Montserrat Offshore Springs

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, Lesser Antilles Arc

Kde: N. Atlantic, Lesser Antilles Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 10 m
Objeven: 1996 or earlier (assume SCUBA)
Poloha: 16,710°, -62,230°

U pobřeží karibského ostrova Montserrat vyvěrají v mělké vodě, nejvýš asi 100 m od břehu, teplé prameny spojené se sopkou Soufrière Hills. Britští geologové v nich v 90. letech 20. století sledovali, jak se mění složení vody před erupcí a během ní, a usoudili, že by prameny mohly pomoci předpovídat výbuchy. ^{[1, 2]}

Co to je

Prameny patří k sopce Soufrière Hills, která zabírá jižní polovinu Montserratu, britského území v Malých Antilách. Až do roku 1995 nebyla v záznamech žádná její erupce; pak se probudila, a když začal růst lávový dóm a sestupovat pyroklastické proudy (žhavé laviny plynu a úlomků), musela být jižní polovina ostrova vystěhována a hlavní město Plymouth bylo nakonec zničeno. ^{[4, 1]}

Podle databáze InterRidge leží podmořské průduchy blízko břehu, do 100 m od pobřeží, od příbojové zóny do hloubky asi 10 m. Patří mezi nízkoteplotní; konkrétní teplotu ani život kolem nich InterRidge neuvádí. ^[1]

Co o něm dnes víme

Tým D. S. Cronana z geologického ústavu Imperial College v Londýně odebíral vodu z horkých pramenů už před začátkem erupce a pak během ní. Na otevřeném vědeckém zasedání Montserratské sopečné observatoře (MVO) v listopadu 1996 popsali, co zjistili. ^[2]

Před erupcí bylo ve vodě jen málo manganu, železa a arsenu. Asi devět dní po začátku erupce jejich obsah prudce stoupl a potom, jak erupce pokračovala, klesl na střední hodnoty. ^[2]

Podmořské prameny se přitom chovaly jinak než ty na souši: jejich složení se dlouhodobě měnilo asi desetkrát víc než během krátké sopečné události, kterou vědci zachytili. Autoři usoudili, že změny mohou odrážet různé fáze života sopky, a to by mohlo pomoci s předpovědí erupcí u pobřežních a podmořských sopek. ^{[2, 1]}

V roce 1997 vydali titíž autoři v časopise Eos článek s názvem „Hydrotermální tekutiny mohou napovědět, že se blíží erupce“. Na podzimním zasedání Americké geofyzikální unie téhož roku pak zazněl rozbor dvouleté řady měření podmořských pramenů (Johnson a kol., 1997). ^{[1, 3]}

Fakta

Vzdálenost od břehu: do 100 m
Výzkum: Imperial College London (90. léta 20. století)

Slovníček

lávový dóm: kupa husté, vazké lávy, která se hromadí nad průduchem sopky, místo aby tekla
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného plynu, popela a kamení, která se řítí po svahu sopky rychlostí desítek až stovek km/h
hydrotermální pramen: místo, kde vytéká voda ohřátá v hornině, často nad sopkou

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Montserrat Offshore Springs, PANGAEA (2020)
Cronan, D.S., Johnson, A.G., Hodkinson, R.A. (1996): Submarine hydrothermal fluid composition in relation to volcanic hazards at Montserrat. MVO/VSG Open Scientific Meeting, 27. 11. 1996 (abstrakt), Michigan Technological University (archiv zasedání MVO) (1996)
Cronan, D.S., Johnson, A.G., Hodkinson, R.A. (1997): Hydrothermal fluids may offer clues about impending volcanic eruptions. Eos, Transactions AGU 78(33), EarthRef Reference Database, doi:10.1029/97EO00221 (1997)
Soufriere Hills (360050), Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.