Omuro Hole

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Izu-Bonin Arc

Kde

N. Pacific, Izu-Bonin Arc

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, confirmed

Hloubka

200 m

Nejvyšší teplota

194 °C

Objeven

2012 ROV Hyper-Dolphin

Poloha

34,547°, 139,442°

Omuro Hole je malý kráter na plochém vrcholu podmořské sopky Ómurodaši asi 20 km jižně od japonského ostrova Izu-Óšima. Na jeho dně, asi 200 m pod hladinou, našli vědci z japonské agentury JAMSTEC a jejich zahraniční kolegové v roce 2012 činné horké prameny s vodou o teplotě až 194 °C. Podle JAMSTEC to byl první doklad, že tahle dlouho opomíjená sopka je činná. ^{[1, 2]}

Co to je

Ómurodaši (anglicky Oomurodashi nebo Omurodashi) je podmořská sopka v severní části ostrovního oblouku Izu-Bonin. Administrativně spadá pod Tokijskou metropoli, jak uvádí JAMSTEC. Když se její obrys vymezí hloubkou 200 m, má průměr asi 20 km – podobně jako sopečný ostrov Hačidžódžima. ^{[1, 2]}

Její rozlehlý vrchol je plochý a leží jen 100–150 m pod hladinou. Uprostřed je menší prohlubeň podobná kráteru – Omuro Hole (také Omura Hole), jejíž dno je asi 200 m hluboko. Sopku tvoří ryolit, světlá láva bohatá na křemík. ^{[2, 1]}

Seismický průzkum, který „prosvítí“ dno zvukovými vlnami, ukázal pod plochým vrcholem zasypaný útvar podobný kaldeře (propadlině) o průměru asi 8 km, částečně vyplněný sopečnými usazeninami. Omuro Hole leží uprostřed plochého vrcholu sopky. ^{[1, 2]}

Objev

Ocelové koše vlečené po dně (tzv. drágy) sice při starším průzkumu (Hamuro a kol., 1983) vytáhly ze sopky čerstvou pemzu, ale kvůli plochému vrcholu se Ómurodaši dlouho považovala za vyhaslou a nikdo se jí nevěnoval. ^[2]

Obrat přinesla v roce 2007 výprava lodi Natsušima organizace JAMSTEC. Dálkově řízená ponorka Hyper-Dolphin tehdy na dně Omuro Hole naměřila neobvykle silný tepelný tok z nitra Země (4 200 mW/m²) a ukázala, že jihozápadní stěnu prohlubně tvoří čerstvé ryolitové lávové proudy. ^[2]

V červenci a srpnu 2012 se vědci vrátili se stejnou lodí i ponorkou (výprava NT12-19); výsledky v roce 2013 shrnul tým, jehož prvním autorem je Kenichiro Tani. Na dně Omuro Hole našli mnoho činných průduchů a odebrali vzorky usazenin, mimo jiné asi 40 cm dlouhý kus komínu ze sulfidů kovů, který vyrostl kolem vývěru. JAMSTEC objev oznámil 11. října 2012. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Nejteplejší voda z průduchů měla 194 °C, což je podle vědců skoro bod varu vody v hloubce kolem 200 m. Tepelný tok dna prohlubně dosahoval při podrobném měření v roce 2012 až 29 000 mW/m² – mnohem víc, než bylo naměřeno v roce 2007. ^{[2, 1]}

Okolí prohlubně pokrývají čerstvé ryolitové lávy a pemza, na kterých skoro nejsou usazeniny manganu ani nárosty živých organismů. Autoři z toho usuzují, že z Omuro Hole došlo k nedávné erupci nebo erupcím a že Ómurodaši je činná sopka. ^[2]

Život

Podle zprávy z výpravy NT13-05 z roku 2013 žijí u průduchů krabi rodu Xenograpsus, přílipky a červi Lamellibrachia satsuma, kteří žijí v trubicích. ^[3]

Nebezpečí

Sopka leží v mělkém moři blízko obydlených severních ostrovů Izu. Když se ryolitová láva v mělké vodě setká s mořskou vodou, může dojít k výbušné erupci, která by zasáhla okolní moře a možná i pobřeží. Vědci proto zdůrazňují, že je potřeba dál zkoumat historii sopky a rizika, která z ní plynou. ^{[1, 2]}

JAMSTEC zároveň uvedl, že bude třeba posoudit hodnotu rudních ložisek, která v hydrotermální zóně vznikla. ^[1]

Fakta

Sopka

Ómurodaši (Oomurodashi), ryolitová

Vzdálenost

asi 20 km jižně od Izu-Óšimy

Zasypaná kaldera

průměr asi 8 km

Tepelný tok

až 29 000 mW/m² (2012)

Objev průduchů

2012, ponorka Hyper-Dolphin, loď Natsušima (JAMSTEC)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem

ryolit

světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je hustá a lepkavá a erupce bývají výbušné

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se po erupci zřítí strop vyprázdněného magmatického krbu

tepelný tok

kolik tepla z nitra Země projde za sekundu jedním metrem čtverečním povrchu; udává se v miliwattech na m²

sulfidy

sloučeniny kovů se sírou, např. pyrit; z nich často rostou komíny průduchů

pemza

lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek, která může plavat na vodě

Zdroje

1. JAMSTEC (2012): First discovery of submarine volcanic activity at Omurodashi, south of Izu-Oshima (tisková zpráva, 11. 10. 2012), Japan Agency for Marine-Earth Science and Technology (2012)
2. Tani, K., Shukuno, H., Hirahara, Y. et al. (2013): Volcanic history of the Oomurodashi, northern Izu-Bonin Arc. Abstrakt SVC53-04, Japan Geoscience Union Meeting 2013, Japan Geoscience Union (2013)
3. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Omuro Hole (vč. citace zprávy z plavby Natsushima NT13-05, 2013), PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.