Mothra Field

hydrotermální průduchy, N. Pacific, JdF Ridge

Kde: N. Pacific, JdF Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 270 m
Nejvyšší teplota: 320 °C
Objeven: 1996 ROV ROPOS; 1986 plume only
Poloha: 47,923°, -129,108°

Mothra je pole horkých podmořských pramenů na hřbetu Juan de Fuca v severním Tichém oceánu, asi 2 270 m pod hladinou a zhruba 250–300 km od kanadského ostrova Vancouver. Je plošně největším polem na úseku hřbetu zvaném Endeavour a stojí v něm desítky štíhlých komínů vysokých až 24 m. Z kousku jednoho z nich vědci vypěstovali mikroba, který roste ještě při 121 °C. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Pole leží na jižním konci středního úseku Endeavour, u západní stěny příkopu (riftového údolí), který se táhne po ose hřbetu. Na Endeavouru je pět velkých polí; od severu jsou to Sasquatch, Salty Dawg, High Rise, Main Endeavour a Mothra. Do roku 2005 byla Mothra nejjižnějším známým místem, kde tu vyvěrá horká voda. ^[2]

Pole tvoří několik shluků komínů ze sirníků (minerálů kovů se sírou). Popis z roku 2001 uvádí pole dlouhé asi 500 m s nejméně pěti činnými shluky vzdálenými od sebe 40–200 m; přehled z roku 2012 mluví o šesti shlucích roztažených na asi 600 m. Komíny jsou vysoké, štíhlé a strmé, často bez výrazných bočních „polic“, a některé dosahují až 24 m nad dno. ^{[1, 2]}

Ojedinělé „černé kuřáky“ – komíny, z nichž proudí horká voda zčernalá drobnými částečkami minerálů – chrlí vodu teplou až kolem 320 °C. Většinu staveb ale omývá voda, která prosakuje pomaleji a rozptýleně (tzv. difuzní proudění) a má asi 30–200 °C. Mezi komíny jsou činné i vyhaslé a ze suťového svahu západní stěny příkopu vyčnívá mnoho malých vyhaslých komínů. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Hřbet Juan de Fuca je místo, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra; podle katalogu InterRidge zhruba o 56 mm za rok. Mořská voda tu prosakuje puklinami do horké horniny, ohřeje se a znovu vystoupá na dno. ^[1]

Pod každým polem na Endeavouru leží v hloubce zásobárna magmatu. Pod Mothrou ji seismická měření ukazují asi 2,5 km pod osou hřbetu, hlouběji než pod poli dále na severu. Horká voda tu podle všeho stoupá podél zlomů v riftovém údolí. ^[2]

Objev

První stopu pole zachytili vědci už v roce 1986 jako teplejší vodu ve vodním sloupci. Měření v letech 1988, 1991 a 1995 polohu oblaku teplé vody zpřesnila a v roce 1996 pole našla dálkově řízená ponorka ROPOS. Jako objevitele uvádí přehled z roku 2012 Johna Delaneyho, Deborah Kelleyovou a Marvina Lilleyho. ^{[1, 2]}

V letech 1997 a 1998 sem zamířil program Washingtonské univerzity Edifice Rex, který zmapoval dvě místa soustředěného výtoku a z prostředka pole vyzvedl čtyři velké komíny. V rámci programu byly v roce 1998 uříznuty i komíny Finn (305 °C) a Roane (287 °C). Finn pak znovu dorostl asi o 7 m a nový kus hustě osídlili rournatky. ^{[1, 2]}

Život

Voda prosakující stěnami komínů živí bohatá společenstva živočichů i mikrobů. Podle kanadského ministerstva rybolovu a oceánů žije na hřbetu Juan de Fuca asi 60 původních druhů a 12 druhů z průduchů Endeavour se nikde jinde na světě nevyskytuje; a v místech difuzního proudění se na metr čtvereční může tlačit až půl milionu živočichů. ^{[1, 3]}

Kousek komínu Finn vyzvednutý v roce 1999 obsahoval mikroorganismus, který vědci vypěstovali při 121 °C. Podle přehledu z roku 2012 se do té doby podařilo vypěstovat při vyšší teplotě (122 °C) jen jediný jiný organismus. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Mothra je jediné pole na Endeavouru, pro které vědci sestavili podrobnou geologickou mapu (Glickson a kol., 2007). Masivní komíny a rozsáhlé vyhaslé usazeniny sirníků ukazují, že horké prameny tu fungují dlouho. ^[2]

V letech 1999–2000 prošel Endeavour obdobím zemětřesení a pronikání magmatu pod dno. Černé kuřáky na Mothře se podle přehledu z roku 2012 nezměnily, difuzní proudění ale ano. Voda z Mothry měla v dosavadních měřeních nejnižší obsah oxidu uhličitého z polí úseku, vzorků je ovšem málo. ^[2]

Na Endeavour je napojena kabelová podmořská observatoř, kterou postavila organizace NEPTUNE Canada. Střední polohu pole přebírá katalog InterRidge z pozorování Ocean Networks Canada. ^{[2, 1]}

Ochrana

V březnu 2003 Kanada vyhlásila oblast hydrotermálních průduchů Endeavour (asi 97 km²) jako vůbec první chráněnou mořskou oblast podle svého zákona o oceánech. Bez souhlasu ministra je zakázáno rušit, poškozovat nebo odnášet stavby průduchů i živé organismy; výzkum je povolen, pokud ho ministr schválí na základě předloženého plánu. Od 19. června 2024 je oblast součástí větší chráněné oblasti Tang.ɢ̱wan – ḥačxwiqak – Tsig̱is. ^[3]

Fakta

Objev: 1996, dálkově řízená ponorka ROPOS (oblak teplé vody 1986)
Výška komínů: až 24 m
Rekordní mikrob: roste při 121 °C (vzorek z komínu Finn, 1999)
Magma pod polem: asi 2,5 km pod osou hřbetu
Ochrana: chráněná mořská oblast Endeavour od roku 2003

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
černý kuřák: komín, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků
difuzní proudění: pomalé, rozptýlené prosakování teplé vody dnem nebo stěnami komínů, ne jedním otvorem
riftové údolí: příkop podél osy podmořského hřbetu, kde se desky od sebe vzdalují
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
rournatky: mořští červi, kteří žijí v trubicích a u průduchů se živí s pomocí bakterií

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Mothra Field, PANGAEA (2020)
Kelley, D.S. et al. (2012): Endeavour Segment of the Juan de Fuca Ridge: One of the most remarkable places on Earth. Oceanography 25(1), 44–61, doi:10.5670/oceanog.2012.03, The Oceanography Society (2012)
Endeavour Hydrothermal Vents Marine Protected Area, Fisheries and Oceans Canada

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.