Nisiros

hydrotermální průduchy, Mediterranean, Hellenic Arc, Aegean Sea

Kde: Mediterranean, Hellenic Arc, Aegean Sea
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 18 m
Objeven: 1994 or earlier, likely by SCUBA
Poloha: 36,560°, 27,140°

Mělké podmořské horké prameny u pobřeží řeckého sopečného ostrova Nisyros v jihovýchodní části Egejského moře. Ostrov tvoří sopka, která naposledy vybuchla v roce 1888; v její kaldeře je dodnes mnoho fumarol a podél pobřeží vyvěrají horké prameny. ^{[1, 2]}

Co to je

Katalog InterRidge vede průduchy (hydrotermální průduchy, tedy místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině) u jihozápadního pobřeží ostrova v zátoce Lefkos, v hloubce asi 18 m. Poloha je v katalogu jen přibližná a teplota vody tam uvedena není. ^[1]

Kdy byly prameny objeveny, se neví. Katalog jen uvádí, že byly známy nejpozději v roce 1994 a nejspíš je našli potápěči. Už v roce 1991 vyšla studie o hydrotermálním ukládání kovů v moři u ostrovů Nisyros a Kos, v roce 1994 pak práce o rozšíření organismů žijících na mořském dně v této sopečné oblasti. ^[1]

Jak vznikl

Nisyros je nejvýchodnější sopka Egejského (Helénského) sopečného oblouku. Celý asi 9 km široký ostrov je jedna sopka, jejíž vrchol seřízla kaldera – propadlina široká 3–4 km. Ostrov vyrostl během posledních zhruba 150 000 let. ^[2]

Stáří kaldery se podle odborníků liší: jedni ho odhadují na méně než 24 000 let, jiní na více než 44 000 let. Západní část kaldery zcela vyplňuje pět lávových dómů (kup ztuhlé husté lávy), které vznikly až po jejím propadnutí. ^[2]

Erupce

V historické době docházelo na Nisyru k freatickým erupcím – výbuchům páry, při nichž se podzemní voda prudce přemění v páru, aniž by na povrch vytekla láva. Takové výbuchy vycházely z kráterů na dně kaldery v letech 1422 až 1888; poslední zaznamenaný byl v roce 1888. ^[2]

Dodnes se tu projevuje silná hydrotermální činnost: na dně kaldery je mnoho fumarol (otvorů, kudy unikají horké plyny) a podél pobřeží vyvěrají horké prameny. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Termální vody ostrova sledoval výzkumný projekt GEOWARN (s webem na curyšské technice ETH), který pravidelně měřil vody na Nisyru i na sousedních ostrovech Kos a Gyali. ^[1]

Kromě mělkých pramenů u pobřeží zkoumají vědci i podmořskou kalderu Avyssos u severní části sopky Nisyros. V říjnu 2010 nad ní dálkově řízená ponorka zaznamenávala teplotu a vodivost vody. Studie z roku 2021 zjistila jen drobné výkyvy v poměrně stabilním prostředí a navrhuje takové záznamy využívat jako ukazatel, jak je podmořská sopka činná. ^[3]

Fakta

Místo průduchů: zátoka Lefkos, jihozápadní pobřeží
Poslední erupce sopky: 1888, freatický výbuch
Kaldera: 3–4 km široká

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
sopečný oblouk: řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávový dóm: kupa z husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože neteče daleko
freatická erupce: výbuch páry vzniklé prudkým ohřátím podzemní vody, bez výlevu nového magmatu
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Nisiros, PANGAEA (2020)
Nisyros, Smithsonian Global Volcanism Program
Dura, A. et al. (2021): The Hydrothermal Vent Field at the Eastern Edge of the Hellenic Volcanic Arc: The Avyssos Caldera (Nisyros). Geosciences 11(7), 290 (abstrakt přes OpenAlex), Geosciences (MDPI) (2021)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.