Peggy Ridge

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 900 m
Objeven: 1975 or earlier rock samples only; inactive in systematic survey on Arculus cruise SS07/2008
Poloha: -16,923°, -176,825°

Peggy Ridge je podmořský hřbet v Lauské pánvi mezi Fidži a Tongou. Už v roce 1975 odtud vědci popsali neobvyklé horniny z barytu a opálu, které podle nich vysrážela horká voda z mořského dna. Činný horký pramen tu ale zatím nikdo nenašel – katalog InterRidge ho vede jen jako pravděpodobný. ^{[2, 1]}

Co to je

Lauská pánev je zaoblouková pánev, tedy oblast za řetězem sopečných ostrovů, kde se mořské dno rozestupuje. Peggy Ridge je v její severní části a navazuje na velký Fidžijský transformní zlom, který podle studie z roku 1990 pokračuje dál na západ až do střední části Severofidžijské pánve. ^{[1, 3]}

Zlomu, podél kterého se dvě části dna posouvají vedle sebe a který spojuje úseky rozpínajících se hřbetů, se říká transformní zlom. Podle katalogu InterRidge souvisí usazeniny z Peggy Ridge se zlomem, který posouvá činné rozpínající se centrum Lauské pánve. ^{[2, 3, 1]}

Objev

K. K. Bertine (San Diego State University) a J. B. Keene (Scripps Institution of Oceanography) v roce 1975 v časopise Science popsali horniny vylovené z Lauské pánve, složené z barytu (síranu barnatého), opálu (beztvarého oxidu křemičitého) a sopečné drti. Navrhli, že vznikly, když se horké roztoky vytékající ze zlomové zóny, která posouvá činné rozpínající se centrum pánve, setkaly s chladnější mořskou vodou. ^[2]

Podle katalogu InterRidge jde o úlomky čediče, které stmelil beztvarý oxid křemičitý, baryt a jílové minerály. Podle přehledu z roku 1995 izotopy kyslíku naznačují, že voda, ze které se srážely, byla teplejší než 100 °C. ^[1]

Co o něm dnes víme

V roce 2008 prohledala oblast výprava SS07/2008 vedená R. Arculusem. Žádný samostatný oblak teplé a zakalené vody, podle kterého se průduchy obvykle hledají, nad Peggy Ridge nenašla. Zaznamenala jen rozsáhlou, několik set metrů mocnou vrstvu mírně zakalené vody hlouběji než asi 2 000 m. ^[1]

Zdroje se tak rozcházejí: studie de Rondeho a kolegů z roku 2003 na Peggy Ridge zakreslila hydrotermální místo, systematický průzkum z roku 2008 činnost nepotvrdil. Oblast zajímá i těžaře – firma Nautilus Minerals tu podle InterRidge měla průzkumná území pro hledání rudních ložisek na dně. ^[1]

Fakta

První popis hornin: 1975, Bertine a Keene, časopis Science
Složení usazenin: baryt, opál (amorfní oxid křemičitý), jíly a úlomky čediče
Odhad teploty vody: přes 100 °C (podle izotopů kyslíku)
Průzkum 2008: bez samostatného oblaku nad hřbetem

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
zaoblouková pánev: oblast za řetězem sopečných ostrovů nad subdukcí, kde se dno rozestupuje a vzniká nová kůra
transformní zlom: zlom, podél kterého se dvě části zemské kůry posouvají vodorovně vedle sebe; spojuje úseky rozpínajících se hřbetů
baryt: těžký minerál – síran barnatý; často se sráží z horkých pramenů na mořském dně
opál: beztvarý (nekrystalický) oxid křemičitý obsahující vodu
izotopy kyslíku: atomy kyslíku s různou hmotností; jejich poměr v minerálu prozrazuje, při jaké teplotě vznikl
hydrotermální oblak: vrstva vody nad průduchem, která je teplejší, zakalená a obsahuje rozpuštěné látky

Zdroje

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.