TerraBeat – zemětřesení a sopky

Not Dead Yet

hydrotermální průduchy, N. Pacific, JdF Ridge

Kde
N. Pacific, JdF Ridge
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
2 419 m
Nejvyšší teplota
223 °C
Objeven
2007 ROV Jason II; 1991 camera tow did not confirm activity
Poloha
46,690°, -129,377°

Pole horkých podmořských pramenů na jižním konci úseku Cobb hřbetu Juan de Fuca v severním Tichém oceánu, asi 2 400 m pod hladinou. Vědci je poprvé navštívili až v srpnu 2007 robotickou ponorkou Jason a našli tu staré komíny, ze kterých stále vytéká černá voda o teplotě přes 220 °C. [1, 2]

Co to je

Na místě jsou dvě skupiny činných komínů – hydrotermálních průduchů (míst, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou). Not Dead Yet leží v hloubce asi 2 400 m, asi kilometr jihozápadně od něj je skupina Hogwarts v hloubce asi 2 420 m. Katalog InterRidge řadí oblast pod pravomoc Kanady. [2, 1]

Hlavní komín Not Dead Yet je asi 20 m vysoký, má dvě velké špice a vodorovné převisy (tzv. příruby). Jihovýchodně od něj stojí komín s „černými kuřáky“, kde v roce 2007 naměřili nejvýš 222,9 °C. Ve skupině Hogwarts dostaly stavby jména Harry a Hermione (a menší, neodebírané Ron); u Harryho naměřili 204,9 °C. [1]

Chemik David Butterfield shrnul, že obě místa mají teploty mezi 200 a 250 °C na starých komínech s činnou spodní částí. Celý systém na něj působil jako starý a slábnoucí: horní, už nečinné části vysokých komínů zřejmě oxidují a rozpouštějí se. [1]

Jak vznikl

Hřbet Juan de Fuca je podmořské pohoří u západního pobřeží Severní Ameriky, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra. Na úseku Cobb se dno rozšiřuje asi o 56 mm za rok. [2]

Komíny stojí mezi polštářovými lávami (lávou, která pod vodou ztuhla do tvaru polštářů) a lávovými sloupy. Většina dna je pokrytá silnou vrstvou usazenin a rozbrázděná zlomy a puklinami; skupina Hogwarts ale leží na mladší, plošší lávě. [1]

Objev

Že tu ze dna vytéká teplá voda, naznačovaly už v 80. letech kamerové záznamy a zvýšená teplota u dna. Podle měření vleček (oblaků ohřáté vody) z let 1988 a 1989 se výrony soustředily na dvou místech na jižním svahu vyvýšeniny uprostřed úseku. [2]

Podle zprávy z plavby v roce 2007 zachytily činné výrony kamery tažené za lodí v letech 1990–1991; katalog InterRidge naopak píše, že kamera v roce 1991 činnost nepotvrdila. Podle zprávy ale tato místa do té doby nikdo přímo na dně nenavštívil. Teprve 18. srpna 2007 na výpravě lodi R/V Atlantis (plavba AT15-21, vedoucí vědec Bill Chadwick) sjela ke dnu dálkově řízená ponorka Jason a při ponoru J2-294 komíny skutečně našla a odebrala z nich vzorky vody i živočichů. [1, 2]

Život

Kolem komínů žijí trubicovití červi a přílipky. Jediný odběr odsávačkou přinesl plže Lepetodrilus fucensis, Depressigyra globulus a Provanna variabilis, mnohoštětinaté červy Ridgeia piscesae (trubicovitý červ), Paralvinella palmiformis a zástupce rodu Branchinotogluma, dále nohatky a klanonožce. [1]

Podle autorů zprávy pomůže tento vzorek při studiu toho, jak se živočichové mezi průduchy šíří a jak se jejich populace geneticky liší. [1]

Fakta

Nejvyšší teplota
222,9 °C (2007)
Výška hlavního komína
asi 20 m
Objev
18. 8. 2007, ponorka Jason (ponor J2-294), loď R/V Atlantis
Skupiny komínů
Not Dead Yet; Hogwarts (Harry, Hermione, Ron)

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
černý kuřák
komín hydrotermálního průduchu, ze kterého vytéká horká voda zčernalá drobnými částečkami sulfidů kovů
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
polštářová láva
láva, která při výlevu pod vodou rychle chladne a tuhne do zaoblených bochníků podobných polštářům
vlečka
oblak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá od průduchu a šíří se v okolní vodě

Zdroje

  1. NeMO 2007 Cruise Report: Axial Volcano, Endeavour Segment, and Cobb Segment, Juan de Fuca Ridge. R/V Atlantis Cruise AT15-21, Jason dives J2-286 to J2-295 (chief scientist Bill Chadwick), NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory (2007)
  2. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Not Dead Yet, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.