Niuatahi

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 635 m
Objeven: 2009 ROV Jason II; 2003 plume only; 2004 dredging (SS11/2004 cruise); 2005 plume only; 2008 commercial ROV (report does not confirm activity)
Poloha: -15,379°, -174,020°

Niuatahi je velká podmořská kaldera na severu Tongy, široká asi 15 km, s mladým sopečným kuželem Motutahi uvnitř. Na kuželu i u stěn kaldery vytéká ze dna horká voda – při měření v roce 2018 až 334 °C a s kyselostí pH 2,8. ^{[1, 3]}

Co to je

Jméno dalo sopce tonžské ministerstvo pro půdu a přírodní zdroje. „Niuatahi“ znamená v tonžštině „moře“ a název kuželu „Motutahi“ „ostrov v moři“. Dřív jí výzkumné výpravy neoficiálně říkaly „Volcano O“ (sopka O). ^[1]

Kaldera (velká propadlina po vyprázdnění magmatického krbu) je téměř kruhová a její dno leží asi 2 km pod hladinou. Kužel Motutahi se nad ním zvedá o 730 m, k hloubce asi 1 270 m. Kužel i okolní dno tvoří hlavně dacit, světlejší láva bohatší na křemík. Rozměr se ve zdrojích liší: GVP a studie z roku 2019 uvádějí asi 15 km, souhrn ponorů z roku 2014 asi 12 km. ^{[1, 4, 5]}

Sopka leží v severovýchodní Lauské pánvi, asi 40 km západně od sopečného oblouku Tofua a 25 km východně od zaobloukového hřbetu, kde se dno rozestupuje. Uvnitř kaldery jihovýchodně od Motutahi je ještě hlubší sopečná stavba s vrcholem asi 1 500 m pod hladinou, která je také činná. ^{[1, 4]}

Objev

Na horkou vodu ukázaly nejdřív oblaky zakalené vody nad sopkou, zachycené v letech 2003 a 2005. Při výpravě v roce 2004 vytáhli vědci vlečným zařízením ze dna silně přeměněné horniny se sirníky kovů a s ryzí sírou. ^{[2, 4]}

Přímo na dně viděla činnost poprvé dálkově řízená ponorka Jason II v květnu 2009, a to na dvou místech v kaldeře. V roce 2010 našla kamera tažená nad dnem soustředěné výrony síry poblíž vrcholu dacitového kuželu v hloubce asi 1 280 m. Další průzkum kamerou v roce 2012 odhalil nejméně tři zdroje na vrcholu kuželu a u vnitřních stěn kaldery. ^{[2, 1]}

O oblast se zajímaly i těžařské firmy. Mezi zdroji objevu InterRidge uvádí tiskovou zprávu společnosti Nautilus Minerals o nálezu ložisek mědi, zlata a zinku u Tongy, kde je pod jménem Tunu-Sosisi i ložisko v této kaldeře. ^[2]

Co o něm dnes víme

Americké výpravy NOAA měřily oblaky nad Niuatahi v letech 2008, 2010, 2012 a 2017. Voda nad sopkou byla vždy velmi zakalená – v roce 2010 tak, že přesáhla rozsah přístroje. Téhož roku zachytili nad dacitovým kuželem velmi silný oblak bohatý na síru. Shrnutí ponorů z roku 2012 označuje vrchol dacitového kuželu za místo, kde z magmatu uniká plyn. ^{[4, 2, 5]}

V roce 2018 odebrali němečtí vědci vodu ze tří polí v kaldeře: South Central, Southwestern Cone a Northern Cone. Naměřili až 334 °C a pH až 2,8, tedy velmi kyselou vodu. Oproti mořské vodě obsahovala méně hořčíku a síranů, zato víc kovů a rozpuštěných plynů. ^[3]

Nejkyselejší vodu (pH 2,8–3,1) s poměrně nízkým obsahem chloridů měla pole South Central, nejblíže nejmladší sopečné činnosti. Autoři to vysvětlují tím, že se horká voda pod dnem podobně jako při varu dělí na páru a kapalinu. Přímý přísun sopečného oxidu siřičitého z magmatu v roce 2018 nezjistili. Pole na severu a jihozápadě byla chemicky podobná, přestože leží na opačných stranách kaldery. ^[3]

Podle anglické Wikipedie, která cituje studii Falkenberga a kolegů z roku 2022, měla voda na jihozápadním poli 293 °C, na jihu uprostřed až 334 °C a na severním poli až 316 °C. ^[6]

Fakta

Nejvyšší teplota: 334 °C (2018)
Kyselost vody: pH až 2,8
Jiné jméno: Volcano O (sopka O)
Význam jména: tonžsky „moře“; kužel Motutahi = „ostrov v moři“
Hornina: převážně dacit

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
dacit: světlejší sopečná hornina s vyšším obsahem křemíku; její láva je vazká (hustá)
sopečný oblouk: řada sopek nad místem, kde se jedna deska podsouvá pod druhou
zaoblouková pánev: oblast za sopečným obloukem, kde se kůra roztahuje a na dně vzniká nová oceánská kůra
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8

Zdroje

Niuatahi, Smithsonian Global Volcanism Program
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Niuatahi, PANGAEA (2020)
Klose, L., Kleint, C., Bach, W., Diehl, A., Wilckens, F., Peters, C., Strauss, H., Haase, K., Koschinsky, A. (2022): Hydrothermal activity and associated subsurface processes at Niuatahi rear-arc volcano, North East Lau Basin, SW Pacific: Implications from trace elements and stable isotope systematics in vent fluids. Geochimica et Cosmochimica Acta 332: 103–123, doi:10.1016/j.gca.2022.06.023 (abstrakt), Geochimica et Cosmochimica Acta (záznam FAU CRIS) (2022)
Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6:382, Frontiers in Marine Science (2019)
Embley, R.W. et al. (2014): Extensive hydrothermal activity in the NE Lau basin revealed by ROV dives. AGU Fall Meeting 2014, abstrakt OS53C-1052, American Geophysical Union (2014)
Niuatahi, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.