Punta Banda

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Coastal Baja California

Kde: N. Pacific, Coastal Baja California
Prostředí: other
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 30 m
Nejvyšší teplota: 102 °C
Objeven: 1960's commercial abalone divers
Poloha: 31,750°, -116,750°

Punta Banda je skupina horkých pramenů na mořském dně u pobřeží mexického poloostrova Baja California, nedaleko města Ensenada. Leží jen asi 30–40 m pod hladinou a voda z nich vytéká horká přes 100 °C, přestože tu není žádná činná sopka ani podmořský hřbet. ^{[2, 4, 1]}

Co to je

Prameny vyvěrají asi 400 m od pobřeží. Katalog InterRidge uvádí dvě místa: Médanos de Punta Banda v pásmu, které při odlivu vysychá, a Bahía Papalote, které je stále pod vodou. Na pevnině poblíž vyvěrají i horké prameny na souši (geotermální pole Punta Banda). ^{[2, 1, 4]}

Hloubku uvádějí zdroje různě: první měření z roku 1978 a katalog InterRidge píšou o 30 m, přehledový článek mexických geologů z roku 2006 o asi 40 m. Takovým pramenům v hloubce do 200 m se říká mělké hydrotermální průduchy (hydrotermální průduch je místo, kde ze dna vytéká voda ohřátá v horninách). ^{[2, 1, 4]}

Vědci tu přímo u průduchů naměřili 102 °C, při tlaku 4 atmosfér. Spolu s vodou stoupají bublinky plynu, hlavně metanu a dusíku; metan tvoří asi polovinu plynu (51,4 %). ^{[2, 4]}

Jak vznikl

Prameny nesouvisejí se sopečnou činností. Vyvěrají podél zlomu Agua Blanca, velkého zlomu, který napříč protíná sever Baja California. Podle mexických geologů leží na okraji pevniny, který se roztahuje a pod nímž je teplota s hloubkou neobvykle vysoká. ^{[2, 4, 1]}

Voda z mořských pramenů je podle studie z roku 1981 zhruba napůl směsí dvou vod: horké, kyselé vody vzniklé ze staré („fosilní“) mořské vody a studené podzemní vody, která pochází z deště. Prameny na souši mají naproti tomu jen dešťovou vodu. ^{[3, 4]}

Metan a dusík v plynu pocházejí podle téže studie z mořských usazenin z období křídy, které leží hluboko pod povrchem; okolí Ensenady a Punta Bandy tvoří i takové horniny. Podle odhadu má voda v podzemí, než vystoupí, asi 190–213 °C. ^{[3, 4]}

Co o něm dnes víme

Kolem průduchů se z vody srážejí minerály, hlavně pyrit (sirník železa) a sádrovec. Vědci v nich našli i zvýšené množství arzenu, rtuti, antimonu a thalia. Podle autorů z roku 1978 je to důkaz, že rudy se v moři mohou tvořit i dnes, a to i daleko od podmořských hřbetů. ^{[2, 4]}

Měření tritia (radioaktivní formy vodíku) ukázala, že voda pochází z doby před rokem 1953, tedy z doby před velkými pokusy s jadernými zbraněmi; jak je přesně stará, se určit nepodařilo. Prameny podle článku z roku 1978 vydávají asi 330 000 m³ vody ročně. ^[2]

Později se o Punta Bandu zajímali i kvůli energii. Ensenada má potíže s pitnou vodou, a teplo z pramenů by mohlo pohánět odsolovací zařízení. Mexičtí geofyzici proto kolem roku 2009 zkoumali prameny na souši i na dně a měřili elektrickou vodivost hornin, aby zjistili, kudy horká voda v podzemí proudí. ^[5]

Objev

Podle katalogu InterRidge prameny jako první znali komerční potápěči, kteří tu v 60. letech lovili mušle zvané ušně (abalone). Vědecky je v roce 1978 popsali Víctor Vidal a jeho kolegové, kteří vodu z průduchů měřili a odebírali přímo na místě. ^{[1, 2]}

Fakta

Teplota u průduchů: 102 °C (při tlaku 4 atm)
Vzdálenost od břehu: asi 400 m
Zlom: Agua Blanca
Plyn: hlavně metan (51,4 %) a dusík
Minerály: pyrit a sádrovec
Objev: potápěči lovící ušně, 60. léta; vědecký popis 1978

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
mělký hydrotermální průduch: hydrotermální průduch v hloubce do asi 200 m pod hladinou
zlom: trhlina v zemské kůře, podél které se kusy horniny posunuly proti sobě
pyrit: lesklý žlutý minerál složený ze železa a síry, přezdívaný „kočičí zlato“
tritium: radioaktivní forma vodíku; jeho množství ve vodě prozradí, jak je voda stará
křída: geologické období zhruba před 145 až 66 miliony let

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Punta Banda, PANGAEA (2020)
Vidal, V.M.V., Vidal, F.V., Isaacs, J.D., Young, D.R. (1978): Coastal submarine hydrothermal activity off northern Baja California. Journal of Geophysical Research 83(B4), 1757–1774, Journal of Geophysical Research (abstrakt přes OpenAlex) (1978)
Vidal, V.M.V., Vidal, F.V., Isaacs, J.D. (1981): Coastal submarine hydrothermal activity off northern Baja California 2. Evolutionary history and isotope geochemistry. Journal of Geophysical Research 86(B10), 9451–9468, Journal of Geophysical Research (abstrakt přes OpenAlex) (1981)
Canet, C., Prol-Ledesma, R.M. (2006): Procesos de mineralización en manantiales hidrotermales submarinos someros. Ejemplos en México. Boletín de la Sociedad Geológica Mexicana 58(1), 83–102, Boletín de la Sociedad Geológica Mexicana (Redalyc) (2006)
Flores-Márquez, L., Prol-Ledesma, R.M., Arango, C., Canet, C. (2009): Geophysical characterization of subaerial hydrothermal manifestations in Punta Banda, Baja California, Mexico. Geophysical Research Abstracts 11, EGU2009-13357, EGU General Assembly 2009 (2009)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.