TerraBeat – zemětřesení a sopky

New World Seamount

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Tabar-Feni Arc

Kde
S. Pacific, Tabar-Feni Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, inferred
Hloubka
1 200 m
Objeven
2000 or earlier (cruise FR04/00 implies that they already suspected hydrothermal activity); 1994 seamount discovered
Poloha
-2,833°, 152,533°

New World Seamount je podmořská sopka u ostrovního oblouku Tabar–Feni na severovýchodě Papuy Nové Guineje, asi 1 200 m pod hladinou. Katalog InterRidge ji vede mezi možnými horkými prameny, ale patří k nejistým místům: když ji v roce 2000 zkoumala výprava zaměřená na hledání průduchů, žádné jasné známky činných průduchů nenašla. [1]

Co to je

Sopka stojí v předobloukové pánvi Nové Irsko, tedy v pruhu mořského dna před řadou sopečných ostrovů Tabar, Lihir, Tanga a Feni. Dno je tu podle katalogu InterRidge roztržené (riftované). Hloubku místa katalog udává kolem 1 200 m. [1]

Samotnou podmořskou horu podle katalogu objevili v roce 1994. Téhož roku mapovala dno kolem řetězce Tabar–Feni společná německo-kanadská výprava lodi Sonne a našla u ostrova Lihir nejméně čtyři dosud neznámé sopečné kužely; jeden z nich, v hloubce 1 490 m, byl hydrotermálně činný a žily na něm husté kolonie velkých mlžů. [1, 3]

Co o něm dnes víme

V roce 2000 se oblast zkoumala v rámci projektu SHAARC, který se zaměřil na hydrotermálně činné podmořské sopky ostrovních oblouků mezi ostrovy Tabar a Feni a u Šalamounových ostrovů. Plavba měla označení FR04/00 a katalog cituje její popis ze stránek australské agentury CSIRO. Na Australské národní univerzitě vedl v roce 2000 projekt se stejným zaměřením a téměř stejným názvem Richard Arculus. [2, 1]

Výprava systematicky proměřila 225 km dlouhý pruh od východu ostrova Feni po západ ostrova Lihir. Odebírala vzorky i u míst, která podle dřívějších průzkumů vypadala jako hydrotermálně činná – výslovně u podmořských hor Edison a New World. Ani přístroje, ani rozbory na palubě ale nikde v pánvi Nové Irsko jasné známky vytékající horké vody nezachytily. [1]

Že tu horké prameny jsou, se tedy jen usuzuje z průzkumů před rokem 2000, které katalog blíže necituje (u objevu uvádí, že citace chybí). Katalog vede místo jako „činné, odvozené“. [1]

Fakta

Objev hory
1994
Průzkum 2000
plavba FR04/00 (projekt SHAARC) – jasné známky činnosti nenalezeny
Ostrovní oblouk
Tabar–Feni

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
ostrovní oblouk
oblouk sopečných ostrovů nad místem, kde se jedna deska podsouvá pod druhou
předoblouková pánev
část mořského dna mezi hlubokomořským příkopem a řadou sopečných ostrovů (ostrovním obloukem)
rift
místo, kde se zemská kůra roztahuje a praská, takže vzniká propadlina

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – New World Seamount (vč. citace plánu plavby FR04/00, CSIRO), PANGAEA (2020)
  2. Investigation of Hydrothermally Active Submarine Island Arc Volcanoes in the Tabar-Lihir-Tanga-Feni Group and Solomon Islands (projekt 2000, hlavní řešitel R. Arculus), Australian National University (2000)
  3. Hannington, M.D. (1994): Shallow Submarine Alkaline Volcanism and Hydrothermal Activity in the Tabar-Feni Island Chain, Papua New Guinea (abstrakt), International Marine Minerals Society (OneMine) (1994)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.