Collection, katalog A8760: Nautalvinella irlandei, 32S Saguaro Field, R/V Atlantis (27. 3. 2005), Scripps Institution of Oceanography

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.