Myojin Knoll

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Izu-Bonin Arc

Kde: N. Pacific, Izu-Bonin Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 1 360 m
Nejvyšší teplota: 278 °C
Objeven: 1996 submersible Shinkai 2000
Poloha: 32,103°, 139,868°

Myojin Knoll je podmořská sopka s kalderou v Izu-Boninském oblouku, asi 400 km jižně od Tokia. Na dně její kaldery leží velké ložisko sirníků kovů zvané Sunrise, zhruba 400 × 400 m velké a 30 m mocné, bohaté na zlato a stříbro – a podle objevitelů stále narůstá. ^{[2, 1]}

Co to je

Myojin Knoll je podmořská sopka na hřbetu Šičitó-Iódžima, části Izu-Boninského (Izu-Ogasawarského) sopečného oblouku jižně od Japonska. Uvádí se i pod jménem Kita-Bayonnaise (Severní Bayonnaise). Vrchol sopky je propadlý do kaldery – velké kotlovité prohlubně. ^{[1, 2]}

Na východní části dna kaldery, v hloubce asi 1 220–1 360 m, jsou činné hydrotermální průduchy (místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá horninou pod dnem). Komíny, které se kolem nich vysrážely z minerálů, dosahují výšky až 30 m a nejvyšší naměřená teplota vody je 278 °C. Katalog InterRidge uvádí místa Sunrise, Daimyojin a MK#10-2. ^[1]

Objev

Podle katalogu InterRidge byly průduchy objeveny v roce 1996 při ponorech ponorky Shinkai 2000. ^[1]

V roce 1999 popsal tým vedený K. Iizasou v časopise Science ložisko sirníků na dně kaldery v hloubce 1 210 až 1 360 m. Jde o tzv. ložisko typu kuroko – masivní nahromadění sirníků vzniklé při sopečné činnosti. Měří asi 400 × 400 × 30 m a je bohaté na zlato a stříbro. ^[2]

Ložisko leží v kaldeře z křemičitých hornin (bohatých na oxid křemičitý). Autoři proto usoudili, že podobná ložiska mohou skrývat i další dosud neprozkoumané podmořské kaldery z takových hornin. ^[2]

Co o něm dnes víme

V červnu 2014 proplula kalderou poprvé autonomní ponorka (robot bez lana) Urashima z lodi Yokosuka organizace JAMSTEC. Při dvou ponorech urazila 52 km a změřila tvar dna, magnetismus hornin a pořídila sonarové snímky. Data získala z oblasti ložiska Sunrise, ze středního kužele i z části severní stěny kaldery. ^[3]

Podrobná mapa ukázala, že Sunrise leží na stěně kaldery a tvoří ho několik hřbítků s komíny na vrcholu, které rostou ve směru spádu svahu (kolmo na vrstevnice). Na sonarových snímcích byly jasně vidět oblaky horké vody stoupající ze dna. Střední kužel kaldery pokrývá několik lávových proudů, které od vrcholu stékají 500–800 m daleko. ^[3]

Horká voda může horniny přeměnit tak, že ztratí magnetismus – u sousedního ložiska Hakurei v kaldeře Bayonnaise se to projevuje. Nad ložiskem Sunrise ale vědci žádnou výraznou magnetickou zvláštnost nenašli. Vysvětlují to tím, že křemičité horniny jsou slabě magnetické už od začátku – k jistému závěru však podle nich chybějí měření ve větší oblasti. ^[3]

Život

Při výpravě lodi Natsushima v roce 2013 (NT13-05) zaznamenala dálkově řízená ponorka Hyper-Dolphin u průduchů mušle z příbuzenstva rodu Bathymodiolus, mnohoštětinaté červy z čeledi šupinovců (Polynoidae) a kraby. ^[1]

Zajímavosti

O zdejší ložiska kovů se zajímá i těžební průmysl. Podle katalogu InterRidge oznámila firma Neptune Minerals v únoru 2007, že její japonská pobočka podala žádosti, které se týkají mimo jiné oblastí Myojin Knoll, Myojinsho a podmořských hor Suiyo a Kaikata – všech se známým výskytem sirníků na dně. ^[1]

Fakta

Ložisko Sunrise: asi 400 × 400 × 30 m, bohaté na zlato a stříbro
Typ ložiska: kuroko (masivní sirníky v křemičité kaldeře)
Objev průduchů: 1996, ponorka Shinkai 2000
Nejvyšší komíny: až 30 m
První průzkum autonomní ponorkou: červen 2014, AUV Urashima

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
kaldera: velká kotlovitá prohlubeň, která vznikne, když se vrchol sopky propadne do vyprázdněného magmatického krbu
sopečný oblouk: řetěz sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek, olovo) vázaný se sírou
ložisko typu kuroko: masivní nahromadění sirníků kovů vzniklé na mořském dně v souvislosti se sopečnou činností křemičitých hornin
křemičitá hornina: sopečná hornina bohatá na oxid křemičitý, například dacit nebo ryolit
autonomní ponorka (AUV): robotická ponorka, která pluje sama podle naprogramované trasy, bez lana k lodi
dálkově řízená ponorka (ROV): robot spojený s lodí kabelem, kterého ovládá posádka z paluby

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Myojin Knoll, PANGAEA (2020)
Iizasa, K., Fiske, R.S., Ishizuka, O. et al. (1999): A Kuroko-type polymetallic sulfide deposit in a submarine silicic caldera. Science 283(5404), 975–977, Science (abstrakt v PubMed), doi:10.1126/science.283.5404.975 (1999)
Honsho, C., Kim, K., Ura, T. (2015): Deep-sea magnetic and acoustic surveys using AUVs in the Bayonnaise knoll and Myojin knoll calderas. JpGU Meeting 2015, abstrakt SCG64-12, Japan Geoscience Union (2015)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.