TerraBeat – zemětřesení a sopky

NE Pual

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Manus Basin

Kde
S. Pacific, Manus Basin
Prostředí
back-arc spreading center
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 875 m
Nejvyšší teplota
35 °C
Objeven
2006 ROV Jason II
Poloha
-3,675°, 151,727°

NE Pual (Northeast Pual) je pole podmořských pramenů v Manuské pánvi u Papuy-Nové Guineje, asi 1 875 m pod hladinou a 8 km severovýchodně od známého pole PACMANUS. Vypadá to, že jeho činnost už slábne: místo horkých komínů tu vědci v roce 2006 našli hlavně vlažné prameny. [1]

Co to je

Pole leží na hřbetu Pual v Manuské pánvi. Je to tzv. zaoblouková pánev: dno se tu roztahuje za řadou sopek, které vznikají nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou. Hřbet Pual leží blízko činného Novobritského oblouku. [2, 1]

Prameny tu prostupují felsické horniny – světlejší sopečné horniny bohaté na křemík. Tím se pole i sousední PACMANUS liší od pramenů na čediči dál od oblouku, jako je pole Vienna Woods. [2]

Objev

Pole našli vědci v roce 2006 při ponoru 218 dálkově řízené ponorky Jason II. Zpráva z výpravy ho popisuje jako pole, které je už ve fázi útlumu. [1]

Voda tu v roce 2006 vytékala hlavně vlažná a rozptýleně ze dna. Nejteplejší odebraný vzorek měl jen 35 °C. Mnoho nečinných komínů ze sirníků a chybějící horké prameny podle geochemiků ukazují, že hydrotermální činnost tu slábne. [1]

Co o něm dnes víme

Chemii zdejší vody popsal v roce 2011 tým Eoghana Reevese spolu s poli PACMANUS a Vienna Woods. U polí na hřbetu Pual zjistil, že do stoupající horké vody pod dnem proniká mořská voda a mění ji. Přitom se pod dnem nejspíš ve velkém sráží minerál anhydrit (síran vápenatý). [2]

Podle autorů chemii vody na hřbetu Pual ovlivňuje několik věcí najednou: reakce s horninou, příměs tekutin uvolněných z magmatu bohatého na křemík, rozdělování vody na páru a kapalinu a pronikání mořské vody. [2]

Život

I když voda není horká, je tu bohatý život: plži, krevety, lavice mušlí a povlaky mikrobů. [1]

Fakta

Objev
2006, ponorka Jason II (ponor 218)
Vzdálenost od PACMANUS
asi 8 km severovýchodně
Hornina
felsická (bohatá na křemík)
Stav
činnost slábne (2006)

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
zaoblouková pánev
oblast za řadou sopek nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou; dno se tu roztahuje a vzniká nové
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
felsická hornina
světlejší vyvřelá hornina bohatá na křemík (například dacit nebo ryolit)
sirníky
minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny mnoha průduchů
anhydrit
minerál síran vápenatý; sráží se, když se mořská voda ohřeje

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – NE Pual, PANGAEA (2020)
  2. Reeves, E.P. et al. (2011): Geochemistry of hydrothermal fluids from the PACMANUS, Northeast Pual and Vienna Woods hydrothermal fields, Manus Basin, Papua New Guinea. Geochimica et Cosmochimica Acta 75(4), 1088–1123, USGS Publications Warehouse (abstrakt), doi:10.1016/j.gca.2010.11.008 (2011)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.