Nagahama Bay, Iwo-dake Volcano

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Ryukyu Arc

Kde: N. Pacific, Ryukyu Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 26 m
Objeven: 1994 or earlier intertidal; 2008 or earlier SCUBA subtidal
Poloha: 30,750°, 130,333°

Zátoka Nagahama na jihu japonského ostrůvku Satsuma-Iōjima je místo, kde přímo u pláže a v rybářském přístavu vytékají do moře teplé kyselé prameny ze sopky. Železo z nich zbarvuje vodu v zátoce do rezavě hnědé barvy a na dně se rychle usazuje železitý kal. ^{[2, 3, 1]}

Co to je

Satsuma-Iōjima leží asi 38 km jižně od Kjúšú a je součástí okraje velké, převážně ponořené kaldery Kikai (kaldera je obří propadlina, která vzniká po mohutné erupci). Na ostrově jsou dvě činné sopky: Iōdake (Iwo-dake) a Inamuradake. ^{[2, 4]}

Zátoka Nagahama se otvírá k jihu a sevřená je mezi strmými útesy okraje kaldery na západě a horou Inamuradake na východě. Teplé prameny tu vyvěrají podél pláže a v rybářském přístavu; podle databáze InterRidge sahají od příbojové zóny až do hloubky asi 26 m. ^{[2, 1]}

Voda z pramenů je kyselá (pH asi 5,5) a má 50–60 °C. Když se smísí s mořskou vodou, rozpuštěné železo se vysráží v podobě drobných částeček hydroxidu železa a moře v zátoce zčervená až zhnědne. ^[3]

Podle InterRidge vědci (Hedenquist a kol., 1994) usuzují, že voda pramenů pochází hlavně z podzemní, původně dešťové vody ohřáté sopkou. ^[1]

Co o něm dnes víme

Zátoku zkoumají geologové z Kjúšúské univerzity, protože tu mohou zblízka sledovat, jak se železité usazeniny na mořském dně tvoří – železná ložiska různého stáří známe z mnoha míst světa, ale o tom, jak přesně vznikala, se ví málo. V zátoce naměřili velmi rychlé usazování železitého kalu, asi 33 cm za rok (Kiyokawa a kol., 2012). ^{[3, 2]}

Na tom, že rezavá voda v zátoce zůstává, má podíl i člověk: vlnolam postavený na ochranu před silnými vlnami udělal ze zátoky polouzavřenou nádrž s vjezdem od jihu, takže se rezavá voda drží v zátoce víc než jinde u pobřeží ostrova. ^[2]

V říjnu 2009 (26 dní) a v dubnu 2011 (12 dní) tu vědci automatickými kamerami fotografovali hladinu, v roce 2011 i vodu u dna. Zjistili, že barvu vody neřídí jen příliv, odliv a bouřkové vlny, ale i vítr: jižní vítr drží hnědou vodu v zátoce, severní do ní přižene modrozelenou vodu z otevřeného moře – i při odlivu. ^[2]

Rozbory z roku 2016 ukázaly, že ve vodě se vznášejí částečky hydroxidu železa velké asi 0,2 µm, kdežto kal na dně tvoří větší shluky nad 1 µm. Drobné částečky se tedy musí nejprve spojit do vloček (vyvločkovat), aby mohly klesnout ke dnu. ^[3]

Fakta

Teplota pramenů: 50–60 °C
Kyselost pramenů: pH asi 5,5
Usazování kalu: asi 33 cm za rok

Slovníček

kaldera: velká kotlovitá propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zřítí vyprázdněná sopka
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
hydroxid železa: sloučenina železa s kyslíkem a vodíkem; rezavě hnědá látka podobná rzi
vyvločkování: spojování drobných částeček rozptýlených ve vodě do větších vloček, které už klesnou ke dnu

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Nagahama Bay, Iwo-dake Volcano, PANGAEA (2020)
Ueshiba, T., Kiyokawa, S. (2012): Long-term observations of iron-oxyhydroxide-rich reddish-brown water in Nagahama Bay, Satsuma Iwo-Jima Island, Kagoshima, Japan. Memoirs of the Faculty of Science, Kyushu University, Series D 32(4), 45–52, Kyushu University Institutional Repository (2012)
Harada, T., Kiyokawa, S., Ikehara, M. (2016): Sedimentation of iron deposits in Nagahama Bay, Satsuma Iwo-jima Island: Precipitation behavior of colloid. JpGU Meeting 2016, abstrakt SCG59-17, Japan Geoscience Union (2016)
Kikai (282060), Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.