Myojinsho Caldera
hydrotermální průduchy, N. Pacific, Izu-Bonin Arc
- Kde
- N. Pacific, Izu-Bonin Arc
- Prostředí
- arc volcano
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 1 110 m
- Objeven
- 1988 deposits only; 2005 plume only
- Poloha
- 31,883°, 139,950°
Kaldera Mjódžinšó je téměř celá ponořená sopečná propadlina v Izu-Boninském oblouku jižně od Tokia, známá ničivou podmořskou erupcí z roku 1952. Na jejím dně, asi 850–1 110 m pod hladinou, se v roce 1988 našly usazeniny kovových sirníků – podle objevitelů první rozsáhlé zrudnění tohoto druhu v hlavní řadě sopek oblouku. [2, 1]
Co to je
Kaldera – velká propadlina po zhroucení sopky – je široká asi 8–9 km a její dno leží víc než 1 000 m pod hladinou. Nad moře vyčnívají jen skalky Beyonesu (Bayonnaise Rocks) na západním okraji, vysoké nejvýš 11 m. [2, 3]
Na severovýchodním okraji kaldery, asi 10 km východně od skalek Beyonesu, vyrostl po jejím vzniku kužel Mjódžinšó z dacitu, světlé lávy bohaté na křemík. Je vysoký asi 300 m a jeho vrchol je jen asi 50 m pod hladinou. Uprostřed kaldery stojí další podmořský kužel s vrcholem 372 m pod hladinou. [2, 3]
Objev
Usazeniny sirníků (minerálů, v nichž je kov vázaný se sírou) se na dně kaldery našly v roce 1988. Japonský geolog Kokiči Iizasa se spolupracovníky je popsal v roce 1992 v časopise Marine Geology a označil je za první rozsáhlé zrudnění sirníky obecných kovů, jaké se kdy našlo v hlavní řadě sopek ostrovního oblouku (tzv. vulkanické frontě). [1, 4]
Při nálezu v roce 1988 šlo jen o usazeniny. V roce 2005 vědci (Okamura a kol.) ohlásili v kaldeře hydrotermální oblaka – mraky ohřáté vody s rozpuštěnými látkami. Samotné průduchy katalog InterRidge přímo pozorované nemá a činnost vede jako „odvozenou“. Místo s průduchy vede katalog pod jménem RisingStar. [1]
Podle katalogu InterRidge (sdělení z roku 2009) sem vedl výpravu Kokiči Iizasa z japonského institutu AIST s lodí Natsushima a dálkově řízenou ponorkou Hyper-Dolphin. [1]
Nebezpečí
Mělké podmořské sopky jsou nebezpečné hlavně pro lodě. Dne 24. září 1952 zničil výbuch Mjódžinšó japonskou měřicí loď Kaijó Maru č. 5 a zahynulo všech 31 lidí na palubě. Vulkanologové Carey a Sigurdsson tuto tragédii v roce 2007 uvedli jako příklad toho, jak nebezpečné jsou podmořské erupce, které proniknou až k hladině. [2, 3, 1]
Těžba
Zdejší ložiska zajímají i těžební firmy. Podle katalogu InterRidge oznámila firma Neptune Minerals v únoru 2007, že její japonská pobočka podala žádosti, které se týkají mimo jiné oblastí Myojin Knoll a Myojinsho – obou se známým výskytem sirníků na dně. [1]
Fakta
- Pole průduchů
- RisingStar
- Nález sirníků
- 1988; popsáno 1992 (Iizasa a kol.)
- Hydrotermální oblaka
- ohlášena 2005 (Okamura a kol.)
- Neštěstí
- 1952, loď Kaijó Maru č. 5, 31 mrtvých
Slovníček
- kaldera
- velká kotlovitá propadlina, která vznikne zhroucením vrcholu sopky
- dacit
- světlá sopečná hornina bohatá na křemík
- sirníky
- minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek, olovo) vázaný se sírou; vznikají kolem horkých pramenů
- vulkanická fronta
- hlavní řada sopek ostrovního oblouku, nejblíž hlubokomořskému příkopu
- hydrotermální oblak
- mrak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá z průduchu a šíří se ve vodě
- dálkově řízená ponorka
- robot bez posádky spojený s lodí kabelem, ovládaný obsluhou z paluby
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Myojinsho Caldera, PANGAEA (2020)
- Myojinsho – Global Volcanism Program, Volcanoes of the World, Smithsonian Global Volcanism Program
- 66. Beyonesu (Bayonnaise) Rocks (including Myojinsho) – National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
- Iizasa, K., Yuasa, M., Yokota, S. (1992): Mineralogy and geochemistry of volcanogenic sulfides from the Myojinsho submarine caldera, the Shichito-Iwojima Ridge, Izu-Ogasawara Arc, northwestern Pacific. Marine Geology 108, 39–58 (bibliografický záznam), Marine Geology (1992)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.