TerraBeat – zemětřesení a sopky

Myojinsho Caldera

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Izu-Bonin Arc

Kde
N. Pacific, Izu-Bonin Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, inferred
Hloubka
1 110 m
Objeven
1988 deposits only; 2005 plume only
Poloha
31,883°, 139,950°

Kaldera Mjódžinšó je téměř celá ponořená sopečná propadlina v Izu-Boninském oblouku jižně od Tokia, známá ničivou podmořskou erupcí z roku 1952. Na jejím dně, asi 850–1 110 m pod hladinou, se v roce 1988 našly usazeniny kovových sirníků – podle objevitelů první rozsáhlé zrudnění tohoto druhu v hlavní řadě sopek oblouku. [2, 1]

Co to je

Kaldera – velká propadlina po zhroucení sopky – je široká asi 8–9 km a její dno leží víc než 1 000 m pod hladinou. Nad moře vyčnívají jen skalky Beyonesu (Bayonnaise Rocks) na západním okraji, vysoké nejvýš 11 m. [2, 3]

Na severovýchodním okraji kaldery, asi 10 km východně od skalek Beyonesu, vyrostl po jejím vzniku kužel Mjódžinšó z dacitu, světlé lávy bohaté na křemík. Je vysoký asi 300 m a jeho vrchol je jen asi 50 m pod hladinou. Uprostřed kaldery stojí další podmořský kužel s vrcholem 372 m pod hladinou. [2, 3]

Objev

Usazeniny sirníků (minerálů, v nichž je kov vázaný se sírou) se na dně kaldery našly v roce 1988. Japonský geolog Kokiči Iizasa se spolupracovníky je popsal v roce 1992 v časopise Marine Geology a označil je za první rozsáhlé zrudnění sirníky obecných kovů, jaké se kdy našlo v hlavní řadě sopek ostrovního oblouku (tzv. vulkanické frontě). [1, 4]

Při nálezu v roce 1988 šlo jen o usazeniny. V roce 2005 vědci (Okamura a kol.) ohlásili v kaldeře hydrotermální oblaka – mraky ohřáté vody s rozpuštěnými látkami. Samotné průduchy katalog InterRidge přímo pozorované nemá a činnost vede jako „odvozenou“. Místo s průduchy vede katalog pod jménem RisingStar. [1]

Podle katalogu InterRidge (sdělení z roku 2009) sem vedl výpravu Kokiči Iizasa z japonského institutu AIST s lodí Natsushima a dálkově řízenou ponorkou Hyper-Dolphin. [1]

Nebezpečí

Mělké podmořské sopky jsou nebezpečné hlavně pro lodě. Dne 24. září 1952 zničil výbuch Mjódžinšó japonskou měřicí loď Kaijó Maru č. 5 a zahynulo všech 31 lidí na palubě. Vulkanologové Carey a Sigurdsson tuto tragédii v roce 2007 uvedli jako příklad toho, jak nebezpečné jsou podmořské erupce, které proniknou až k hladině. [2, 3, 1]

Těžba

Zdejší ložiska zajímají i těžební firmy. Podle katalogu InterRidge oznámila firma Neptune Minerals v únoru 2007, že její japonská pobočka podala žádosti, které se týkají mimo jiné oblastí Myojin Knoll a Myojinsho – obou se známým výskytem sirníků na dně. [1]

Fakta

Pole průduchů
RisingStar
Nález sirníků
1988; popsáno 1992 (Iizasa a kol.)
Hydrotermální oblaka
ohlášena 2005 (Okamura a kol.)
Neštěstí
1952, loď Kaijó Maru č. 5, 31 mrtvých

Slovníček

kaldera
velká kotlovitá propadlina, která vznikne zhroucením vrcholu sopky
dacit
světlá sopečná hornina bohatá na křemík
sirníky
minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek, olovo) vázaný se sírou; vznikají kolem horkých pramenů
vulkanická fronta
hlavní řada sopek ostrovního oblouku, nejblíž hlubokomořskému příkopu
hydrotermální oblak
mrak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami, který stoupá z průduchu a šíří se ve vodě
dálkově řízená ponorka
robot bez posádky spojený s lodí kabelem, ovládaný obsluhou z paluby

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Myojinsho Caldera, PANGAEA (2020)
  2. Myojinsho – Global Volcanism Program, Volcanoes of the World, Smithsonian Global Volcanism Program
  3. 66. Beyonesu (Bayonnaise) Rocks (including Myojinsho) – National Catalogue of the Active Volcanoes in Japan, Japan Meteorological Agency
  4. Iizasa, K., Yuasa, M., Yokota, S. (1992): Mineralogy and geochemistry of volcanogenic sulfides from the Myojinsho submarine caldera, the Shichito-Iwojima Ridge, Izu-Ogasawara Arc, northwestern Pacific. Marine Geology 108, 39–58 (bibliografický záznam), Marine Geology (1992)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.