Piip Submarine Volcano

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Aleutian Arc, western

Kde: N. Pacific, Aleutian Arc, western
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 500 m
Nejvyšší teplota: 133 °C
Objeven: 1990 Mir submersible; 1981 R/V "Vulcanolog" cruise; 1987 (or 1986) echo-sounder fluid discharge
Poloha: 55,417°, 167,272°

Piip je podmořská sopka v jižní části Beringova moře, východně od Kamčatky. Na jejích dvou vrcholech, jen asi 380 až 500 m pod hladinou, vyvěrá horká voda a plyn. Je to nejsevernější známá oblast hydrotermálních průduchů v Tichém oceánu a žije tu přes sto druhů živočichů. ^{[1, 2, 3, 4]}

Co to je

Sopka má dva vrcholy s mělkými krátery. Severní vrchol leží asi 382 m pod hladinou, jižní v hloubce 450 až 500 m. Na obou jsou činné průduchy (hydrotermální průduchy, tedy místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině). Nejvyšší naměřená teplota vody je 133 °C. ^[1]

Kolem průduchů rostou kupy a komíny, hlavně z oxidu křemičitého, anhydritu, kalcitu a barytu, jen s trochou pyritu. Na severním kuželu jsou i „černí kuřáci“ – komíny, ze kterých proudí voda zčernalá drobnými částečkami minerálů. ^[1]

Sopka leží v Komandorské pánvi, v západní části Aleutského oblouku. Katalog InterRidge ji řadí k sopkám ostrovního oblouku, uvádí ale i jiné výklady: podmořská hora u zaobloukového riftu, nebo sopka v předobloukové oblasti. ^[1]

Objev

Sopku našla loď Vulkanolog; podle InterRidge při plavbě v roce 1981, podle anglické Wikipedie v roce 1984. V letech 1986 nebo 1987 zachytil echolot (přístroj, který měří hloubku zvukem) nad sopkou unikající tekutiny. ^{[1, 4]}

Samotné průduchy objevila v roce 1990 výprava lodi Akademik Mstislav Keldyš s hlubinnou ponorkou Mir. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Vědci tu poprvé našli a odebrali vzorek plynu bublajícího ze dna. Z 80,6 % ho tvořil metan. Podle složení izotopů uhlíku nevznikl činností mikrobů, ale rozkladem organické hmoty při vysoké teplotě. ^[2]

Jižní vrchol je chladnější pole. Komíny z kalcitu a aragonitu se tu podle rozboru izotopů srážely asi při 60 °C. Složení uhlíku a síry v nich ukazuje, že tu síran z mořské vody mění organická hmota z usazenin nebo uhlovodíky. Severní vrchol je naopak teplejší pole. ^[2]

Život

Vědci zkoumali život u průduchů při dvou plavbách lodi Akademik M. A. Lavrentěv v letech 2016 a 2018. Podle studie z roku 2023 tu našli 130 druhů větších živočichů a asi čtvrtina z nich byla pro vědu nová. Dno místy pokrývají rozsáhlé bakteriální povlaky a žijí tu mlži Calyptogena pacifica. ^{[4, 3]}

Samostatná studie plžů z roku 2022 našla na sopce devět druhů (přesněji rozlišitelných skupin) plžů s ulitou. Mezi nimi je nový druh rodu Provanna z čeledi, která žije jen tam, kde život závisí na energii z chemických látek ze dna, tedy u průduchů a výronů metanu. Na sopce vědci nasbírali asi čtyřikrát víc plžů než u výronů metanu na Korjackém svahu, se kterými Piip srovnávali. ^[3]

Většina zdejších plžů má jen krátké, nebo vůbec žádné larvální stadium vznášející se ve vodě, takže se nemohou šířit daleko. Autoři proto upozorňují, že tato společenstva jsou zranitelná. ^[3]

Fakta

Objev průduchů: 1990, loď Akademik Mstislav Keldyš a ponorka Mir
Hloubka vrcholů: asi 382 m (severní), 450–500 m (jižní)
Plyn z průduchů: 80,6 % metanu
Druhy živočichů: 130, asi čtvrtina nových pro vědu (studie z roku 2023)
Zvláštnost: nejsevernější oblast průduchů v Tichém oceánu

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kuřák: komín z minerálů, ze kterého proudí horká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků
anhydrit, kalcit, aragonit, baryt: minerály, které se srážejí z vody: anhydrit je síran vápenatý, kalcit a aragonit uhličitan vápenatý, baryt síran barnatý
ostrovní oblouk: řada sopek, která vzniká tam, kde se jedna oceánská deska noří pod druhou
zaobloukový rift: místo za ostrovním obloukem, kde se mořské dno roztahuje a vzniká nová kůra
izotopy: různě těžké atomy téhož prvku; jejich poměr prozrazuje, jak a kde látka vznikla
bakteriální povlak: vrstva mikrobů na dně, které získávají energii z chemických látek ve vyvěrající vodě

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.