Nolan's Nook

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde: S. Pacific, S EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 330 m
Nejvyšší teplota: 378 °C
Objeven: 1999 submersible Alvin; 1998 plume only
Poloha: -31,150°, -111,917°

Nolan's Nook je malé pole horkých průduchů na jižním Východopacifickém hřbetu kolem 31° jižní šířky, asi 2 330 m pod hladinou, mezi mikrodeskami Velikonoční a Juan Fernández. Leží na nejrychleji se rozšiřujícím středooceánském hřbetu na Zemi a voda z něj má až 378 °C. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Východopacifický hřbet je středooceánský hřbet, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky – zde Pacifická a Nazca – a vzniká nová oceánská kůra. Mezi Velikonoční a Juan Fernándezovou mikrodeskou (malými samostatnými deskami) se dno rozšiřuje asi o 150 km za milion let, tedy o 15 cm za rok – nejrychleji na celé Zemi. ^{[2, 1]}

Oblast se podle R. Heye a kolegů (2004) v geologické současnosti přestavuje: konce sousedních úseků hřbetu se prodlužují proti sobě a „přetahují“ se o území. Největší oblaky teplé vody se tu obvykle vyskytují tam, kde je hřbet nejvíc nafouknutý přísunem magmatu a kde nedávné výlevy lávy překryly dno. Mnoho z nich leží blízko konců úseků. ^[2]

Nolan's Nook leží na úseku označovaném E3. Katalog InterRidge v něm uvádí dvě místa s průduchy: Nolan's Nook a Fred's Fortress. ^[1]

Objev

V březnu a dubnu 1998 zmapovali E. T. Baker a kolegové oblaky teplé vody nad šesti úseky hřbetu mezi 27,5° a 32,3° j. š. Oblaky ležely nad asi 60 % délky nejrychlejších úseků a prozrazovaly nejméně 14 samostatných polí průduchů. Podle vlastností oblaku tu autoři odvodili malé pole průduchů. ^{[3, 1]}

Podle katalogu InterRidge průduchy v roce 1999 potvrdila ponorka Alvin a v lednu 1999 tu byly odebrány vzorky horké vody. Nejvyšší naměřená teplota je 378 °C. ^[1]

Život

Deník ponoru Alvinu číslo 3337 vyjmenovává bohaté společenstvo: sasanky, bakteriální povlaky, kraby, mušle, plže a přílipky, rournatky i jiné červy, mořské okurky, hvězdice, houby a ryby – jak ty vázané na průduchy, tak běžné hlubokomořské. ^[1]

Fakta

Rychlost rozpínání: asi 15 cm za rok – nejrychleji na Zemi
Úsek hřbetu: E3, mezi mikrodeskami Velikonoční a Juan Fernández
Místa průduchů: Nolan's Nook, Fred's Fortress
Objev: oblak 1998, ponorka Alvin leden 1999

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
mikrodeska: malá samostatná litosférická deska vzniklá mezi dvěma velkými, například u Velikonočního ostrova
hydrotermální oblak: mračno teplé vody s rozpuštěnými látkami, které stoupá z průduchů a rozlévá se ve vodním sloupci; podle něj se průduchy hledají z lodi
rournatky: mořští červi žijící v trubicích; u průduchů se živí s pomocí bakterií

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Nolan's Nook, PANGAEA (2020)
Hey, R., Baker, E., Bohnenstiehl, D. et al. (2004): Tectonic/volcanic segmentation and controls on hydrothermal venting along Earth's fastest seafloor spreading system, EPR 27°–32°S. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 5(12), Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2004)
Baker, E.T., Hey, R.N., Lupton, J.E. et al. (2002): Hydrothermal venting along Earth's fastest spreading center: East Pacific Rise, 27.5°–32.3°. Journal of Geophysical Research 107(B7), doi:10.1029/2001JB000651, Journal of Geophysical Research: Solid Earth (abstrakt přes Crossref) (2002)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.