TerraBeat – zemětřesení a sopky

Pulau Weh

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Banda/Sunda Arc

Kde
N. Pacific, Banda/Sunda Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
8 m
Objeven
1982 or earlier, likely by SCUBA
Poloha
5,817°, 95,300°

Mělké podmořské horké prameny u sopečného ostrova Weh na severozápadním okraji Indonésie, kousek od Sumatry. Ze dna v hloubce jen několika metrů tu stoupají bubliny sopečných plynů a teplá voda, takže je mohou vidět i potápěči. [1, 4, 2]

Co to je

Ostrov Weh (indonésky Pulau Weh) leží asi 15 km od severního cípu Sumatry v Andamanském moři a celý patří k městu Sabang. Je malý – měří asi 122 km² – ale hornatý. Nejvyšší vrchol Cot Kulam (617 m) je sopka, z níž unikají plyny. [4]

Projevy sopečné činnosti jsou hlavně ve střední části ostrova, na pobřeží a v mělkém moři u míst Serui a Pria Laot. Patří k nim fumaroly (otvory, kudy unikají horké plyny), sirné výrony, horké prameny, bahenní jezírka, horká půda a proudy bublin stoupající ode dna. [2, 3]

Podmořské fumaroly, které viděli potápěči, leží u Serui v hloubce 5 až 23 m a u Pria Laot v hloubce menší než 10 m. Katalog InterRidge uvádí pro pole hloubku asi 8 m. [2, 1]

Jak vznikl

Weh patří k sopečnému pásu, který se táhne podél celé Sumatry. Pod něj se noří indoaustralská oceánská deska. Geologii ostrova navíc silně ovlivňuje Velký sumaterský zlom, jehož činný úsek Seulimeum pokračuje až k ostrovu. [2]

Indonéští geologové vysvětlují tvar ostrova zhroucením kalder (velkých propadlin) souběžně s pohybem po zlomu. Na severozápadě a jihovýchodě tak podle nich vznikly dnešní zátoky Sabang a Balohan. Zhroucené části podle nich slouží horkým roztokům jako cesta k povrchu. [2]

Podle Wikipedie byl ostrov kdysi spojen se Sumatrou a oddělil se mořem po poslední erupci sopky ve starších čtvrtohorách (pleistocénu), kdy se část hory zhroutila. Tento údaj jsme jinde neověřili. [4]

Co o něm dnes víme

Indonéský Ústav mořské geologie (Marine Geological Institute) zkoumal okolí ostrova mořskou geologií, geofyzikou a oceánografií. Na záznamech z mělké seizmiky (měření odrazů zvukových vln) bylo vidět zákal ve vodním sloupci, který vědci vysvětlují bublinami plynu z fumarol na dně. [3, 2]

Vzorky dna, které nabrali drapákem z lodi nebo odebrali potápěči v okolí fumarol, obsahovaly víc vzácných zemin (skupiny kovů, mezi které patří třeba lanthan a cer) než vzorky vzdálenější. Kolem ústí fumarol se tvoří bílé povlaky. Z rozboru z roku 2016 ale autoři usuzují, že se tu netvoří sirníky (sloučeniny kovů se sírou). [2]

Lidé kolem

Ostrov má podle odhadu z roku 2023 asi 43 500 obyvatel. Od roku 1982 je část pevniny a okolního moře vyhlášena chráněným územím; prameny podle InterRidge leží uvnitř této mořské chráněné oblasti. Okolní korálové útesy a podmořské fumaroly lákají potápěče. [4, 1]

Fakta

Hloubka fumarol
Serui 5–23 m, Pria Laot do 10 m
Ostrovní sopka
Cot Kulam, 617 m
Chráněné území
od roku 1982

Slovníček

fumarola
otvor v zemi nebo na mořském dně, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
kaldera
velká propadlina, která vznikne zhroucením povrchu sopky
zlom
trhlina v zemské kůře, podél které se kusy horniny posouvají proti sobě
vzácné zeminy
skupina kovových prvků (např. lanthan, cer, neodym) důležitá pro moderní techniku
seizmika
průzkum podzemí nebo dna pomocí zvukových vln a jejich odrazů

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Pulau Weh, PANGAEA (2020)
  2. Kurnio, H., Syafri, I., Sudradjat, A., Rosana, M.F. (2016): Sabang Submarine Volcano Aceh, Indonesia: Review of Some Trace and Rare Earth Elements Abundances Produced by Seafloor Fumarole Activities. Indonesian Journal on Geoscience 3(3), 173–183, doi:10.17014/ijog.3.3.173-183, Indonesian Journal on Geoscience (2016)
  3. Kurnio, H., Lubis, S., Widi, H.C. (2015): Submarine Volcano Characteristics in Sabang Waters. Bulletin of the Marine Geology 30(2) (abstrakt), Bulletin of the Marine Geology (portál Garuda) (2015)
  4. Weh Island, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.