TerraBeat – zemětřesení a sopky

Niua North

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Tonga Arc

Kde
S. Pacific, Tonga Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 375 m
Objeven
2012 ROV Quest 4000; 2008 plume only
Poloha
-15,067°, -173,567°

Niua North je pole podmořských průduchů na severní části podmořské sopky Niua v Tonze, v jihozápadním Tichém oceánu. Místo obvyklých komínů tu z otvorů v usazeninách na dně tryskají proudy síry a sopečných plynů. Vrchol sopky je plný slávek. [1, 3]

Co to je

Sopka Niua je protáhlá od severu k jihu a má dva kužely: mělčí, jehož vrchol je asi 700 m pod hladinou, a hlubší kolem 1 200 m. Na jejím vrcholu vědci našli dvojici polí – sírou bohatý Niua North a pole černých kuřáků Niua South. [2, 3]

Podle záznamů z výpravy v roce 2012 nemá Niua North žádné komíny. Z mnoha otvorů ve dně pokrytém usazeninami tu místo toho tryskají proudy síry. Vědci tu popsali hojné uvolňování sopečných plynů a „sirný vulkanismus“, který se výrazně liší od černých kuřáků na jižní části sopky. [1]

Katalog InterRidge uvádí na poli dvě pojmenovaná místa: Hellow a Mussel Mania („slávková mánie“). Hloubku udává mezi 700 a 1 375 m. [1]

Jak vznikl

Niua leží na okraji severovýchodní části Lauské pánve, za Tonžským příkopem. Tam se Pacifická deska noří pod sousední desku (subdukce) rychlostí až asi 240 mm za rok – podle autorů přehledu z roku 2019 je to nejrychlejší subdukce na Zemi. [2]

Severovýchodní část Lauské pánve je mimořádně bohatá na průduchy: přehled z roku 2019 tu napočítal 43 činných míst. Pánev čerpá magma jak ze zaobloukových hřbetů, tak ze sopečného oblouku. Hojnost průduchů ale autoři přisuzují hlavně tomu, že oblast byla mimořádně pečlivě prozkoumána, a teprve na druhém místě většímu přísunu magmatu díky velmi rychlé subdukci. [2]

Niua je sopka sopečného oblouku, tedy řetězu sopek, které vznikají nad nořící se deskou. Podle přehledu z roku 2019 je to jediná podmořská oblouková sopka na okraji severovýchodní Lauské pánve, u které byla hydrotermální činnost potvrzena. [2, 3]

Objev

Na pole poprvé upozornila v listopadu 2008 výprava lodi R/V Thompson (TN227), která nad sopkou zachytila ve vodě oblak zakalené vody (hydrotermální vlečku). Vlečka byla 600 až 750 m pod hladinou a zakalení dosáhlo maxima, které čidlo dokázalo změřit. Stejně silný signál se zopakoval při měření v roce 2012. [1, 2]

Na vlastní oči pole viděli vědci až v září 2012, kdy se k němu ponořila dálkově řízená ponorka Quest 4000 během výpravy NOAA. Podle autorů přehledu z roku 2019 naznačuje síla zdejší vlečky mohutný systém bohatý na síru. [1, 3, 2]

Život

V sirných jamkách na dně žijí krevety a povlaky mikrobů. Vrchol je pokrytý slávkami, mezi nimiž vědci viděli několik krabů a ještě méně plžů. Našli i rournatky, ale jen v malém počtu. [1]

Co o něm dnes víme

V červnu 2018 odebrala německá výprava lodi SONNE (SO263) vzorky horké vody ze čtyř polí severovýchodní Lauské pánve, mezi nimi i z Niua North. Vzorky z bílých i černých kuřáků pocházely z hloubek 750 až 1 700 m a nejteplejší voda měla 334 °C. [4]

Chladnější prameny (65 až 110 °C) byly v těchto vzorcích velmi kyselé, s pH kolem 2, a jejich složení podle autorů prozrazuje přímý přísun sopečných plynů z magmatu. Velké rozdíly v obsahu chloridů zase ukazují, že se voda pod dnem odděluje na páru a solanku. Konferenční abstrakt z roku 2019 však neuvádí, které hodnoty patří ke kterému poli. [4]

Fakta

Objev
2008 vlečka ve vodě, 2012 ponorka Quest 4000
Typ činnosti
proudy síry a sopečných plynů, bez komínů
Sousední pole
Niua South (černí kuřáci)
Typický živočich
slávky (místo Mussel Mania)

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kuřák
průduch, z něhož tryská velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků kovů
subdukce
zanořování jedné litosférické desky pod druhou; nad místem, kde se deska zanořuje, vznikají sopky
sopečný oblouk
řetěz sopek nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou
Lauská pánev
mořská pánev za Tonžským souostrovím, kde se zemská kůra roztahuje za sopečným obloukem (zaoblouková pánev)
hydrotermální vlečka
oblak teplejší a zakalené vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá od průduchů a šíří se vodou; podle ní lze průduchy najít z lodi
pH
míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
rournatky
mořští červi, kteří žijí v trubicích a u průduchů se živí s pomocí bakterií

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Niua North (s citacemi deníku výpravy NOAA Submarine Ring of Fire 2012), PANGAEA (2020)
  2. Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, doi:10.3389/fmars.2019.00382, Frontiers in Marine Science (2019)
  3. Embley, R.W. et al. (2014): Extensive hydrothermal activity in the NE Lau basin revealed by ROV dives. AGU Fall Meeting 2014, abstrakt OS53C-1052, American Geophysical Union (2014)
  4. Klose, L., Kleint, C., Diehl, A., Bach, W., Peters, C., Strauss, H., Koschinsky, A. (2019): Geochemical variability of hydrothermal fluids from four vent sites in the North East Lau Basin. Goldschmidt 2019, abstrakt, Goldschmidt Conference (2019)

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.