Rumble III volcano

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Kermadec Arc

Kde: S. Pacific, Kermadec Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 380 m
Objeven: 2000 towed camera; 1999 plume only
Poloha: -35,733°, 178,467°

Rumble III je velká podmořská sopka v Kermadeckém oblouku, asi 300 km od východního pobřeží Severního ostrova Nového Zélandu. Patří k nejmělčím sopkám tohoto řetězu a je činná jak sopečně, tak hydrotermálně – na jejím vrcholu vyvěrají horké prameny. Mezi roky 2007 a 2009 se výrazně změnil její tvar a v roce 2010 vědci zjistili, že se část vrcholu zřítila. ^{[2, 3, 1]}

Co to je

Kermadecký oblouk je řada asi 30 velkých podmořských sopek mezi Novým Zélandem a Tongou. Vzniká nad místem, kde se jedna oceánská deska noří pod druhou (subdukce). Rumble III patří k jeho největším sopkám – od úpatí měří asi 2 300 m. ^{[2, 3, 1]}

Hydrotermální průduchy (místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou) jsou podle katalogu InterRidge v hloubce asi 250–380 m. Teplota vody v katalogu uvedena není. ^[1]

Objev

Na horkou vodu nad sopkou upozornil v roce 1999 novozélandský průzkum NZAPLUME, který jako první soustavně hledal hydrotermální mraky (oblaka zakalené, chemicky změněné vody) nad sopkami jižní části Kermadeckého oblouku. Samotné průduchy na dně zachytila vlečená kamera v roce 2000. ^[1]

Zřícení vrcholu

V červnu 2010 novozélandský ústav NIWA při plavbě lodi RV Tangaroa zjistil, že se západní úbočí sopky sesunulo. Nejvyšší bod klesl asi o 90 m, místy se svah posunul až o 120 m a vrchol byl nově asi 300 m pod hladinou. Geolog Richard Wysoczanski to přičítal erupci z předchozích dvou let. ^[3]

Podle novinové zprávy NIWA předtím sopku zmapovala sonarem v roce 2002; pozdější odborný článek z roku 2013 uvádí, že výrazné změny tvaru sopky proběhly mezi roky 2007 a 2009 (podle srovnání opakovaných map dna). ^{[3, 2]}

Nebezpečí

Zřícení podmořské sopky může vyvolat tsunami. Vědci z NIWA v roce 2010 varovali, že větší sesuv na západní straně Rumble III by mohl poslat vlnu k Aucklandu a do zálivu Bay of Plenty; jak často k takovým sesuvům dochází, tehdy nevěděli. ^[3]

Studie z roku 2013 hledala slabá místa sopky. Využila měření z lodi i z robotické ponorky Sentry, která pluje sama těsně nade dnem, a určila, kde pod povrchem leží rozrušená, nestabilní hornina. Za potenciálně nestabilní označila hlavně jihovýchodní úbočí. ^[2]

Život

U průduchů na Rumble III tvoří husté kolonie velká slávka Gigantidas gladius, popsaná jako nový druh v roce 2003. Její lastury dorůstají až asi 30 cm. Žije u průduchů jižní části Kermadeckého hřbetu a Mezinárodní svaz ochrany přírody ji vede jako zranitelný druh. ^{[1, 4]}

Fakta

Zřícení vrcholu: zjištěno v roce 2010, vrchol klesl asi o 90 m
Typický živočich: slávka Gigantidas gladius (až 30 cm)
Objev průduchů: 1999 mrak v moři, 2000 vlečená kamera

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
subdukce: noření jedné litosférické desky pod druhou; nad tímto místem vzniká řada sopek
hydrotermální mrak: oblak vody nad průduchem, který se liší teplotou, zákalem nebo chemickým složením od okolní mořské vody
tsunami: velmi dlouhá mořská vlna, kterou vyvolá náhlý pohyb dna, sesuv nebo erupce

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Rumble III volcano, PANGAEA (2020)
Caratori Tontini, F., de Ronde, C.E.J., Kinsey, J.C., Soule, A., Yoerger, D., Cocchi, L. (2013): Geophysical modeling of collapse-prone zones at Rumble III seamount, southern Pacific Ocean, New Zealand. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 14(10), 4667–4680, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2013)
Davison, I. (2010): Volcano collapse underlines threat of tsunami. NZ Herald, 16. 8. 2010, NZ Herald (2010)
Gigantidas gladius, Wikipedia (anglická)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.