Ringvent

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gulf of California

Kde: N. Pacific, Gulf of California
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 740 m
Nejvyšší teplota: 70 °C
Objeven: 2016 submersible Alvin; 2009 towed camera/CTD/bottles
Poloha: 27,508°, -111,679°

Ringvent je kruhový val na dně Kalifornského zálivu, asi 1 km široký a 1 740 m pod hladinou, z něhož prosakuje teplá voda. Neleží na ose podmořského hřbetu, ale asi 28 km od ní – teplo sem přináší magma, které ztuhlo v usazeninách pod dnem. Vědci ho považují za pole, jehož horká éra už pomalu končí. ^{[1, 2]}

Co to je

Ringvent leží v mexických vodách, v Guaymaské pánvi uprostřed Kalifornského zálivu. Má podobu kruhového valu širokého asi 1 km, který se zvedá 15–20 m nad okolní dno a obklopuje plochou kotlinu zaplněnou usazeninami. ^{[1, 2]}

Voda tu vytéká jen teplá, ne horká: při ponorech v roce 2016 vědci naměřili asi 20–75 °C (InterRidge uvádí nejvýš 70 °C). Místům, kde ze dna jen pomalu prosakuje teplá voda nebo plyn, se říká prosaky. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Guaymaskou pánví prochází rozpínající se podmořský hřbet, kde se od sebe vzdalují dvě desky a rodí se nová oceánská kůra. Na rozdíl od většiny hřbetů je tu mladá kůra pokrytá usazeninami. V okolí Ringventu je podle studie z roku 2019 stará asi 1,1 milionu let. ^[1]

Pod Ringventem, asi 200 m pod dnem, leží ložní žíla (sill) – deska magmatu, které proniklo mezi vrstvy usazenin a tam ztuhlo. Žíla pomalu chladne, ale pořád ohřívá vodu v usazeninách. Ohřátá voda stoupá hlavně podél okrajů kulaté žíly, a proto vychází na dno v kruhu. ^[1]

Studie z roku 2011 se zabývala tím, jak magma vnikající do usazenin mimo osu hřbetu uvolňuje uhlík. Teplotní odchylky, vysoký obsah metanu a hélia-3 na zkoumaných místech podle ní odpovídají tomu, že teplo z magmatu vytváří v usazeninách metan. ^[2]

Objev

Na neobvyklá místa mimo osu upozornil průzkum v roce 2009, kdy vědci táhli nad dnem kameru a přístroje na měření vody. Fotografie ukázaly společenstva živočichů podobná těm u teplých prosaků. Výsledky publikoval D. Lizarralde s kolegy v roce 2011. ^[2]

Samotný Ringvent navštívili vědci v prosinci 2016 s ponorkou Alvin (ponory 4864 a 4865) a s autonomním podmořským robotem Sentry. ^{[1, 2]}

Život

Na valu jsou hojné kolonie rournatců podobných rodu Lamellibrachia. V teplé, mihotavé vodě jsou i jednotlivé rournatci Riftia, kteří žijí díky bakteriím v těle, jež získávají energii ze sirných látek. Dno místy pokrývají povlaky sirných bakterií a ve škvírách žijí drobní korýši z čeledi Galatheidae. ^[1]

Co o něm dnes víme

Podle studie Andrease Teskeho a kolegů z roku 2019 je Ringvent na přechodu: z horkého systému poháněného magmatem se mění v chladnější místo podobné studeným prosakům. Nerostné usazeniny na valu tvoří hlavně oxid křemičitý (opál), který se podle autorů vysrážel z horkých roztoků bohatých na křemík, a karbonátové hlízy v usazeninách nesou stopu uhlíku z metanu. ^[1]

Autoři s odvoláním na dřívější práci uvádějí, že horké proudění nad ložní žílou trvá nejspíš méně než 10 000 let, a soudí, že většina podobných míst nakonec skončí jako studené prosaky. Podloží Ringventu chtěla prozkoumat vrtná výprava IODP 385 do Guaymaské pánve. ^[1]

Fakta

Vzdálenost od osy hřbetu: asi 28 km severozápadně
Ložní žíla: asi 200 m pod dnem
Teplota vody: asi 20–75 °C
Ponory: Alvin 4864 a 4865, prosinec 2016
Výška valu: 15–20 m

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá od horkých hornin nebo magmatu pod dnem
prosak: místo, kde z mořského dna pomalu prosakuje teplejší nebo plyny bohatá voda, často s metanem
ložní žíla (sill): plochá deska magmatu, které proniklo mezi vrstvy hornin nebo usazenin a ztuhlo tam
rournatec: trubicovitý červ žijící u průduchů a prosaků; nemá trávicí trubici a živí ho bakterie v jeho těle
hélium-3: vzácná forma hélia, která se do vody dostává hlavně ze zemského pláště, a proto prozrazuje vliv magmatu

Zdroje

Teske A. a kol. (2019): Characteristics and evolution of sill-driven off-axis hydrothermalism in Guaymas Basin – the Ringvent site, Scientific Reports 9: 13847, doi:10.1038/s41598-019-50200-5 (2019)
Beaulieu S. E., Szafrański K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – záznam Ringvent (cituje Lizarralde et al. 2011 a Soule et al. 2018), PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.