Pobeda-1
hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR
- Kde
- N. Atlantic, N MAR
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 3 100 m
- Objeven
- 2014/2015 video profiling, TVgrab and corer
- Poloha
- 17,150°, -46,420°
Pobeda-1 (rusky Победа, „vítězství“) je rudní pole na Středoatlantském hřbetu kolem 17° severní šířky, které v letech 2014–2015 objevila ruská výprava lodi Professor Logačev. Jsou tu sulfidické rudy a na dně ležely rozsáhlé spousty lastur mlžů. [1, 2]
Co to je
Pole leží na jihozápadním svahu podmořské hory na východním okraji riftového údolí – hluboké brázdy uprostřed Středoatlantského hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. Hřbet se tu rozšiřuje asi o 25 mm za rok. Hloubku uvádí databáze InterRidge přibližně, asi 3 100 m. [1]
Pobeda-1 je součástí shluku Pobeda spolu s polem Pobeda-2 a rudním výskytem Pobeda-3. Celý shluk leží podle studie z roku 2020 v hloubkách 2 200–3 100 m v místě, kde jsou rozšířeny horniny vnitřní části oceánské kůry a pláště: serpentinity (přeměněné plášťové horniny) a gabra. [3]
Oblast patří do průzkumného území, kde Rusko zkoumá rudy na dně Atlantiku. Pole Pobeda-1 a Pobeda-2 leží v průzkumných blocích 37 a 39. [2, 1]
Objev
Mezi listopadem 2014 a dubnem 2015 prozkoumala 37. plavba ruské lodi Professor Logačev 15 bloků Středoatlantského hřbetu mezi 17° 51′ a 16° 41′ s. š. Na svahu podmořské hory našla dvě nová rudní pole, u 17° 09′ a 17° 07′ s. š. [1, 2]
Při profilování dna videokamerou spatřili vědci známky současné hydrotermální činnosti, tedy výtoku vody ohřáté v hornině. Teplotu vody databáze InterRidge neuvádí a pole vede jako „činné podle nepřímých známek“. [1]
Život
Na dně zaznamenali rozsáhlá pole lastur mlžů Bathymodiolus puteoserpentis a Thyasira. Vzorky mlžů vytáhli na palubu drapákem s kamerou (TV-grab) a jádrovníkem, trubkou na odběr usazenin. V databázi se mluví o polích lastur; kolik živých mlžů tu žije, zápis neuvádí. [1]
Co o něm dnes víme
Rudy z polí Pobeda-1 a Pobeda-2 popsal v roce 2018 tým I. F. Gabliny na základě dat z 37. plavby lodi Professor Logačev. Studie se zabývá tím, za jakých podmínek rudy vznikaly, jaký mají tvar, jejich izotopovým stářím a tím, z jakých minerálů a prvků se skládají. [2]
Studie z roku 2020 zkoumala rtuť v usazeninách shluku. Nejvíc rtuti se podle ní hromadilo v době největší aktivity tvorby rud a nejtěsněji souvisí s obsahem minerálů serpentinu a mastku, nikoli se sulfidy. Autoři v tom vidí možnou stopu vysokoteplotního stadia vzniku rud. Zakalená voda u dna podle stejné práce ukazuje, že u sousedního pole Pobeda-2 zřejmě dodnes probíhá rozptýlená hydrotermální činnost. [3]
Fakta
- Objevila
- loď Professor Logačev, 37. plavba, 2014–2015
- Fauna
- lastury mlžů Bathymodiolus puteoserpentis a Thyasira
- Shluk
- Pobeda-1, Pobeda-2, Pobeda-3
Slovníček
- riftové údolí
- hluboká brázda podél osy středooceánského hřbetu, kde se desky od sebe vzdalují
- sulfidy
- sloučeniny kovů (železa, mědi, zinku) se sírou; vznikají, když horká voda z průduchu narazí na studené moře
- hydrotermální činnost
- výtok vody, která se ohřála v hornině pod dnem a nese rozpuštěné látky
- serpentinit
- hornina, která vzniká, když se plášťová hornina peridotit setká s vodou
- gabro
- hrubozrnná vyvřelá hornina, která ztuhla z magmatu hluboko pod povrchem
Zdroje
- InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Pobeda-1 (s citací Beltenev et al. 2015, INDEEP Deep-Sea Life 5: 17), PANGAEA / InterRidge (Beaulieu a Szafrański) (2020)
- Gablina I. F., Dobretzova I. G., Laiba A. A., Narkevsky E. V., Maksimov F. E., Kuznetsov V. Yu.: Specific Features of Sulfide Ores in the Pobeda Hydrothermal Cluster, Mid-Atlantic Rise 17°07′–17°08′ N. Lithology and Mineral Resources 53(6): 431–454, doi:10.1134/S0024490218060020, Lithology and Mineral Resources (2018)
- Luchsheva L. N., Gablina I. F., Konovalov Yu. I.: Research of the geochemical behavior of mercury in the process of formation of hydrothermal metal-bearing sediments of the Pobeda ore cluster (Mid-Atlantic Ridge). Sciences of Europe, Sciences of Europe (2020)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.